Je velká škoda, že se film Smích se lepí na paty nereprízuje častěji. Vždyť v něm Vlastimil Brodský, spolu s Jiřinou Bohdalovou předvedli vskutku herecký koncert. Navíc se kolem tohoto tragikomického příběhu udála spousta zajímavostí. Třeba, že se po celou dobu natáčení mezi štábem vznášel strach z možné atomové války. A také to, že z prvního nástřelu námětu filmu bylo režisérovi Bočanovi špatně.
Na chalupě v Podkrkonoší žije svérázný chlapík Joska Platejz. Dlouhé chvíle si krátí vyvařováním místním dřevorubcům. Taky v několika nádržích chová pstruhy. Ale to není vše. Jelikož je šikovný kutil, má i větrnou elektrárnu či klimatizaci. Sice tvrdí, že nejlépe je člověku, když je sám, přesto se snaží navázat hned několik přátelství. A když se jednou objeví jistá dáma ve středních letech a přijme jeho nabídku na společné bydlení, začne se rodit zbrusu nová láska.
Na film Smích se lepí na paty se můžete podívat dnes ve 20:00 na Prima Max.
Šílenec a protiatomový kryt
“Skoro jsem omdlel, když jsem viděl úplně první verzi námětu filmu. Každý z nás měl obavy, jak dopadne studená válka, ale to bylo už fakt moc. Úplný nesmysl. Na Barrandově se prostě rozhodli financovat příběh o bláznivém staviteli protiatomového krytu. V té době panovala docela hysterie, živená novinovými články. Hrozili nám válkou a předhazovali Švýcarsko, kde měla mít prý každá slušná rodina svůj vlastní bunkr,” zavzpomínal Hynek Bočan.
Vlastimil Brodský si tak měl ve skutečnosti zahrát dědu, který se rozhodne své rodině, se kterou moc nevychází, postavit kryt, jenomže mu to moc nejde. Vše mu ještě rozmlouvá vnuk. “Ještě, že si to nakonec rozmysleli,” dodal režisér. Díky tomu tak mohl vzniknout poetický film o hledání smyslu života a štěstí.
Za všech okolností gentleman
Bohdalová s Brodským se v tomto filmu sešli úplně poprvé jako partneři. Vlastimil tak nezapomněl přinést na první natáčecí den kyticí růží. Přestože se znali z divadla, věřil, že toto gesto napomůže k jejich lepšímu hereckému souznění. “Chovali se k sobě opravdu hezky,” prozradil Bočan.
Vzpomínky na otce
Postava Jiřiny Bohdalové nakonec skončila ve vězení, což v herečce vyvolalo vzpomínky na jejího otce, který byl v padesátých letech odsouzen na patnáct let odnětí svobody za napomáhání k emigraci, velezradě a nedovolenému ozbrojování za účelem převratu. Stejně jako u ostatních obětí politických procesů, se i u něj pobyt za mřížemi podepsal na jeho zdraví.
A právě v prostředí kriminálu se Bohdalové vše vrátilo. Někteří členové štábu si sice mysleli, že jen přehání, když nebyla první den schopna vše odehrát, Bočan se jí však zastal. Druhý den bylo již vše v pořádku a Jiřina podala bravurní výkon plný emocí.
Vladyka jako zachránce
Ve filmu Brodského zachránil před lupiči Miroslav Vladyka jen naoko, o rok později to bylo ale doopravdy. Ve Vinohradském divadle se herci najednou zatočila hlava, ochrnul, nemohl dýchat a ani mluvit. Pamatoval si jen, jak ho Vladyka odnesl do sanitky. O několik měsíců později se mu záchvat přihodil znovu. Lékařům se příčinu nepodařilo odhalit.
Zdroj textu: ČSFD, Wikipedie, Aha, Blesk
Zdroj fotek: Prima Max