Ze vzpomínek Vlastimila Brodského: Dceru Terezu na sedm let odložil k chůvám, bral to jako své největší selhání

Herec Vlastimil Brodský (†81) měl syna Marka s půvabnou tanečnicí, dceru Terezu Brodskou o pár let později s herečkou Janou Brejchovou (84). "Děti jsem povil celkem dvě! Každé má svoji maminku, aby se, jak říká valašský král Bolek Polívka, nehádaly. Při téměř nadpřirozené počestnosti obou maminek jsem ani na minizlomek minisekundy nezapochyboval o legalitě a právoplatnosti svého otcovství. Moji oprávněnou víru utvrzovala navíc okolnost, že se mi děti stále více podobaly," píše slavný herec o svých dvou potomcích.

Mohlo by Vás zajímat:

Milostné trable Vlastimila Brodského: Janu Brejchovou si bral v pátek třináctého, po 18 letech dala přednost Jaromíru Hanzlíkovi

Vlastimil Brodský: děti jsou půvabné po maminkách

Herec se v knize popisuje jako plachého muže, který se žen téměř ostýchal, a jako by snad byl div, že dvě děti skutečně počal. Čtenář si domyslí, že z jeho strany šlo pouze o skromný smysl pro humor a nadsázku. "Patří už jaksi k hříčkám matičky přírody, že dokáže potomky obdařit pohledností a přitom zachovat zjevnou podobu předka, který půvabu nepobral. Asi tomu napomohly geny maminek," vysekne herec poklonu oběma svým partnerkám. "Jedna, původně tanečnice, druhá herečka, obě svého času bytosti velice sličné. Dalo by se říct fešandy, ba krasavice. Otcem obou svých dětí jsem tedy evidentně já. Tatínka tudíž mají společného a obě nesou jeho příjmení," píše Brodský a vzápětí dodává, že obě jeho děti nesou slavné příjmení jako těžký kříž.

Protekce kvůli slavnému otci? S tím se počítá

Naráží pochopitelně na fakt, že obě děti se rozhodly pracovat v umění a ne vždy to měly ve své profesi jednoduché. "Jsou často cejchováni jako protekční vejlupkové, jimž tatínek svým vlivem a známostmi usnadňuje život na úkor druhých," přiznává herec ve svých pamětech. "Marek i Tereza jsou pyšní na to, že jakoukoliv mou přímluvu preventivně kategoricky odmítali, protože by je ponižovala. A já jsem docela pyšný na ně, že ji nepotřebovali a nechtěli. Zlí jazykové si ovšem stejně vždy najdou důvod k pomluvě," stěžuje si Brodský. "V tomto případě budou tvrdit, že krkavčí otec nepomohl ani vlastním dětem. No nic! S tím se počítá. To je jen jeden z rubů popularity."

Mohlo by Vás zajímat:

Smutný konec Vlastimila Brodského: Deprese, pobyt na psychiatrii a strach z umírání

Tereza Brodská měla staršího tatínka

Obě děti Vlastimila Brodského přišly na svět v době, kdy mnoho mužů jeho věku už mělo děti dospělé. "Marek se narodil, když mi bylo devětatřicet let. Stal se tedy vlastníkem trochu obstarožního tatínka, který se utěšoval myšlenkou, že velký věkový odstup nahradí většími životními zkušenostmi," vzpomíná slavný herec. "Druhé otcovství se mi přihodilo, když mi bylo osmačtyřicet let. Slovo přihodilo není správný výraz, protože to bylo otcovství cílevědomě plánované," prozrazuje Brodský, který Janu Brejchovou upřímně miloval. "Moje druhá choť, Jana Brejchová, mě obšťastnila stvořením, kterému říkáme Terezka, někdy jen Teri, když zlobí tak Terka a když ji chci pozlobit já, tak Rézi," vzpomíná Brodský na šťastné dětství své dcery.

S humorem sobě vlastním také herec vzpomíná na procházky s kočárkem. "V tomto případě jsem se stal taťkou natolik obstarožním, že jsem s Terezkou na procházce budil dojem jejího pradědečka. Někteří lidé mi říkali: „To máte ale pěknou vnučku,“ v přesvědčení, že jsou nadmíru taktní, když nepoužili slovo pravnučku," píše Brodský ve své knize. "Myslím, že nejen já, ale s přibývajícím smyslem pro humor i Terezka jsme z toho měli stále větší legraci."

Mohlo by Vás zajímat:

100 let od narození Vlastimila Brodského: Těžké deprese ho dohnaly k sebevraždě. Bál se, že za něj budou rozhodovat jiní

Sedm let vyrůstala Tereza Brodská s chůvou

Pokud něčeho Vlastimil Brodský zpětně litoval, byl to čas, který s dcerou Terezou nestrávil. "Na Terezce jsem se dopustil velkého provinění, a kdybych všechny své hříchy seřadil podle velikosti, byl by tento s naprostou suverenitou na prvním místě žebříčku: Abychom se paní Brejchová i já mohli bezezbytku věnovat svým profesím, svěřili jsme naši ratolest na celých sedm let chůvám, z nichž u jedné se dalo o jejím mravním profilu úspěšně pochybovat," kaje se herec zpětně. Tenkrát skutečně natáčel od brzkého rána až do pozdních nočních hodin. A zatímco národ má nezapomenutelné filmy a seriály, Brodský obětoval nejkrásnější chvíle s dcerkou.

"Navíc, jestliže měl Marek víkendového tatínka, pak Terezka měla víkendové oba rodiče. Jak se tak někdy amatérsky a diletantsky šťourám v pediatrii, zjišťuju, že jsme zanedbali nejvnímavější období jejího života. Období, kdy se nejintenzivněji formuje mentalita a psychika človíčka," poukazuje Brodský s lítostí. "Pokud se ta naše osůbka setkává ve větší míře s životními problémy, je to z padesáti procent moje vina," vzkazuje herec.

Komunikujeme prostřednictvím rozhovorů

Zároveň bere s povděkem, že ho obě děti jako tátu milovaly. "Zastali jsme spoustu práce a já se domníval, že na oltář herectví přinášíme jako oběti sami sebe. Teprve dodatečně jsem si uvědomil, že to bylo na úkor Terezky. Přes to všechno žijeme s Terinkou v pohodě, a pokud máme čas se vidět, vidíme se rádi," prozrazuje Brodský. Zároveň přidává libůstku, kterou s oběma dětmi praktikoval. "Komunikujeme tou osvědčenou formou laskavých impertinencí a něžných urážek stejně jako s Markem. Sdělujeme si mnohé i prostřednictvím novinářských rozhovorů," odhaluje Brodský, který všechny rozhovory svých dětí poctivě četl a mnohé si z nostalgie zaznamenal.

Mohlo by Vás zajímat:

Uběhlo 18 let od smrti Vlastimila Brodského: Sebevraždu spáchal na chalupě, sousedé věřili, že ho někdo zabil

Své děti jsem naučil především taktu

Zajímavě popisuje Vlastimil Brodský svůj vztah k oběma dětem - označuje jej za rozporuplný a zobecnit prý nelze. "Občas bych je ovšem „s chutí přerazil“. Nicméně mi dělají i radost. Je to tím, že jsem se k tomu duševně uzpůsobil. Například kdykoliv se naše názory příliš různí, vždycky ochotně kapituluji, vědom si toho, že jejich pravdy zcela určitě přežijí tu mou," vysvětluje Brodský svoji výchovnou metodu. "Pokud jsem jim kdy půjčil nějaký peníz, vždycky jsem o vrácení taktně pomlčel. S humornou nadsázkou by se dalo říct, že jsem je tak pozitivním příkladem naučil taktu," píše Brodský se svým humorem. "Budu si muset od nich půjčit, abych si ověřil, že si podobnou míru taktu skutečně osvojily."

Na archivní fotografie Vlastimila Brodského z knihy Drobečky z půjčovny duší se můžete podívat v naší fotogalerii.

Galerie Ze vzpomínek Vlastimila Brodského: Dceru Terezu na sedm let odložil k chůvám, bral to jako své největší selhání

+ 5 fotek + 6 fotek