Semínka a obiloviny tvoří odpradávna nezanedbatelnou část našeho jídelníčku. Vyloučit je tedy nejde a ani to nechceme. Jde jen o to, zvolit ta správná semínka, která vám ze sebe předají to nejlepší.
Není pravda, že bychom se dnes přecpávali obilovinami, skutečně, jíme jich zhruba stejné množství jako před sto lety. Problém je ve skladbě semen a jejich zpracování.
Co je to semínko
Každé obilné zrnko tvoří moučné jádro, otruba a klíček. A jsou to překvapivě ty nejmenší části, tedy klíček a otruba, které skrývají nejvíce vitamínů a minerálů z celého zrna - vitamíny B, E, A, enzymy, nenasycené mastné kyseliny, železo, fosfor, draslík a vlákninu. Moučné jádro, které je největší a také nejvíce využívané, obsahuje v podstatě jen bílkoviny a škrob.
Dříve bylo běžné používat mouku celozrnnou, semletou z celého zrna bez vyjmutí klíčku a otruby. Vymíláním klíčku o zdroj energie nepřijdeme, nemá však dlouhého trvání a brzy ji vyčerpáme. Jsou to právě hodnotné vitamíny a minerály, o které v bílé mouce přicházíme.
Mouky s lepkem
Pšeničná mouka: Nejoblíbenější je pšeničná mouka, můžeme ji rozdělit podle toho, jak najemno je namletá, ale i podle jakosti zrna na tvrdozrnnou, polotvrdou a měkkou. Z nejtvrdší se vyrábí těstoviny, měkká je na pečení koláčů a vaření knedlíků.
Špaldová mouka: Je předchůdkyně dnešní pšenice. Ve špaldě se skrývají vitamíny skupiny B, mangan, draslík, hořčík. Pomáhá regenerovat buňky, posiluje slinivku, slezinu a imunitu. Svalům a tkáním dodá sílu, pleti hebkost. Mouka z pšenice špaldy obsahuje lepek, proto se hodí na pečení koláčů i chleba.
Ječná mouka: Potěší nízkým obsahem lepku a spoustou vitamínu B. Hodí se na přípravu litých těst, lívanců, křehkého těsta a sušenek a dobře zahustí polévku i omáčku, tedy ideální na jíšku.
Žitná mouka: Tmavé pečivo připravené z této mouky hůř kyne, proto je lepší smíchat ji s lehčí pšeničnou či špaldovou moukou. Z celozrnné žitné mouky se peče chléb, perník i sušenky. Vysoký obsah vitamínu B podpoří trávení. Z bílé vymleté žitné mouky se pečou buchty i domácí housky.
Ovesná mouka: Má nízký obsah lepku a těsto dokonale nespojí. Umí ho však zvláčnit a obsahuje spoustu živin. Proto se doporučuje ji smíchat s další moukou.
Mouky bez lepku
Pohanková mouka: Nejlepší z bezlepkové skupiny. Hodí se na vafle, palačinky, lívance či sladké omelety. Radost udělá vysokým obsahem vitamínu B, fosforu, vápníku i železa. Kombinujte ji se surovinami s obsahem vitamínu C, který zvyšuje její zdravotní účinek.
Jáhlová mouka: Je vlastně jen oloupané a namleté proso. Tato stará kulturní plodina neobsahuje lepek a je bohatá na draslík, hořčík, fosfor a vitamíny skupiny B. Vyzkoušejte z ní připravit kaše i polévky, na které byli zvyklí naši předci. Hodí se na přípravu sušenek a placek i koláčů.
Kukuřičná mouka: Dává život polentě a mexickým plackám. Díky kukuřičné mouce a modernímu skladování vám placky vydrží déle čerstvé.
Rýžová mouka: Dobře zahušťuje polévky i omáčky. Snižuje krevní tlak a v kombinaci s kukuřičnou i pohankovou moukou vznikne chutné bezlepkové těsto.