Nekorunovanou královnou české kuchyně je nepochybně cibule. Těší se takové oblibě, že jí spotřebujeme v průměru deset kilogramů na osobu ročně. A to se do statistiky započítávají i kojenci a dietáři, kteří se bez její chuti musí obejít.
Cibule má prastarou historii, již za krále Hérodota čteme, že dělníci při stavbě Chufuovy pyramidy jedli velké množství cibule. A cibule byla běžnou zeleninou i Židů, Římanů i Řeků, odtud se přes Balkánský poloostrov šířila dál, do Ruska, Polska i zemí Koruny české. Používání cibule, jako významné kořeninové zeleniny, je dnes rozšířeno prakticky po celém světě a pěstuje se v mnoha kulturních odrůdách.
Chutná i zdravá
Kromě toho, že skvěle dochutí každý masitý i zeleninový pokrm, ceníme si cibuli pro její posilující účinky na náš organismus. Podle některých výzkumů se v krajinách, kde je obvyklé denně pojídat syrovou cibuli, podstatně méně vyskytují nádorová onemocnění. Za chřipkové epidemie v roce 1918 začal vojenský lékař Lagret předepisovat cibulovou šťávu, a prý s ní byl úspěšný. Cibule je ale opravdu vynikajícím preventivním prostředkem proti infekčním zánětlivým onemocněním, je účinná proti kašli i zahlenění.
Konzumace cibule v syrovém stavu nemusí být vždy příjemná pro zažívání, způsobuje totiž plynatost, říhání a reflux (navalování obsahu žaludku zpět do jícnu). Vařením se tyhle nepříjemnosti částečně odstraní, ale i tak, pokud máte předepsanou žlučníkovou dietu, měli byste konzumaci cibule výrazně omezit. Jestliže se vám bude stýskat, zkuste opatrně cibuli bílou.
V kuchyni nepostradatelná
Říká se, a my s tím souhlasíme, že spíš uvaříte bez ohně než bez cibule. Cibule je navíc laciná, k dostání byla i v době největší nouze, jelikož se snadno pěstuje a dobře skladuje.
Cibuli si můžete vypěstovat i sami na svém záhonku ze semínek či sazečky (z ní budete mít větší výnos a krásné velké hlavy). Sklizenou cibuli nechte vyvěšenou v suchu ve svazku nebo z ní můžete splést dekorativní cop a zavěsit v kuchyni. Když vybíráte cibuli v obchodě, kontrolujte ji pohmatem. Na omak by měla být dokonale pevná a tvrdá.
Kterou si dáte
Nejchutnější a v kuchyni nejpoužívanější je žlutá cibule. Bez ní byste poctivý guláš ani českou svíčkovou nikdy neudělali. Své místo má ale i ve studené kuchyni – najemno pokrájená dochutí pomazánky i tlačenku. Chuťově je nejvyváženější, ale poměrně dost štiplavá. Jestli ji chcete použít například do bramborového salátu, doporučujeme jemně pokrájet, spařit horkou vodou a ihned zchladit vodou studenou.
Bílá cibule vypadá luxusně a také tak chutná. Má tenčí slupku a je také méně štiplavá. Tato odrůda se používá nejčastěji ve studené kuchyni, kde pro svoji delikátní chuť nahrazuje svoji žlutou sestru.
Hodně oblíbená je červená cibule, jež má příjemnou a hodně sladkou chuť i výraznou barvu. Používá se syrová, kdy skvěle ochutí i dobarví například saláty, může se ale používat i do masitých pokrmů, protože omáčku báječně zbarví.
Jemná jarní cibulka není nic jiného než předčasně sklizená mladá žlutá cibule. Konzumuje se celá, tedy i se zelenou natí.
A nakonec jsme si nechali exkluzivní šalotku. Není to přímo cibule, ale je její blízká příbuzná s méně palčivou chutí. Běžně se používá ve francouzské a středomořské kuchyni, u nás je to spíš stále cenově dost nedostupná lahůdka. Přidává se do omáček a podtrhuje chuť ryb, má ostřejší, pikantní chuť.