Vladěna si Vánoce neužila už pořádně dlouho. Od té doby, co má vlastní rodinu, má pocit, že jen vaří, uklízí a obstarává všechno kolem. Nikdo jí nepomůže, protože pro ně jsou přeci Vánoce svátky klidu a pohody...
Vánoce opravdu nemám ráda. Všichni do sebe cpou nesmyslné množství jídla a odpočívají na pohovce. Já zatím vařím a uklízím. Proč je tohle úděl ženy?
Nechápu, jak máma zvládala Vánoce
Až když jsem se sama stala matkou, tak mi došlo, jak těžké to měla moje máma. Nikdy neřekla ani slovo. Chodila do práce, pečovala o mě a mou mladší sestru, ale stejně dokázala vykouzlit báječné Vánoce. Napekla cukroví pro celou rodinu, uklidila barák a vyzdobila ho. Pak vařila.
Z dětství si nejvíc pamatuju dárky, televizi a hojnost jídla. Dlouho jsem netušila, že pro mámu to nebylo tak jednoduché. Nechápu, jak to všechno sama zvládala.
Teď jsem máma dvou dětí já a děsím se každých Vánoc. Startuje to už v polovině listopadu, kdy začneme řešit dárky. Můj manžel to má jednoduché, sepíše mi seznam knih, které by chtěl dostat. Já vím, jaké oblečení by se mu hodilo. Ale děti to mění snad z týdne na týden. Žádný dopis Ježíškovi není definitivní a já pak trnu, jestli se mi povede sehnat věci z toho úplně definitivního...
Doma mi nikdo nepomůže
To jsou ale ještě ty lehčí věci. Horší je, že úklid je celý na mně, nemluvě už o vaření a dalších věcech, které patří k adventu. Když chci něco po manželovi, tak mi odpoví, že to možná není tak důležité. Ať se nestresuji, protože Vánoce mají být svátky klidu a pohody.
Ono se to lehce řekne, ale horší je to v realitě. Pokud bych se vykašlala na úklid, vaření a dárky, tak to bychom vlastně neměli žádné Vánoce. Už na začátku prosince celá rodina prolézá barák a hledá cukroví. Mohla bych jim říct, že jsem se rozhodla odpočívat a relaxovat, protože si také chci užít Vánoce? A že když mají chuť na cukroví, tak ať si ho zkusí napéct?
Vánoce vždy jen protrpím
Loni se odehrála scéna, na kterou nikdy nezapomenu. Třiadvacátého prosince jsem jsem byla v kuchyni, chystala bramborový salát, řízky a další várku vanilkových rohlíčků, protože první dvě manžel a děti spráskali. Byla jsem na nohou od rána, musela jsem ještě skočit do krámu pro pár věcí. A víte, jak to den před Štědrým dnem všude vypadá...
Měla jsem toho zkrátka dost už v poledne. Zrovna jsem něco krájela, když přišel manžel s tím, že v telce začíná Sám doma. Ví, že mám ten film moc ráda. "Pojď si k nám sednout, ať máš taky něco z těch Vánoc," řekl mi.
Stála jsem v kuchyni, všude kolem jsem měla rozložené věci, vařila a pekla najednou, a ta jeho věta mě dostala. Málem jsem se rozbrečela. Je snad jasné, že jsem se nešla koukat, protože nebylo kdy. Vánoce prostě musí někdo připravit. Teď jsou před námi další, už předem vím, že je protrpím...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.