Úžasná Mary Edwards Walker: Milovala chirurgii a kalhoty. Jako jediná žena získala medaili cti za službu v občanské válce

Unie odmítla platit za tuto práci ženu. Mary se ale nevzdala a začala tlačit na ministra války Edwina Stantona. Ten nakonec povolil, jen aby mu už dala pokoj. Po válce se pak začala věnovat prosazování ženských práv. Musela také bojovat za to, aby si udržela medaili cti, jenž získala za svou službu.

Mohlo by Vás zajímat:

Julia Butterfly Hill: Ekologická aktivistka, která kvůli vážné autonehodě strávila na obří sekvoji neuvěřitelných 738 dní

Měla ráda medicínu a kalhoty

Mary Edwards Walker se narodila v roce 1832 v New Yorku pokrokovým rodičům, takže byla předurčena k tomu, aby se stala nekonformní. Rodiče byli abolicionisté bez předsudků a povzbuzovali ji v tom, aby se vzdělávala. Přestože v té době většina lékařských škol ženy odmítala, podařilo se jí nastoupit na Syracuse Medical College. Titul získala v roce 1855. Byla teprve druhou ženou v zemi, která se stala lékařkou.

Při svatebním obřadu odmítla slíbit, že bude svého muže vždy poslouchat. Navíc si místo šatů vzala kalhoty a ponechala si své příjmení. Spolu se svým mužem, také lékařem, se pokusila otevřít soukromou praxi v okrese Oneida. Pacienti však byli hodně opatrní. Nelíbilo se jim, že by je měla ošetřovat žena. Celé podnikání, a poté i manželství, krachlo. Mary tak začala hledat nový životní cíl.

Mohlo by Vás zajímat:

Příběh Ernestine Rose, ženy, která musela čelit nařčení, že feministka je tisíckrát horší než prostitutka

Souboj pohlaví

Po vypuknutí občanské války v roce 1861 se Mary přestěhovala do Washingtonu, kde se pokusila vstoupit do armády jako chirurg. Kvůli jejímu pohlaví ji ale odmítli vzít, přitom trpěli akutním nedostatkem kvalifikovaných lékařů. Rozhodla se tak pracovat zadarmo v místní, dočasně zřízené nemocnici, kde také založila fond na pomoc rodinám zraněných.

Po nějaké době se přesunula blíže k frontě do Virginie, kde pomáhala obětem v bitvě u Bull Run. Mezitím apelovala na ministra války, aby ji uznal za legitimní lékařku a náležitě zaplatil. Vytrvalost se nakonec vyplatila. Po dvou letech se tak stala oficiálním chirurgem americké armády. To se ale nelíbilo Dr. G. Perinovi, který měl pod sebou lékaře působící v 52. pěchotě Ohio. Mary označil za lékařskou zrůdnost a vůbec ji ke svým mužům nepouštěl. Nechal také její kvalifikaci prověřit odbornou komisí. Prošla.

Nic si z toho nedělala. Kdo potřeboval, dostal její pomoc. Ošetřovala také civilisty a zastávala názor, že ne vždy je nutná amputace. Někdy je na místě léčba a rehabilitace. Pak ale padla do zajetí. V dubnu 1864 se jí zmocnily hlídky Konfederace. Následně byla obviněna ze špionáže (přitom jen ošetřovala vojáky na nepřátelském území). Po čtyřech měsících ve vězení ji vyměnili za jednoho majora.

Po válce požadovala po prezidentu Andrewovi Johnsonovi, aby jí za službu udělil hodnost majora. Odmítl. Souhlasil pouze s medailí cti.

Mohlo by Vás zajímat:

Podivuhodný příběh slavné feministky: Gloria Steinem si vzala na mušku sovětskou mládež i zajíčky z Playboye

Obhájkyně ženských práv a kandidatura do Kongresu

Ještě předtím, než se Mary převlékla do vojenské uniformy, se rozhodla nosit pánské oblečení. Považovala to za své osobní vítězství. To se jí ale v roce 1870 vymstilo. Byla zatčena za nošení neodpovídajícího ošacení a za homosexualitu. O rok později se pokusila zaregistrovat k volbám. Marně. Dvakrát svědčila před Kongresem, aby podpořila volební právo žen. Kandidovala také do Senátu a Kongresu.

Postupně ale zjistila, že ostatní aktivistky řeší spíše politiku, než to, co budou mít oblečené. V roce 1917 jí odejmuli medaili cti. Odmítla ji ale vrátit. Prý jen přes její mrtvolu. Vše dal do pořádku až prezident Jimmy Carter v roce 1977. Zůstala tak jedinou ženou, která toto ocenění získala. Poslední roky života strávila vedením domu pro ženy, které měly podobný osud jako ona. Když v roce 1919 zemřela, rakev byla obalena do vlajky. Navíc ji pohřbili v mužském černém obleku. Jen o rok později získaly ženy volební právo.

Mohlo by Vás zajímat:

Zneuctěná Italka: Pomstila se břitvou, před elektrickým křeslem ji zachránily feministky