Vnučka zpěvačky Petry Černocké (73) Olivie Coco Rafajová (12) bude s mámou Barborou Vaculíkovou (43) provázet děti novým televizním pořadem Múzárium. V rozhovoru pro Lifee.cz odhaluje, co mají s babičkou společného a proč ji na její slávu museli upozornit až starší spolužáci ve škole. Proč chce raději studovat psychologii?
Vnučka a dcera zpěvačky Petry Černocké (73), Olivie Coco Rafajová (12) a Barbora Vaculíková (43), uvedou od 5. října na Déčku nový televizní pořad Múzárium aneb Všechny múzy světa.
Z rozhovoru s talentovanou Olivií a její mámou je patrné, že múzy v případě jejich rodiny opravdu nešetřily talentem a slavná babička může být na děvčata ze své pokrevní linie právem pyšná. Dospívající slečna se třikrát týdně věnuje dabingu, zpěvu i herectví a přála by si studovat psychologii. Tatínkem dvanáctileté Olivie Coco je filmový producent a podnikatel Pepe Rafaj (51).
Vnučka s dcerou Petry Černocké televizními hvězdami
Děvčata, co hezkého čeká diváky ČT:D ve vašem Múzáriu?
Barbora Vaculíková: Múzárium má deset dílů, které vznikly proto, aby pokryly různé formy umění. Na začátku jsme nevěděly, co všechno nás čeká. První díl ukázal, že se budeme neustále převlékat a pořad bude plný triků a kouzel. Užijeme si velkou interakci s našimi hosty, bude tam také hodně pohybu a improvizace. Pořad je hodně živý a barevný.
Olivie Coco: Je tam činohra, opera, balet, malířství, poezie nebo třeba pohyblivé obrázky.
Barbora: Tenhle díl například shrnuje jak animovaný film, tak obecně vznik filmu a potažmo České televize. Končil divokou dortovou bitvou a byly jsme celé od šlehačky. Seděly jsme potom na zemi jako dva smutní klauni.
Je to váš první velký projekt? Máma a dcera dohromady?
Barbora: Jako větší útvar určitě ano, ale na moji desku už jsme spolu nahrávaly několik duetů. S mou kapelou Yellow Sisters jsme točily desku Zvěřinec. Dělaly jsme také jeden singl s videoklipem ve spolupráci s mou mámou.
Babička Petra Černocká se prý do pořadu také zapojila.
Olivie: Je to tak, vystupuje v dílu Opera a je tam za čarodějnici. Moc si to užila.
Spolužáci chtěli po babičce autogram, vzpomíná Olivie
Vnímala jsi babičku odmalička jako slavnou herečku? Pouštěla jsi si Saxanu? A kdy jsi vůbec zjistila, že je babička slavná?
Olivie: To si úplně nepamatuji. Jako malé mi to bylo známo, byla jsem si toho vědomá, ale tolik jsem to neřešila. Vlastně ani teď. Rozhodně je to víc babička než čarodějka Saxana.
Báro, jak jste kariéru svojí maminky vnímala vy jako dítě? A později s ohledem na dceru?
Barbora: Myslím, že jsem si to více uvědomila, když jsem přišla do školy, protože to věděly děti. Já jsem to nevěděla.
Olivie: Jednou, když mě babička přišla vyzvednout ze školy, byla jsem asi v první nebo ve druhé třídě, tak na to přišly starší děti. Běhaly ke skříňkám s notýsky, ať se jim podepíše. Já jsem byla naprosto překvapená, co se to děje. Byla jsem na to tenkrát pyšná a v té druhé třídě jsem tomu určitě přikládala větší důležitost než teď.
Olivie chce studovat psychologii
Vím, že se věnuješ také dabingu. Čím bys chtěla být, až budeš velká? Už je jasné, že budeš herečkou?
Olivie: To bych asi úplně neřekla. Mám to zatím tak padesát na padesát.
Co znamená těch dalších padesát procent?
Olivie: Psychologie. Už dlouho nad tím přemýšlím a opravdu bych to chtěla jít studovat.
To s herectvím docela souvisí, že?
Barbora: S herectvím určitě, s lidskou duší také a s hloubkou, která se v sobě dá objevovat i skrze umění. V ideálním případě se jí umělecká duše nakonec propojí s tou citlivou, která touží studovat psychologii.
Nevarovala jste ji před světem showbyznysu? Aby raději dělala něco „normálního“?
Barbora: To dělala moje máma. Měla jsem tento vzor, kdy moje máma chtěla, abych dělala něco normálního. A to se také nepovedlo. Ale dostala jsem tu správnou informaci, že je důležité něco dostudovat a se studiem jít až na hranu, kam nejdál mě to pustí. Když to půjde, tak vysoké škole dát všechno. Myslím, že tohle budu předávat dál. Vzdělání člověku otevírá obzory a přináší další možnosti. Já sama jsem studovala žurnalistiku a ve výsledku dost často používám to, co jsem na škole rozvíjela. Ať už je to psaný projev nebo komunikace. Myslím, že psychologie je fantastický směr a její nápad naprosto podporuji.
S babičkou máme stejné oči
Jak jste na tom, dámy, s fyzickou podobou? Vidíte s babičkou – a mámou – Petrou Černockou něco, co máte společné?
Olivie: Všechny máme stejné oči.
Barbora: Ano, oči máme podobné.
Olivie: Častěji slýchám, že jsem víc podobná svému tátovi.
Barbora: Možná, že náš táta je podobný naší babičce.
V dabingu sedím i třikrát do týdne
Olivie, máš před sebou další větší projekty?
Olivie: To nemůžu nikdy předpovědět. Jak se Netflix a HBO rozhodnou, že budou nějaké seriály. Dabingu se třeba věnuji v průběhu celého roku, přes prázdniny jsem měla pauzu.
Barbora: Přes rok chodí dabovat dvakrát nebo třikrát týdně.
Co říkají spolužáci na to, že mají slavnou spolužačku?
Olivie: Myslím, že většině je to jedno. Lístky do divadla chce občas jen moje učitelka zpěvu. Zatím asi spolužáci neví, že mě uvidí v televizi. Ale slýchám, že třeba v dabingu nejsem poznat. Na podzim minulého roku jsem dabovala velký muzikál, Matildu, a většina dětí z tábora byla velmi překvapená, protože to netušili.
Barbora: Dabing je v tomto nevděčný a hlas konkrétního dabéra musíte dobře znát. Většinou vnímáme jen příběh a neřešíme, kdo ta slova česky říká. Coco se umělecky účastní, ale je schovaná. Zatím jí to dává velikou svobodu a tolik jí to nenarušuje osobní život. Uvidíme, kam ji to dál povede.