Hodíme se k sobě, miláčku? či Já už budu hodný, dědečku. I za těmito, dnes již klasikami žánru, stojí režisér Petr Schulhoff. Ve svých filmech rozdával radost a smích, jeho soukromí však halil temný mrak. Jako dítě si musel projít koncentračním táborem. V pozdějším věku jej dostihla rakovina, kvůli které si vzal život.
“A další odvetné akce budou následovat.” Když se v domě sejdou dvě rodiny, které si musí dělat každý den naschvály, je o zábavu postaráno. “Tady nejenže nepoteče voda, tady poteče krev!” A komedie pokračuje dál, protože i když se zbourá starý činžák a všichni se stěhují na sídliště, zase se z nich stávají sousedé.
Na film Zítra to roztočíme, drahoušku se můžete podívat dnes ve 20:00 na Prima Max
Dětství v koncentráku
Depresivní stavy se u Petra Schulhoffa rozvinuly již v raném dětství. Jako poloviční Žid se ocitl v koncentračním táboře, kde mu v náručí umřel jeho otec, kterému musel zcela sám vykopat hrob. Poznamenalo jej to na celý život a utvrdilo v tom, že nikdy nebude mít vlastní děti. Po válce se jeho matka znovu vdala, náhradní otčím jej sice přijal, ale Petr si už navždy připadal jako v cizí rodině.
Milovaná manželka
Oženil se s Marií Šustovou. Ta měla z předchozích manželství syna Jana a dceru Kateřinu. Po finanční stránce byla velmi dobře zabezpečena, neboť zdědila cukrovar. Oba se velmi milovali. Dlouhá léta strávili ve vile na Barrandově. Kromě toho vlastnil Schulhoff chalupu v Jizerských horách a poté u Rakovníka.
Velký puntičkář
Byl známý jako puntičkářský režisér a scénárista. Když se ale na něho neupíraly zraky ostatních, rád se oddával kouření. Rád si také zahrál na harmoniku. Jeho nejlepším přítelem a celoživotním kamarádem byl herec Miloš Kopecký. Poslední film natočil v roce 1982. Pak musel odejít do ústraní, jelikož se u něj projevily fyzické a duševní potíže.
Raději smrt než bolest
Když se dozvěděl, že má rakovinu, zhroutil se mu celý svět. Dle jeho přátel se v něm nakupilo všechno zlé, co jej v životě potkalo, a bylo podle nich tedy logické, že se této negativity bude jeho tělo a mysl chtít nějak zbavit.
A tak zvolil dobrovolný odchod. Sebevražda byla pro něj lepším řešením než bolestivá smrt. Jeho zdravotní stav neměl naději na zlepšení. Vysílený celoživotním traumatem se 4. května 1986 předávkoval léky.
Na vtipné momenty z Schulhoffa legendárního filmu se podívejte zde:
Zdroj textu: Blesk, wikipedie
Zdroj fotek: Prima Max