Velikonoce nejsou ani zdaleka jen o koledování. Pro naše předky byly symbolem nových začátků. Zahrnují celou řadu tradic a symbolických rituálů zaměřených na zdraví a celkovou vitalitu. Pojďte se podívat na ty nejzajímavější z nich.
Asi každý zná každoroční nelítostné švihání děvčat pomlázkou, které jim mělo zajistit dlouhodobé zdraví a krásu. Právě to se drží v méně či více upravené podobě dodnes téměř všude. Jaké další velikonoční tradice nám mají dodat zdraví a vitalitu?
Ochranná pašijová nit
Na Sazometnou středu se kromě tradičního vymetání komínů (odtud název) dali naši předci také do šití. Do oblečení všívali takzvanou pašijovou nit, která jejího nositele měla chránit před nemocemi, ale i před bouřkou nebo strašidly. Středu před Velkým pátkem ale budete pravděpodobně znát jako Škaredou, protože byste se mimo jiné neměli v tento den mračit ani jinak škaredit, jinak vám to zůstane a budete se mračit po celý rok.
Zelené jídlo, sladké dobroty a omytí rosou pro zdraví
Na Zelený čtvrtek, jak už název napovídá, lidé věřili, že by měli sníst něco zeleného. Zelené jídlo, jako je špenát nebo hrách, jim mělo zajistit dobré zdraví po celý rok. Kromě toho hospodyňky pekly ale i sladké kynuté jidášky potírané medem, které se jedly hned ráno nalačno. Sladká dobrota měla rovněž zajistit trvalé zdraví a ochranu před vosími žihadly i hadím uštknutím. Někteří jedinci na Zelený čtvrtek navíc vstávali velmi brzy, aby se pomodlili a omyli rosou. Tento tradiční rituál je měl ochránit před nemocí šíje.
Na Velký pátek se nejedlo, nemocí mělo zbavit koupání v potoce
Po bohatém hodování nastával na Velký pátek přísný půst. Nedržel se však úplně. Jednou v tomto dni se lidé mohli najíst dosyta, museli se ale vyhnout masu. Na Velký pátek se navíc věřilo, že ten, kdo se ráno před východem slunce vykoupe v proudící vodě (třeba v potoce), se zbaví všech nemocí.
NA DALŠÍ VELIKONOČNÍ TRADICE SE PODÍVEJTE DO GALERIE.
Použité zdroje textu: spektrumzdravi.cz, ceskevelikonoce.cz