Modelka Eliška Bučková (33) v posledních letech radikálně změnila život. Stáhla se z modelingu a aktuálně chystá nový projekt věnovaný dětem. V rozhovoru pro Lifee.cz zavzpomínala na nepříjemné zkušenosti ze světa vrcholového modelingu a také na incident, ke kterému došlo před lety v Miláně. Proč se tehdy rozhodla ze dne na den odcestovat domů, a tak pohřbít slibně rozjetou kariéru?
Eliška Bučková se objevila na křtu knihy Kdyby, kterou sepsaly máma a dcera Simona a Sabina Votyovy. Dílo vzniklo na motivy skutečné události, kdy Sabinu podle jejích slov napadl na dámských toaletách jistý vysoce postavený podnikatel, který za to dodnes nebyl potrestaný.
Podle Bučkové může k podobným situacím velmi snadno docházet také ve světě modelingu, ze kterého se ona sama nedávno stáhla. „S obtěžováním jako takovým jsem se nesetkala, ale určitě jsem dostávala podmíněné kšefty. Tak to funguje především v Miláně, kde jsem byla v agentuře, která má velmi dobré reference a je v ní hodně mých kolegyň z České republiky," přiznává Eliška v rozhovoru pro Lifee.cz a přidává konkrétní příklady. „Stávaly se situace, kdy mi bylo řečeno, že musím navštívit konkrétní večírek. Nebo se během focení v prádle najednou objevilo pět mužů, klientů, a nebylo to vůbec příjemné," popisuje Eliška nepříjemné situace, kterým se zřejmě úspěšná modelka nemůže vyhnout.
Co tě přivádí na křest knihy spisovatelky Simony Votyové a její dcery Sabiny?
Aktuálně rozjíždím projekt Eliška dětem a Simona je moje manažerka.
Tvůj projekt je velká novinka.
Ano, za tři týdny budu mít na pražském výstavišti první vystoupení pro děti. Dělala jsem dětské tábory a chtěla jsem se posunout dál. Simona dělá v agentuře RedHead, konkrétně v divizi RedHeadKids, takže mě má pod sebou.
Proč ses rozhodla investovat čas právě do dětí?
S partnerem se starám o jeho dva syny, ale také jsem pracovala šest let na dětském táboře, kde jsem měla asi 50 dětí. Já sama pocházím z pěti dětí a moje sestry mají každá po dvou dětech. Mám tři neteře a jednoho synovce. Do toho si maminka s tatínkem udělali školku z domečku, který máme po babičce a je s tím jejich propojený dvorem. Dětmi jsem obklopená prakticky neustále. Moji rodiče také dělali akce pro děti jen proto, že je to bavilo - pohádkové lesy nebo karnevaly.
Jsou tedy hodně aktivní v práci s dětmi.
Přijde mi to naprosto přirozené a vlastně je paradoxní, že jsem si nejprve musela udělat kolečko ve světě módy, abych se vrátila k tomu, co je mi nejbližší. Mám z toho velkou radost. Navíc já miluji tradice, a tak mám projekt, který nese podnázev Moje babička mi vyprávěla. Dětem budu předávat, co mi babička vyprávěla - formou písniček, tancovaček a maluji si také své kulisy.
Je to charitativní projekt?
Je to mé vystoupení. Ale ano, zakládáme nadační fond Eliška dětem a v rámci toho určitě nějaké akce proběhnou. Jinak jde pouze o mé vystoupení.
Četla jsi už knížku Kdyby, kterou jste křtily?
Zatím ne, ale bavila jsem se o ní se Simonou. Byla jsem v šoku už jen z toho zážitku, který měla její dcera. Já svoji maminku také miluji, ale jsme stejné povahy, stejné horké hlavy, a občas mám problém s ní i mluvit. Kdybychom spolu psaly knihu, nejsem si jistá, jak by to dopadlo. Neustále bychom se hádaly. Proto obdivuji, že spolu se Simonou dala knihu dohromady její dcera.
Vedla sis jako dítě deníček?
Ten si vedu pořád. Je to skvělá sebereflexe a vždycky se pobavím. Mám tam věci, jako své priority nebo touhy, které se v průběhu let pochopitelně mění. Jsou tam opravdu markantní rozdíly. Myslím, že aby na sobě člověk mohl pracovat, musí si v hlavě srovnat, kam se posunout nebo jestli stát na místě. Psát si deník je hrozně fajn.
Modeling je velmi obtížná disciplína a souvisí také s tématem, kterému se kniha věnuje. Setkala ses během kariéry se sexuálním obtěžováním?
S obtěžováním jako takovým ne, ale určitě jsem dostávala podmíněné kšefty. Tak to funguje především v Miláně, kde jsem byla v agentuře, která má velmi dobré reference a je v ní hodně mých kolegyň z České republiky. Stávaly se situace, kdy mi bylo řečeno, že musím navštívit konkrétní večírek. Nebo se během focení v prádle najednou objevilo pět mužů, klientů, a nebylo to vůbec příjemné. Řekla jsem si, že na tohle nemám žaludek. Po týdnu jsem se šéfovi vymluvila, že musím okamžitě odletět kvůli nečekané rodinné události na Moravě, ale že se po týdnu vrátím. Nechala jsem tam svůj book, všechno, a už jsem se nikdy nevrátila.
Zřejmě jsi dobře udělala.
Dnes jsem pyšná na to, že jsem všechno dokázala tak čistě. Samozřejmě, nikdy jsem neměla tak velké nabídky a kampaně, ale mně by to za to nestálo - nemohla bych se podívat do zrcadla. Ale ano, vím, že tahle práce je podmíněná. Ale je to logické. Chlapi myslí spodkem a v modelingu jsou krásné ženy, takže to takhle může dopadnout. Málokterý chlap to ustojí, to musí mít opravdu dobré manželství nebo dobré zásady.
Co bys dnes poradila začínajícím modelkám nebo krásným dívkám, aby se ve světě neztratily?
Myslím, že se všechno odvíjí od toho, jaké jsou povahy, co chtějí a jaký mají charakter. V okamžiku, kdy jsou to jen peníze, tak pro ně udělají úplně všechno. Myslím, že ony nemají ani výčitky. Pokud si chtějí vydělat hezké peníze, mají rády tu profesi a lichotí to jejich egu, což je přirozené, protože jsou vidět, lidé obdivují jejich krásu a rodina je na ně pyšná, potom to holky mohou ukočírovat. Ale to už si musí každý rozhodnout sám. Já si myslím, že se člověku všechno vrátí, ať to dobré, nebo to špatné.
Řekneš tohle jednou svým dětem?
Jednou, až budu mít - dá-li Bůh - dceru, nebudu jí moci promlouvat do duše. Věděla bych, že jsem dělala přesně to, před čím ji varuji. Člověk se poučí z vlastních chyb a na základě toho může ostatním radit. Ale kdyby se mě dcera zeptala, jestli jsem měla takové zkušenosti, mohla bych jí přiznat, že měla? Já bych se styděla.
Zřejmě narážíš na matky, které si vydělávají na placené platformě OnlyFans.
Přesně tak, já bych se strašně styděla. Ale hlavně bych nikdy nechtěla zklamat rodiče. To je pro mě alfa a omega.