Rakovina děložního čípku: Zjistila jsem to náhodou, lékař se mě ale zdráhal testovat, vypráví Nikola

Mohlo by Vás zajímat:

Operace v děloze: Lékaři z Podolí zachránili život stovkám dětí, včetně této holčičky (5)

Paní Kapnisti, jak jste zjistila svoji diagnózu?

Byla to vlastně náhoda. Na pravidelné prohlídky ke gynekologovi jsem chodila každý rok. Vždy jsem absolvovala cytologii a tím považovala prevenci za vyřízenou. V rámci firemního benefitu jsem ale dostala HPV DNA test včetně instrukcí, edukačních materiálů a žádosti pro gynekologa a rozhodla jsem se požádat svého ženského lékaře o provedení testu na přítomnost rizikových HPV virů. Chtěla jsem si osobně vyzkoušet, jaké testování je. Překvapilo mě, že se k žádosti stavil spíše odmítavě.

Proč? Zdůvodnil to nějak?

Argumentoval, že když mi ho udělá, přestanu mu chodit do ordinace. Neměl ani zájem o prostudování materiálů. Bylo to v roce 2020, kdy se ještě nedělaly HPV DNA testy automaticky ženám ve věku 35 až 45 let v rámci preventivní prohlídky. To se zavedlo až o rok později. Lékař nakonec stěr provedl a odeslal do laboratoře. Když jsem se dozvěděla, že jsem HPV pozitivní, polilo mě horko.

Měla jste před testem podezření, že je s vámi něco v nepořádku?

Vůbec! Byl to pro mě experiment, chtěla jsem si jen vyzkoušet tu cestu – a najednou jsem zjistila, že vysoce rizikový typ viru HPV 16 opravdu mám! Uklidňovala jsem se tím, že samotná přítomnost viru ještě nemusí nic znamenat. Bohužel ale současně s HPV pozitivitou jsem se dozvěděla také o změnách na čípku a události nabraly rychlý spád.

Mohlo by Vás zajímat:

Dojemná zpověď Olgy Šípkové: Maminku mi vzala rakovina, tohle bych jí vzkázala do nebe

Jak probíhala vaše léčba?

Další týdny a měsíce byly plné nejistoty a čekání na výsledky zákroků. Byla jsem odeslána do preventivní onkologické poradny, čekala mě biopsie, která potvrdila závažnou dysplazii, tedy přednádorové změny. Následovala konizace, při níž mi byla odstraněna část děložního hrdla. Po jejím provedení jsem si vyslechla další nepříznivé výsledky. Ukázalo se, že dysplazie zasahuje do vnitřní linie řezu konizátu a je tedy nutné zákrok opakovat. Vytáhla jsem si černého Petra a musela na další konizaci. Eskalace toho všeho mě začala děsit. Druhá konizace naštěstí dopadla dobře a poslední vzorek již ukázal, že je „čistý“.

Jak jste nemoc snášela psychicky?

Nejsem typ člověka, který se hned hroutí. Vše jsem přijímala, jak to přicházelo. Nejzásadnější moment pro mě byl, když mi řekli, že kdyby ani druhá konizace nevyšla, je dalším doporučeným postupem hysterektomie – zvláště u žen, které už mají děti, mezi něž patřím i já. To byl moment, kdy mi bylo nejvíc smutno. Když mi hrozilo, že bych už nemohla mít dítě, pošlapalo to mé ženství.

Mohlo by Vás zajímat:

Rakovina prostaty: Dva miliony mužů v ohrožení, každý čtvrtý přijde pozdě, varuje profesor Zachoval

Chápu, to zasáhne každou ženu.

Mám mladého partnera, pro něhož bylo miminko velmi důležité. Celkově to byla cesta strachu a nejistoty, která trvala osm měsíců. Pravdou je, že kdyby nebylo pozitivního HPV DNA testu, asi bych včas nezjistila, že jsem měla předrakovinový stav v nejvyšším stupni a kdoví, čemu bych čelila za další rok. Pro mě bylo důležité uvědomění si, že HPV DNA testování není to samé co cytologie, ale ukazuje na jiný druh výsledků. Kombinace faktu, že je v mém těle přítomný virus HPV 16 plus změny při cytologii mě dostaly až na specializovanou kliniku. Kdyby mi neudělali biopsii, nezjistili by, že tam je dysplazie a mohlo by se také stát, že za rok už bych rakovinu děložního čípku opravdu měla. Osobně si myslím, že je velmi podstatná psychologická podpora a odborná vzdělanost gynekologického lékaře, který je v těchto situacích pro ženu nejdůvěryhodnější personou.

Pokud už je léčba ukončena, jak se cítíte dnes, a jsou po nemoci nějaké následky?

Nakonec vše dobře dopadlo, nedávno se mi narodil syn. Kdybych ale tenkrát HPV DNA test nedostala, nezjistila bych, že je se mnou něco v nepořádku a bůhví, co by se stalo. Určitě bych třeba nedržela prcka v ruce.