Večer 3. listopadu roku 1888 začínal jako každá jiná jihoanglická noc. Hospodářská zvířata byla zavřena ve chlévech a chystala se ke spánku. Okolo dvacáté hodiny ale obyvatelé Oxfordshire zaslechli zvuky připomínající vyděšená zvířata, která se snaží zoufale dostat z místa, kde je něco velmi vyděsilo.
Byl to vskutku bizarní pohled. Stádo vyděšených ovcí běhalo sem a tam a vzájemně se na sebe tlačilo. Co je ale tak příšerně vylekalo? Co bylo příčinou velké ovčí paniky, která lidi mate dodnes?
Velká ovčí panika
Tu noc v roce 1888 se desetitisíce ovcí rozhodly utíkat před neviditelným nepřítelem. Zběsile a zcela nelogicky. Svými těly prorážely ohrady i ploty, jako by byly z papíru. Skákaly přes kamenné zídky a ničily majetek farmářů. Následujícího dne lidé zjistili, že jsou jejich zvířata pryč. Tedy ne zcela, ale na úplně jiném místě. Daleko od svých kotců. Když je pak začali nahánět zpět, spousta zvířat se třásla čirou hrůzou.
O této nezvyklé události se rozhodl do místních novin napsat jeden farmář. Dle jeho vyjádření byly nejvíce postižené hornaté oblasti na sever od řeky Temže. Celková oblast výskytu paniky byla velká 520 čtverečních metrů. Na důvod jejich počínání ale nemohl nikdo přijít. Uvažovalo se nad tím, že to mohli udělat nějací rošťáci, ale jakým způsobem by dokázali ovce vystresovat natolik, že pak utíkaly jako smyslů zbavené?
V úvahu přicházelo snad jen to, že stádo mohl honit toulavý pes anebo liška. V tomto případě jsou ovce velmi vyděšené, a kupříkladu u březích samiček může dojít až k potratu. Ale že by jeden pes nebo liška dokázali obsáhnout tak velké území?
Chování ovcí
Ovce jsou v potravinovém řetězci bohužel vždy v pozici kořisti, musí tak být neustále ve střehu a vyhledávat potencionální hrozby. Jejich smysly jsou neuvěřitelně ostré, díky čemuž mohou včas varovat celé stádo. Instinktivně také vědí, že když se budou pohybovat ve stádu, predátor jen těžko od nich nějakého jedince odloudí.
Má to ale své zápory. Když se jedna vůdčí ovce pohne nějakým směrem, ostatní ji následují. Tak bohužel přišlo v roce 2006 v Turecku o život 400 ovcí. Následovali tu, která se pokoušela neúspěšně přeskočit hlubokou rokli. Platilo to i v případě ovčí paniky. Jedna ovce se zbláznila a ostatní následovaly jejího příkladu? Proč k tomuto jevu ale došlo i v následujících letech? A měl pravdu vědec Oliver Vernon Aplin, který prohlásil, že za paniku mohla příliš temná noc?
Jako v pasti
Aplinovu verzi podporují výpovědi farmářů, kteří tehdy uvedli, že ona noc byla vskutku velmi temná, bez měsíčního svitu. I když ovce vidí ve tmě, může dojít k tomu, že se v takto extrémním případě začnou cítit jako v pasti a vyděsí se. Dominový efekt, jak již víme, může způsobit jediné zvíře. Narazí do ovce vedle sebe, ta zase narazí do další a takto to postupně pokračuje až k masovému šílenství.
Stále to ale nevysvětluje to, proč se tehdy vyděsilo tolik stád najednou. Viděla snad něco nadpozemského či paranormálního?
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Great Sheep Panic
Historicmysteries.net: What Caused The Great Sheep Panic of 1888?