DJ Andrea Pomeje (34) žije s přítelem Petrem Plačkem na vesnici, kde také společně vychovávají devítiletou dceru Aničku, jejímž otcem je zesnulý herec Jiří Pomeje. Andrea teď v rozhovoru pro Lifee.cz připouští, že by si do tří let přála ještě jedno dítě.
„Plánuji ještě jedno miminko a vím, že s tím nejde moc dlouho otálet - a vlastně ani nechci. Chci si ještě co nejvíc užít své profese. Aničku jsem si jako miminko moc neužila," vzpomíná Andrea Pomeje na dobu, kterou strávila po boku zesnulého exmanžela Jiřího, „mám to období celé v mlze, protože jsem řešila hodně problémů a ona Anička vedle mě vyrostla, ani nevím jak. Vím, že si to tentokrát budu užívat a chci mít vyřešené všechny své sny."
Jak se vám daří skloubit profesi DJ a mámy devítileté dcery?
Nejčastěji pracuji o víkendech, hlavně pátky a soboty. Teď mám snad nejvíc práce za celých osm let, co hraju. Právě jsem se například vrátila z turné s Michalem Davidem a jela jsem souběžně ještě jiné. Během čtrnácti dnů jsem měla asi deset vystoupení, a to už je opravdu hodně - asi to takhle nabité už nikdy nechci zažít.
Svoji práci ale milujete bez ohledu na to, že děláte hlavně po večerech.
Na téhle práci se mi líbí, že mám na tu moji holku přes týden čas. Často mi na Instagram píší maminy, které to neumí pochopit nebo mají zkreslené představy. Je to prostě jiný životní styl. Přitom na vystoupení vyjíždíme kolem páté nebo šesté hodiny večerní a primetime mám kolem půlnoci. Když se potom vracím domů, jsem pochopitelně unavená a druhý den spím klidně do poledne.
Kdo vaši dcerku hlídá?
Přesto se s malou o víkendech vídám, ne že ne - určitě běžně nebývám pryč celou dobu. Velkou výhodou je ale to, že mám k ruce přítelovy rodiče. Bydlíme na vesnici a jsme tady všichni po kupě. Anička má tady i školu. Když nestíhám, dojede jenom o dům vedle. Péťovi rodiče jsou úžasní a moc hodní.
Jak jste prožívali začátek školního roku? Byl to pro vás stres, nebo už fungujete v zajetých kolejích?
My to moc neprožíváme a jsem za to ráda. Když chodila Anička do školky ještě v Praze na Břevnově, Jirka to hrozně prožíval. Byl hodně empatický a citlivý, proto se těžko loučil s tím malým miminkem, které šlo do školky. Ale ona to má ráda - miluje být všude jinde než doma a má také ráda společnost. Prostě to má v sobě. Školu, konkrétně ten školní systém, ráda nemá, ale zbytek si užívá.
Vy jste školu měla ráda?
Ani já jsem školu ráda neměla, takže to dokážu pochopit, ale Anička má ráda tu partu lidí. Protože jsme na vesnici a všechny děti se tady znají, tak je to něco úplně jiného než ve městě. Děti se zde nevídají jen ve škole a kvůli povinnostem, ale mají i jiné společné zájmy. Když se potom ve městě ve škole něco stane, člověk to nemůže se spolužáky ani normálně vyřešit, protože je nevídá. Tady se děti potkají venku a spolu si to vyříkají. Jsem za to moc ráda. Když hraju, tak je Anička často tady, ale jezdí také k mým rodičům. Chůvu jsme nikdy neměli a asi bych to ani nechtěla.
Kdo u vás vaří? Vy, nebo partner? Nedávno jsme vás viděli v pořadu Prostřeno.
Vařím já, každý den. Protože mě to opravdu baví a je to pro mě největší relax. Jsem přesně ten typ, co ráno otevře oči a hned přemýšlí: ,Co budeme dneska vařit?' Bohužel mi to dítě přestalo jíst, protože začalo jíst u Péťových rodičů, kteří vaří úplně jinak než já - všechny typicky české věci, jako svíčkovou nebo rajskou, ovšem bez knedlíků - to jediné Anička nejí. A to my doma zase vůbec nejíme a ani to nevařím. Oni si to užívají, protože když byl Péťa malý, tak všechno odmítal. Dodnes si drží zdravý životní styl, proto to nechce.
Ve školní jídelně je Anička spokojená?
Tam ano! Dělá mi to schválně. Ale i tam vaří dobře. Máme štěstí na skvělé kuchařky. Myslím, že kdyby vařily něco, co nejí, tak si to ani nedá. Není vybíravá, ale když má možnost volby, jde do české kuchyně.
DJ Lucca, vaše kolegyně, nám prozradila, že kvůli svému povolání často cestovala do zahraničí. Jak dlouho si myslíte, že je to pro ženu udržitelné?
Všechno je o nějakém nastavení priorit a to já mám. Tahle práce se dá klidně dělat i v 80 letech, to zase pozor. Myslím, že jsou mnohem složitější profese, než je ta moje - vlastně jen sednete do auta a někam jedete. Problém je podle mě spíš v nějakém vyhoření. Je to také o fanoušcích a o tom udržovat se v jejich povědomí. To je náročnější, než někam cestovat. Když už je kariéra rozjetá - a takhle ve světě - tak není problém. Teď už řeším, jak bude vypadat příští rok, protože s pandemií bylo všechno pozastavené a přesouvalo se. Vlastně se mi ani nikam nechtělo. Kluby byly zavřené a já přišla o to, co mě naplňovalo jako osobnost. Je to můj jediný ventil. Bylo to náročné období.
Takže teď hodláte vystupovat co možná nejvíce?
Já třeba ještě plánuji jedno miminko a vím, že s tím nejde moc dlouho otálet - a vlastně ani nechci. Chci si ještě co nejvíc užít té profese. Aničku jsem si jako miminko moc neužila. Mám to období celé v mlze, protože jsem řešila hodně problémů a ona vedle mě vyrostla, ani nevím jak. Vím, že si to tentokrát budu užívat a chci mít vyřešené všechny své sny.
Ještě nejsou všechny splněné?
Některé zatím splněné nemám a pořád mě to podvědomě kope. Ta profese je naprosto dokonalá. Hudba je globální jazyk, takže s ní můžete létat po světě a být jeden den v Asii, další v Mexiku a třeba ani nemusíte umět anglicky. Chci toho ještě využít a vím, že už na to nemám dost času.
Chtěla byste to stihnout ještě do čtyřicítky?
My určitě plánujeme miminko, protože Péťa děti nemá. Mně je teď 34 let, proto jsem si říkala, že maximálně do dvou nebo tří let. Potom už by to bylo na hraně. Kdyby tady nebyla pandemie, stala bych se dvojnásobnou mámou mnohem dříve.