Viola (42): Můj manžel sbírá staré motorky a miluje je víc než celou rodinu. Raději jsem ho s dětmi opustila

Provdala jsem se za naprostého šílence, který miluje motorky víc než mě a svoje děti. Věnuje jim čas, a především peníze, a to se nakonec stalo opravdu neúnosným.

Mohlo by Vás zajímat:

Jindřich (40): Kamarádova mladá přítelkyně je hloupá nána. Kéž by si na krizi středního věku pořídil raději motorku

Na motorce jsme se proháněli s větrem v zádech

Když jsme se téměř před dvaceti lety s Vilémem poznali, měl motorku. Jen motorku. Nijak zvláštní nebyla, já jsem tomu nerozuměla a dodnes nerozumím a ani rozumět nechci. Ale tehdy mě tím okouzlil. Ve vesnici kousek za Prahou žila Vilémova babička a naše první vyjížďka vypadala takto: „Nechceš se projet na motorce? Můžeme jet za mojí babičkou!“ Přišlo mi zvláštní vtrhnout tam na návštěvu – Vilémovy úmysly jsem pochopila, až když jsme dorazili. Babička nebyla doma a sex se vyloženě nabízel…

Byli jsme mladí a řítit se silničkou jen s větrem v zádech bylo okouzlující. Takže jsme každý víkend trávili na cestách. Vilém svoji motorku zbožňoval a miloval motorky vůbec, běžně mi o nich vyprávěl a mně se to líbilo. Muž s nějakým zájmem nebude chodit za jinými, ne?

Mohlo by Vás zajímat:

Zuzana (26): Jsem sběratelkou trapasů. Kvůli alkoholu jsem randila s úplně jiným mužem

Motorky byly vždy přednější

Netrvalo dlouho a přivezl mi ukázat novou „mašinu“. Byla obrovská, nebo mně se to aspoň zdálo. Koupil ji z druhé ruky a zároveň s ní pronajal garáž nedaleko babičky a byl tam pečený vařený. Ke druhé motorce přibyla třetí – a tehdy mi oznámil: „Budu sběratelem motorek! A hlavně starých, o ty dneska už skoro nezavadíš!“ Před námi byla svatba a co myslíte, jak jsme na ni jeli? Na motorce! Moji maminku málem trefil šlak!

A bydlení? U babičky, peníze nebyly. Nebo možná byly, Vilém měl a má dobrou práci, ale motorky byly přednější. Každopádně denně dojížděl – na motorce – do Prahy do firmy a já mohla tak akorát sypat slepicím. Takže jsem si řekla, že by nebylo od věci otěhotnět. Jenže Vilémovi se do toho nechtělo a pronesl příšernou větu: „Víš, kolik stojí dneska dítě?!“ Ale protože chtěl mít klid, narodili se nám po roce dvě děti, holčičky.

Mohlo by Vás zajímat:

Klára (31): V přítelově bytě mě zarazila sbírka artefaktů po bývalce. To nejhorší mě čekalo v zásuvce jedné skříně

Měl tři garáže na motorové koníčky

Těhotenství a mateřství bylo náročné, tím spíš, že jsem na všechno byla sama. Babička odešla a my zdědili domek, resp. rodiče, kteří nám ho darovali. A pak nastaly problémy: Kanalizace, stará střecha, mokro ve sklepě… „Vyřeším to, neboj se!“ kasal se Vilém a pokaždé všechno tak nějak zflikoval, aby nemusel platit řemeslníka. Roky běžely, holky dorůstaly do puberty, já jsem pracovala z domu, abych nám něco přivydělala, protože – na prvním místě byly motorky. Jak on říkal: „Jsou to moji motoroví koníčkové! V obou smyslech toho slova.“

Na Jawu 50 jsem si matně pamatovala, byla to běžně dostupná mašina – a teď stála dvě stě tisíc! (Jak jsem si vygooglila). U cen Harleyů na mě šly mrákoty. Jo a taky musel Vilém vlastnit rikšu! Nakupoval – a někdy i prodával – a nic jiného ho nezajímalo. Když si pronajal už třetí garáž a pídil se po drahých historických kouscích a já jsem honila po zahradě slepice a králíky, abychom neumřeli hlady (nadneseně řečeno, ale skoro to tak bylo), řekla jsem si: „A dost!“

Mačkáme se s holkami v jedna plus jedna nedaleko mých rodičů, kteří se pokoušejí mi pomoci, nicméně máma si neodpustila poznámku: „Už když jste jeli k oltáři na mašině, bylo mi jasné, jak tohle manželství skončí!“ Že já jsem tehdy na ni nedala…

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Renata (32): Máma utápí smutek v nakupování. Z bytu už má skladiště, ale nedokáže přestat