Úpal, úžeh nebo tonutí: Záchranáři radí, jak si v létě zachovat chladnou hlavu při nejčastějších letních úrazech

Úpal, úžeh nebo tonutí: Záchranáři radí, jak si v létě zachovat chladnou hlavu při nejčastějších letních úrazech
Zdroj: Se souhlasem Krajské zdravotní
Najdete-li někde bezvládně ležícího člověka, je třeba zjistit, zda není v bezvědomí a dýchá. V bezvědomí je v případě, že nereaguje na oslovení, zatřesení ani bolestivý podnět.Zda dýchá, zjistíme podle toho, že mu zakloníme hlavu, přiložíme ucho ke tváři a sledujeme hrudník. Když neslyšíme dech, necítíme ho na tváři a nevidíme pohyb hrudníku, dotyčný nedýchá a je třeba zahájit resuscitaci.Ta u dospělého člověka začíná třiceti stlačeními hrudníku rukama, po nichž následují dva umělé vdechy do úst. Tyto procedury se stále opakují, dokud nepřijede záchranka, nebo se dotyčný nezačne bránit.V případě záchrany tonoucího začíná resuscitace pěti umělými vdechy, po nichž následuje 30 stlačení hrudníku, dva umělé vdechy a pokračuje se jako u klasického oživování.+ 2 fotky+ 3 fotky

Léto je v plném proudu a ruku v ruce s ním přicházejí také typicky letní úrazy, přičemž společným jmenovatelem může být přehřátí organismu a následný kolaps, neštěstí se nevyhýbají ani vodní plochy, jako jsou koupaliště nebo rybníky. Dvojice záchranářů, Prokop Seif a Prokop Voleník, rekapitulují v pořadu Prokopni to, jak se nejlépe zachovat v případě, že se staneme svědky náhlého kolapsu či tonutí. Zvládli byste do příjezdu rychlé záchranné služby správnou resuscitaci? 

Veronika Nováková
Veronika Nováková 04. 08. 2024 12:00

Nejsou to jen vysoké letní teploty, ale také povznesená nálada, co častokrát v létě přivádí úrazy a zranění, která mnohdy vyžadují příjezd záchranky. Stále platí, že pokud se stanete svědky nějakého neštěstí, při kterém je v ohrožení život člověka, okamžitě volejte číslo 112 nebo 155. To ostatně vysvětlují v pořadu Prokopni to také oba sympatičtí záchranáři, Prokop Seif, lékař Anesteziologicko-resuscitačního oddělení Nemocnice Most, a Prokop Voleník, záchranář a tiskový mluvčí Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje.

Doporučené video: Záchranáři Prokop Voleník a Prokop Seif v talkshow Na kafeečko

Úpal nebo úžeh vedou až k dehydrataci

Z dlouhého pobytu na slunci nám velmi snadno hrozí úžeh a z přehřátí organismu potom úpal. Učebnicové pojmy ale podle záchranáře mohou jít stranou - hlavní je vědět, jak se v takové situaci zachovat. "Ať už to pojmenujeme jakkoli, jde o to, aby člověk nebyl dál vystavený zdroji tepla, případně slunečního záření. Organismus se přehřeje, protože na něj bylo působeno takovou silou a energií, že si s tím neumí poradit. A tím se v těle spouštějí procesy, které vedou k tomu, že je nám blbě a ztrácíme vědomí," popisuje příznaky Prokop Seif, který s kolegou navštívil také talkshow Na kafeečko. "Řešením je odejít z tepla, ze sluníčka, hlídat ty lidi a případně si zavolat o pomoc. Ono to zas tak náročný není. Dobrý je zařídit, aby to nenastalo, aby tyhle situace vůbec nevznikly."

Záchranář Prokop Voleník přidává základní postup, jak situaci řešit na místě. "První pomoc je velmi jednoduchá a snadná - dostat daného člověka z horka do stínu, dát mu studené pití, nikdy ne ledové. Můžeme mu dát obklady," popisuje záchranář Prokop Voleník. Volat záchranku je potom nutné jen v případě, že postižený dostane křeče.

Dlouhodobý pobyt na slunci potom vede také k dehydrataci."Začne vás bolet hlava, začnete být unavení, budete mít tmavou moč," líčí příznaky dehydratace Seif. V takovou chvíli je třeba neprodleně zvýšit příjem tekutin, optimálně formou čisté vody, iontového nápoje nebo minerálky. A v žádném případě nepít alkohol.

Tonoucího zachráníme včasnou resuscitací

V talkshow Na kafeečko se oba záchranáři shodují, že nejvíce se v letním období děsí úrazů ve vodě. "A i když si myslím, že v naší sociálním bublině každý ví, že bazény a vody mají být zabezpečené, stejně se každý rok stane nějaké neštěstí a někde se nějaké dítě utopí. Přijde mi to jako naprosto zbytečné ztracení zdraví, života, kterému se dalo předejít za pár stokorun či tisícovek. Pokud mám bazén, dá se zakrýt, nebo se dá dítě hlídat. Dá se tomu předejít. Když se to stane, už je pozdě. To už nejde vzít zpátky," varuje všechny rodiče v pořadu Na kafeečko.

V případě záchrany tonoucího zahájíme resuscitaci umělými vdechy. Ta má svá jasná pravidla. "U tonoucího začínáme pěti vdechy, je potřeba mu dodat kyslík do organismu. Po pěti vdeších pokračujeme 30 stlačeními hrudníku, po 30 stlačeních následují dva umělé vdechy. Důležité je vždycky zavolat na linku 155," vysvětluje Seif.

Velkým pomocníkem je defibrilátor

Máme-li po ruce defibrilátor, můžeme při resuscitaci použít i ten. Tonoucího je ale nejprve třeba osušit, protože se bude pracovat s elektrickými výboji, a posléze vyjmout z obalu elektrody. "Na každé elektrodě je krásně namalováno, kam se lepí. Jedna do oblasti pravého podklíčku a druhá do střední axilární čáry, tedy do podpaží na hranu prsa," demonstruje Voleník. "Pak elektrody připojím do přístroje a zmáčknu start. Elektrody je důležité lepit během probíhajícího stlačování a dál se řídit podle toho, co vám defibrilátor bude radit," zdůrazňuje záchranář.

Na fotografie sympatické dvojice záchranářů, Prokopa Seifa a Prokopa Voleníka, kterak ukazují, jak se správně provádí resuscitace, se můžete podívat v naší fotogalerii.

Související články

Další články