Robin Williams byl oblíbeným hercem, který z našeho světa nečekaně odešel už před šesti lety. Pro jeho rodinu a celý hollywoodský svět to byla velká ztráta, známý komik se ale dlouho trápil. Bojoval totiž s nemocí a stavy, které zažíval, byly tak šílené, že ho v jeho třiašedesáti letech dovedly až k sebevraždě.
Nemoc, kterou trpěl Robin Williams, je velmi zákeřná, není však tolik známá. Manželka slavného herce, které stále velmi chybí, demenci s Lewyho tělísky označila za „teroristu v mozku jejího manžela“. Přesto, že tato nemoc postihuje více než jeden milionů Američanů, tak je podle Národního ústavu pro neurologické poruchy a mozkové mrtvice až v pozadí za Alzheimerovou nebo Parkinsonovou chorobou.
Stanovení diagnózy je obtížné
Stále se velmi často stává, že demence s Lewyho tělísky bývá zaměňována za jinou chorobu a konkrétní léčba u takto postiženého člověka nezabírá. Příkladem je i samotný Williams, kterému byla diagnostikována Parkinsonova choroba, nebo třeba mediální magnát Ted Turner, jenž měl trpět bipolární poruchou. V obou případech byla ale určena špatná diagnóza.
Sebevražda Robina Williamse ale měla za následek, že se o této nemoci začalo více mluvit. Aby však byla diagnostikována, je nutná dlouhá práce s neurologem, který tuto neurologickou poruchu dokáže diagnostikovat. „Stanovení správné diagnózy může nějakou dobu trvat, bohužel i jeden až tři roky,“ cituje portál eu.usatoday.com Normu Loeb, která je zakladatelkou centra Lewy Body Dementia Resource Center.
Deprese, nespavost i halucinace
Demence s Lewyho tělísky představuje progresivní typ demence, při které se uvnitř neuronů hromadí přebytečné usazeniny proteinu alfa-synukleinu. Ty jsou známé jako Lewyho tělíska, která způsobují poškození určitých částí mozku a mimo jiné mají za následek horší funkci pohybu. K dalším příznakům této nemoci patří ztuhlost, třes, ale taky nespavost, deprese, úzkosti, poruchy spánku nebo halucinace.
Podle odborníků je důležité, aby blízcí lidé nemocné osoby pečlivě sledovali všechny příznaky, které mohou vést k rozpoznání této nemoci. „Lidé s LBD, na rozdíl od Parkinsonovy choroby, budou vykazovat kognitivní poruchy, problémy s chováním a budou kolísat ve bdělosti,“ uvedla Loeb s tím, že zatímco pacienti s Alzheimerovou chorobou trpí ztrátou paměti, lidé s LBD více trápí problémy s plánováním, úsudkem a vizuálním vnímáním. Mohou je také trápit problémy s autonomním nervovým systémem, který ovlivňuje krevní tlak a inkontinenci.
Dva až dvacet let
Léky na tuto nemoc bohužel neexistují. Navíc je známo, že lidé s LBD jsou na léky nesmírně citliví. „Mohou přidat nebo vytvořit halucinace a mohou přispět k mnohem horšímu a nebezpečnějšímu stavu,“ uvedla Loeb. O to důležitější je podle ní spolupráce s neurologem. Taky se uvádí, že lidé, kterým je tato nemoc diagnostikována, se od té doby dožívají od dvou do dvaceti let.