Poprvé jsme mohli známý český film Juraje Herze, Holky z porcelánu, vidět před pětačtyřiceti lety. Šéfovou skladu porcelánky si tehdy zahrála Míla Myslíková, která měla to štěstí, že dostávala role jen v těch nejúspěšnějších českých filmech. Dařilo se jí ale tak i v soukromém životě?
Úsměvný film o tom, co všechno se může stát při inventuře ve skladu, jenž je plný porcelánu. Vedoucí, paní Světla, již mnohokrát děvčatům vyhrožuje, že s touto prací sekne a půjde jinam. Jenomže tentokrát se na obzoru objeví náhrada, která touží sklad ihned převzít. Světla ale trvá na inventuře. Jenomže je tady ještě předseda komise, pan Rybička, který je přísný pedant. Obyčejné spočítání zásob se tak mění v noční můru.
Na film Holky z porcelánu se můžete podívat dnes ve 20:00 na Prima Max.
Počátky
Míla Myslíková měla prostě štěstí na role. Ve svých jednadvaceti se objevila ve filmu Nejlepší člověk s legendárním Vlastou Burianem. To byl debut, jak se patří. Už tehdy se projevil její velký talent, takže další nabídky se jen hrnuly. Ať už to byly pohádky, komedie či dokonce horor (Spalovač mrtvol).
Hraním ve filmech byla tak vytížená, že dokonce opustila angažmá v divadle. Ke konci devadesátých let opustila i hereckou branži. Vrátila se jen na krátkou chvíli, a to ve filmu Konec básníků v Čechách. Díky svému rozhodnutí si ale mohla splnit svůj sen o cestování. Podívala se tak, mimo jiné, do Řecka a Finska. Své zážitky pak převedla do dvou cestopisů – Finský maraton a V zemi Kalevově.
Trable s láskou
Jelikož byla Míla holka krev a mléko, nemohla si nikdy stěžovat na nedostatek nápadníků. Jen ta láska ne a ne přijít. Ve 23 letech se provdala za herce brněnského divadla, Štěpána Zemánka, který se však rád napil. Prý se pak stal vždy agresivním a nejednou na svou ženu vztáhl ruku. “Nemělo v tom cenu dál pokračovat,” svěřila se Myslíková. “Věděla jsem, že se nezmění, asi tomu tak chtěl osud.”
Později zažila ještě dva vážnější vztahy, ale i ty skončily rozchodem. V roce 1962 se na filmovém festivalu v Karlových varech seznámila s finským novinářem. Byl to sice vztah na dálku, ale probudil v ní lásku k zemi tisíce jezer. Skutečnou lásku poznala až těsně před smrtí. Jmenoval se Václav a ráda s ním chodila do restaurace, která byla nedaleko jejího bytu.
Psaní knížek jako terapie
Když bylo Míle těžko na duši, léčila se psaním knížek. Neodradila ji ani smutná zkušenost s nevyplacením podílů a honorářů. Jednou dokonce půjčila i vydavateli peníze na to, aby mohl knihu publikovat. Nevrátila se jí však ani koruna.
Na sklonku života se uzavřela do sebe. Zemřela sice v roce 2005, ale již v době natáčení filmu Konec básníků v Čechách na tom nebyla zdravotně dobře. Začala se u ní projevovat Parkinsonova choroba a cukrovka.
NA ZAJÍMAVOSTI O FILMU HOLKY Z PORCELÁNU SE PODÍVEJTE DO GALERIE:
Zdroj textu: Blesk pro ženy, csfd.cz, wikipedie
Zdroj fotek: Prima Max, Prima TV