Na tom, co vaše děti jí skutečně záleží. Zvláště u starších potomků není zrovna lehké uhlídat, aby jedly jen to, co mají. Na trhu je navíc spousta lákadel v podobě výrobků plných cukrů a tuků s minimem zdraví prospěšných látek. K jejich stravování je ale potřeba přistupovat zodpovědně už od počátku růstu až do dospělosti. Jak se vyhnout dětské obezitě a na co by si rodiče malých strávníků měli dávat největší pozor? Na to jsme se zeptali nutriční terapeutky Johanky Šlapákové.
„Výživa dětí je jedna z nejpodstatnějších věcí, které řešíme od kojence až po dospělost jedince. Všeobecně lze říct, že všechny děti by se měly stravovat pestře a zdravě. K tomu je třeba mít správný vzor v rodičích, protože to, co jí maminka je lákavé i pro její dítě. Stravovací návyky dětí tedy tvoří především rodiče, jejichž potomci velmi rádi opakují vše, co vidí,“ říká nutriční terapeutka Johanka Šlapáková, DiS.
Kojenecká výživa má svůj základ v mateřském mléku
„Kojenec má všechny potřebné složky stravy obsažené v mateřském mléce. Mateřské mléko obsahuje spoustu tuku, mléčného cukru, bílkovin, minerálů a vitamínů. Kojit je vhodné do šestého měsíce dítěte, poté je nutné ho přikrmovat. Pokud matka nemůže kojit, je nezbytné dítěti podávat náhrady mateřského mléka (většinou kravského). Na kravské mléko se ale mohou objevit alergické reakce či intolerance kojence. V takových případech je nutné se mu dále vyhnout a nahradit je něčím jiným, například sojovým nebo hypoalergenním mlékem. Příkrmy by měly maminky zařazovat do stravy kojence během šestého až sedmého měsíce. To ale platí pouze u plně kojeného dítěte. U dětí na umělé stravě se příkrmy zařazují dřív, a to již v pátém měsíci života. Obsahují buď kombinaci masa a zeleniny nebo ovoce a mléka či cereálie,“ vysvětluje Johanka Šlapáková.
Batolecí období vyžaduje příjem mléka, vlákniny i masa
I v batolecím období, kterým nazýváme fázi dětského vývoje od prvního do třetího roku života, je nutné obezřetně dbát na to, čím dítě krmíte. „Pro batole je velmi důležitý příjem mléka a mléčných výrobků. Pro představu - asi 500 ml mléka pokryje jeho denní potřebu vápníku. Dále je důležitý příjem vlákniny (ovoce, zelenina, brambory, obiloviny) a masa, které je především zdrojem železa. Nesmíte zapomínat ani na dostatečný pitný režim svého miminka. Dejte pozor, aby si nezvyklo na sladkou chuť nápojů,“ varuje Šlapáková.
Co by měli jíst předškoláci?
„Když se z vašeho dítěte stane předškolák je tomu třeba přizpůsobit i jeho jídelníček. Za předškoláka dítě považujeme v období mezi třetím až šestým rokem. „V tuto dobu by se mělo učit zdravým zásadám a správnému stolování. Základ jídelníčku pro předškoláky tvoří obiloviny. Je třeba, aby děti jedly čtyři až pět porcí denně. Nezapomínejte jim dávat dostatek mléka a mléčných výrobků, a to i 3x denně. Neméně důležitá je pro předškoláky zelenina (alespoň 3x denně) a ovoce (minimálně dvakrát denně). Pro správný vývoj je pro předškoláka nezbytný i každodenní příjem masa. Pozor dejte i na obsah tuku. Jeho množství by nemělo přesáhnout dvě porce jídla denně,“ vysvětluje nutriční terapeutka.
Jak na stravování školáků
„Školáci by se měli především naučit snídat, jíst svačiny a oběd, dodržovat pitný režim a mít dostatečnou fyzickou aktivitu. Bohužel v této době se děti skoro nehýbají. Tělesná výchova je jim spíše na obtíž, raději tráví čas u počítače či mobilu. Kupují si občerstvení ve fast foodech, vyhazují svačiny z domova, pijí sladké nápoje a energy drinky. Základem je proto vždy důsledná výchova a vzor v rodině. Nápomocná by měla být i škola. Školní jídelny se musí řídit takzvaným spotřebním košem, který zajišťuje, aby děti dostávaly vyváženou stravu,“ popisuje terapeutka.
Pozor na přejídání, diety i šikanu
„Maminky či tatínkové často ve falešném domnění, že svým dětem ‘přilepšují‘, jim dovolují se přejídat. Setkáváme se ale i s opačnými případy, kdy matka nebo spolužáci upozorňují na vysokou hmotnost dítěte. V takové situaci může dojít až k psychickému bloku jedince, který jídlo začne úplně odmítat. Proto je třeba zdůraznit, že děti by nikdy neměly držet diety. V případě obezity je nutné pouze upravit mu jídelníček a zvýšit fyzickou aktivitu. Zakomplexované dítě se totiž ve vážných případech může dopracovat až k poruše příjmu potravy, která může končit fatálně – rozvratem organismu, či dokonce smrtí. Rodičům proto doporučujeme, aby docházeli v rámci prevence s obézními dětmi k nutričnímu terapeutovi či specialistovi, který navrhne další postupy a pomůže se správnou skladbou jídelníčku,“ doporučuje Šlapáková.
Dopřejte dětem pestrou škálu ovoce a zeleniny
„Děti potřebují konzumovat pestrou škálu ovoce a zeleniny, dostatek mléčných produktů, obilovin, přiměřeně masa a minimálně sladkostí, slazených nápojů, chipsů a dalších nezdravých pochutin. Nezbytné je vyvarovat se velkému příjmu množství soli. Je těžké uhlídat, co si vaše dítě koupí po škole. Tomu nejspíš nezabráníte. Ale můžete to eliminovat tím, že svým dětem poskytnete dostatek pohybu a naučíte je správným návykům. Jedině tak budete dobrým vzorem pro své dítě, jak ve stravě, tak i v životě,“ zakončuje Johanka Šlapáková.