O některých nebezpečných virech dodnes nevíme mnoho, přestože ohrožují celý svět. Jedním z nich je hantavirus, který se vyskytuje i v České republice. Kde se jím můžete nakazit a jaká onemocnění způsobuje?
Hantavirus patří do rodu takzvaných RNA virů. Jedná se o viry čeledi Bunyaviridae, které vyvolávají různě závažná onemocnění, někdy dokonce smrtelná. Tyto viry většinou postihují ledviny a dýchací cesty. Nakazit se hantavirem můžete i v Česku. Většina typů hantavirů (kromě jednoho zvaného Prospect Hill vyskytujícího se v USA) způsobuje u nakažených nebezpečná onemocnění. Mezi jeho hostitele a zároveň přenašeče patří drobní hlodavci. Nakazit se je možné při vdechnutí jejich výkalů nebo po pozření kontaminované potravy.
Hantavirový plicní syndrom a hemoragická horečka s ledvinovými příznaky
Hantavirus způsobuje hned několik onemocnění, jejichž závažnost se liší. Mezi nebezpečné choroby vyvolané nákazou tímto virem patří hantavirový plicní syndrom a hemoragická (krvácivá) horečka. První z nich – hantavirový plicní syndrom - vzniká v důsledku nákazy virem zvaným Sin Nombre. Jedná se o vážné onemocnění vyskytující se především v Severní Americe. Naštěstí se nevyskytuje příliš často. V USA bylo od roku 1993 do roku 2009 zaznamenáno 534 nakažených jedinců. Úmrtnost nemocných byla 36 %. Mezi příznaky hantavirového plicního syndromu řadíme pouze nespecifické příznaky, jako je horečka, bolesti svalů nebo pocity chladu. V rozmezí čtyř až deseti dnů od nákazy se u pacientů objevuje také zrychlené dýchání a voda na plicích.
Druhým ze závažných onemocnění vyvolaných hantavirem je hemoragická (krvácivá) horečka s ledvinovými příznaky, která vzniká při nakažení hantaviry Dobrava, Hantaan, Puumala a Seoul. Tato forma hemoragické horečky napadá ledviny a vyskytuje se celosvětově. Úmrtnost nakažených jedinců závisí na konkrétním typu hantaviru, který vyvolal onemocnění. Nejvyšší je u viru Hantaan, kde se pohybuje kolem 5–15 %. Naopak u Puumaly a Seoulu tvoří jen kolem 1 %.
Z historie hantaviru
Hantavirus byl objeven poprvé v roce 1976 v Jižní Koreji u řeky Hantaan, po které byl pojmenován jeden z jeho typů. Vědci ho nalezli u drobného hlodavce – myšice temnopasé. V roce 1993 zaznamenali lékaři ve Spojených státech větší počet lidí se závažnými respiračními chorobami. O hantavirovém plicním syndromu se oficiálně začalo hovořit o dva roky později v roce 1995.
Přenašeči jsou hraboši a další hlodavci
Přestože má každý typ hantaviru svého specifického přenašeče, dá se říci, že se převážně jedná o drobné hlodavce. V Evropě jsou za přenašeče považováni hraboš norník rudý a myšice lesní. Například na asijském kontinentu za přenašeče viru platí zase potkan, krysa obecná a myšice temnopásá. Doba propuknutí nemoci od nákazy se pohybuje kolem dvou týdnů. Dobrou zprávou pak je, že vědci zatím nezaznamenali žádný případ přenosu hantaviru mezi lidmi.
Léčba podle příznaků onemocnění
Vhodnou léčbu volí odborníci úměrně dle příznaků onemocnění. Pacientům lékaři často podávají takzvaná širokospektrální antibiotika. Dostupné je i speciální antivirotikum zvané ribavirin, který se v současnosti kromě k léčbě respiračních onemocnění užívá také jako pomocný lék pro léčbu žloutenky typu C.
DALŠÍ NEJZÁKEŘNĚJŠÍ VIRY SVĚTA NAJDETE V GALERII: