Režisér Filip Renč (57) postavil s manželkou Marií (35) během pandemie dům za Prahou, který aktuálně využívají na víkendové bydlení. Radost tak udělal celé rodině, včetně pětileté dcery Sofinky, která by si také přála domácího mazlíčka. Proč Renčovi nechtějí, aby z dcery vyrostla herečka? A pořídí Sofince vytouženého pejska?
V rozhovoru pro Lifee.cz manželé Filip a Marie Renčovi odhalují, jak s dcerkou nejraději tráví čas. Mimo procházky po pražských Vinohradech a přilehlém náměstí Jiřího z Poděbrad jsou to také návštěvy divadel. To loutkové si dokonce Sofinka s tátou občas ráda zahraje.
Přesto manželé svorně tvrdí, že herci mají těžký život plný nejistoty a pro dceru by si přáli klidnější povolání. „Ideálně takové, aby nás ke stáru mohla živit. Jako herečka nás neuživí. Já bych potřeboval takový třetí důchodový pilíř, aby byla třeba advokátka, doktorka nebo zubařka s vlastní ordinací. Abych měl na to stáří nějak vystaráno," směje se Filip, jehož manželka Marie je herečkou.
Maruško, Filipe, jak trávíte společná odpoledne, když máte čas?
Marie: Nejvíc času trávíme s naší dceruškou, takže jsou to různé výlety nebo pražská hřiště, a pochopitelně jsou to také dceřiny kroužky.
Filip: Přesně tak, nebo jedeme na barák za Prahu, hezky do přírody. V posledních zimních měsících to byla co týden nějaká chřipka nebo nachlazení, takže volné dny jsme každý trávili v posteli s prášky a čajíčky. Teď k jaru to snad odchází. Naše malá má hrozně ráda hrady a zámky - vidí všechny ty princezny a rytíře. Chodí s námi také ráda do muzeí - velryba nebo opice v Národním muzeu, to je její. Tam by mohla chodit každý den a vždycky tam objeví něco nového.
Filipe, vy jí možná s tou fantazií díky své profesi nahráváte, je to tak?
Filip: Máme loutkové divadýlko, se kterým si hrajeme, kreslíme si... Překvapilo mě, že když jsem ji ve dvou letech vzal na muzikál Tři oříšky pro Popelku, dokoukala ho do půlky, a asi čtyřikrát už navštívila muzikál Rebelové v divadle. Takže doma se teď zpívá Pátá nebo Š, š, š. Tenhle divadelní svět se jí moc líbí. Já ji vždycky vezmu do zákulisí, aby viděla ty tanečnice, šatnu, kostýmy a herečky, které viděla na jevišti. Je tím nadšená.
Maruško, takže vám doma roste malá herečka?
Marie: Nějaké vlohy tam asi budou, to je jasné, ale my bychom si s Filipem raději přáli nějaké běžnější zaměstnání, protože víme, jak moc je to složité - ta naše branže.
Filip: Ideálně takové zaměstnání, aby nás ke stáru mohla živit. Jako herečka nás neuživí. Já bych potřeboval takový třetí důchodový pilíř, aby byla třeba advokátka, doktorka nebo zubařka s vlastní ordinací. Abych měl na to stáří nějak vystaráno.
Nastínili jste, že máte baráček. Jak na něm probíhají práce? Už je všechno kompletní?
Marie: Téměř ano. Už si to tam jen hezky krášlíme.
Marie, vy máte zřejmě na starost zahradu?
Marie: Zahradu má na starost Filip.
Filip: Maruška a ruční práce, to určitě! Zahradu má na starost zahradník, udělali ji opravdu pěknou a uvidíme, co z toho vyroste teď na jaře. Ostřikování, záhony, ještě jsem to neviděl, protože je to čerstvé. On je ten dům vlastně dítětem pandemie. Nebylo co dělat, tak jsem si řekl, že postavím barák! Díky pandemii jsem ho stihl postavit ještě za celkem slušné ceny materiálu. Je to dům nedaleko Prahy, asi osm kilometrů, takže ho zatím přes zimu máme jako takové víkendové bydlení.
Byla jste ráda, že Filip staví dům?
Marie: Určitě! To zařizování bylo krásné. Hlavně je blízko lesa, takže kdykoliv tam trávíme čas, chodíme do něj na procházky.
Na televizi Prima běžel nedávno pilotní díl Filipova nového seriálu Ďáblovo rogalo a je to poměrně temná podívaná. Má Filip občas temné myšlenky?
Marie: To má občas každý, ty temné nálady. Ale s Filipem je doma hlavně legrace.
Filip: Občas člověk ty temné myšlenky má - v této práci - obzvlášť, když ta práce není nebo jí není dost. Ale to člověk musí přebít jinou aktivitou. Sportem, starostí o malou a optimismus si horko těžko držet v těle, i když zrovna není na růžích ustláno. To je ten náš český showbyznys.
Pořídili jste už Sofince nějakého domácího mazlíčka?
Marie: Samozřejmě, že o tom básní každý den. Nejraději by adoptovala všechna zvířátka. Zatím žádné zvířátko nemáme a rozhlížíme se. Člověk to nejprve musí dobře promyslet. Chtěli bychom počkat na nějaký její věk, kdy by se o zvířátko dokázala sama postarat.
Filipe, vy s tím souhlasíte?
Filip: Musím. O zvíře se také někdo musí starat a Sofinka, když nejde do školky, tak spí do 10 hodin. Já nevím, kdo by s tím pejskem chodil čůrat. Když jsme se ségrou byli malí, tak jsme také chtěli zvířátka, takže nám kupovali různé kanárky nebo kočky, které celý byt občůrají a nedá se tam dýchat. Dobrý je pes, ale to by člověk musel na baráku bydlet přes celý týden. Tam by měl hezký výběh. Dítěti tohle nevysvětlíte.
Vzpomínám si, jak jste v jednom fejetonu psal, že si před spaním nejraději v televizi pouštíte jedoucí vlak. Stále vás to tolik uklidňuje?
Filip: Ano, já si jízdu vlakem před spaním představoval, ale teď už nemusím, protože na internetu už je dostupná nějaká trať z pohledu mašinfíry. Trvá to třeba deset minut a vidíte to, co vidí mašinfíra třeba na cestě z Prahy do Kolína. A tohle mě opravdu spolehlivě uspí! To je naprostý klid. Jedu si po těch kolejích, je u toho i zvuk, a to je bezvadná uspávačka. Čtenářům Lifee.cz můžu jedině doporučit!