Viktorie (28): Můj přítel tančí jako chromý medvěd. Na kamarádčině svatbě o něm mluvili víc než o nevěstě

Něco takového se jen tak nevidí. Bořek (31) je normální chlap, jezdí na kole, plave a doma leccos opraví. Ale jakmile se má hýbat do rytmu hudby, jeho končetiny si dělají, co chtějí. Někdy to vypadá, že mají v plánu utéct. Každá na jinou světovou stranu.

Mohlo by Vás zajímat:

Lucka (26): Nacvičovala jsem taneček pro přítele, když do pokoje vešel přítelův bratr. Mělo to nečekané pokračování

Můj přítel neumí tančit

Když mi Bořek jednou na rande nesměle prozradil, že neumí tančit, byla to divná situace. Byl první člověk, který mi něco takového vůbec řekl. Mávla jsem rukou. Podle mě je důležité, že má člověk z tance radost. Ne to, jak u toho vypadá.

Pak jsme byli na pařbě u kamarádů. Stáhla jsem Bořka k sobě a chtěla s ním tančit. Tvářil se rozpačitě, hryzal si rty. Měla jsem už upito, takže ne pro mě nebyla odpověď. Myslela jsem, že je jen nervózní, když se všelijak motá a točí.

Chytla jsem ho za ruce a chtěla prostě vést. Jenže to nešlo. On měnil směr úplně náhodně, někdy mu nohy šly na jinou stranu než vrchní část těla. Vyjukaně jsem koukala, co to provádí. Neuniklo mi, že lidé kolem se na něm dobře baví. Raději jsem ho zatáhla k baru. Bořek byl viditelně šťastný. A já také...

Mohlo by Vás zajímat:

Jaruška (42): Po víně a burčáku jsem tančila na střeše sklípku. Nevím, jestli se mám stydět, nebo smát

Se svým přítelem raději netančím

Jak jsem už řekla, Bořek je fajn chlap, ale tanec mu absolutně nejde. I u ploužáků se divně vrtí a já se jen bojím, aby mi nepošlapal nohy. Řekla jsem si, že s tím dokážu žít. Tak si nikdy nezatančíme. No a co, svět se kvůli tomu nezboří.

Dlouho jsme se úspěšně vyhýbali tanečnímu parketu. Jenže před pár měsíci mi v poště přistálo svatební oznámení od kámošky ze střední. Místo toho, abych si začala dělat starosti ohledně šatů, myslela jsem na to, že na svatbě se tančí. A to hodně...

Co teď? Vypustit Bořka mezi svatebčany by se rovnalo katastrofě. Opatrně jsem mu řekla, že jsme pozvaní na svatbu. "Hele, no, víš, je tady jedna věc..." nevěděla jsem, jak mu to mám naznačit. "Mluvíš o mém věčném boji s těmi pohyby na hudbu?" nadhodil Bořek. Smutně jsem ho pohladila po hlavě. "Neboj, celý večer budu sedět, jako kdyby mě někdo přibil hřebíky," usmál se a mně spadl kámen ze srdce.

Mohlo by Vás zajímat:

Irena (31): V nové práci jsem se moc hezky nezapsala. Na teambuildingu jsem tančila na stole a pozvracela šéfovou

Na svatbě udělal ostudu

Stejně jsem na tu svatbu šla s malou dušičkou. Byla jsem ve střehu, ale Bořek opustil náš stůl jen tehdy, když si potřeboval odskočit. Seděl, mluvil s lidmi a koukal kolem sebe. Začínala jsem věřit, že to dobře dopadne. Ale to jsem se šeredně spletla.

Někdy před půlnocí k nám dorazila rozjařená nevěsta. "Chci tančit," řekla. "Už jdu," pověděla jsem a zvedla se. "Ne, chci tančit s tím tvým hezounem. Dnes ještě můžu," řekla a v tu chvíli by se ve mně krve nedořezal. "Neblázni, on... má malé boty. Hrozně ho to tlačí," vypadlo ze mě rychle. Nevěsta odmítavě zavrtěla hlavou a táhla Bořka na parket.

Rezignovaně jsem dopila sklenku vína a položila hlavu na stůl. Nechtělo se mi dívat na tu potupu. Přišlo mi, že Bořek se vrátil docela rychle. Koukla jsem na něj. Nemusel nic říkat, bylo mi jasné, že to nedopadlo dobře. Později jsem slyšela, že si lidé vypráví o jeho pohybech připomínajících tanec svatého Víta. Nakonec jsem se nad tím musela pousmát. Můj Bořek totiž byl na chvilku větší hvězdou než sama nevěsta....

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Ivona (54): S kamarádkami jsme si chtěly zahrát na víly a tančit v lese za úplňku. Skončilo to nechtěným otužováním v ledové tůňce

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.