Cvičitelka Hanka Kynychová (54) se s rodinou přestěhovala do nového domku za Prahou a magazín Lifee.cz pozvala na exkluzivní návštěvu. Chybět tu nesmí bazén a prostorná kuchyň, ve které Hanka vládne pevnou rukou. Proč s manželem prodali dům na Točné a narychlo změnili prostředí?
Dvacet let žila Hanka Kynychová s rodinou na Točné, dokud se nerozhodla dům prodat a poohlédnout se po jiném. Věci se ale neodvíjely podle jejích představ, a tak rodina od února bydlí v domečku, o kterém mluví jako o přestupní stanici.
„Jsme zde v nájmu a pořád hledáme hezkou nemovitost, kterou bychom si pořídili a byla by jen a pouze naše. Bohužel jsou tyto věci občas mezi nebem a zemí," vysvětluje Hanka, zatímco nás domem provádí. „Snad se nám podaří koupit pěkný dům - nebo si ho zkrátka sami zařídíme," dodává cvičitelka, která je spokojená i s dojezdovou vzdáleností do práce - ve svém fitku na pražské Pankráci je autem z nového domu za pěkných 25 minut.
Co vás vedlo k tomu, přestěhovat se do nového domku za Prahou?
Je to pro nás taková přestupní stanice a tento domeček nás tak trochu zachránil. S manželem jsme se rozhodli, že chceme udělat velkou změnu - prodáme náš dům a koupíme jiný.
Kde nastala chyba?
Strana, od které jsme kupovali ten vysněný nový dům, se na poslední chvíli rozhodla, že nám ho neprodá. Mezitím byl ovšem náš starý dům prodaný novému majiteli. Zbýval nám tedy pouhý týden na to, abychom se odstěhovali. Neměli jsme už tolik na výběr, až můj muž otevřel jeden inzertní portál, na kterém na něj vyběhla tahle nemovitost.
A byla to láska na první pohled?
Už když jsme sem poprvé přijížděli, věděli jsme, že se vyplní slova naší sousedky z předchozího místa. A sice to, že bych si měla pořídit chalupu u lesa. A to se stalo, skutečně teď s dětmi bydlíme téměř v lese a zažíváme tady úplně nové věci. Vlastně si s manželem říkáme, že nám to za to stálo.
Takže rozhodnutí nelitujete?
Byla to nepříjemná životní zkušenost a už víme, že lidé umí být velmi neprofesionální. Ale ničeho nelitujeme. Osud karty zamíchal tak, že teď jsme na tomto místě a jsme šťastní. Ale jak říkám, není to konečná stanice. Jsme zde v nájmu a pořád hledáme hezkou nemovitost, kterou bychom si pořídili a byla by jen a pouze naše. Bohužel jsou tyto věci občas mezi nebem a zemí. Snad se nám podaří koupit pěkný dům - nebo si ho zkrátka sami zařídíme.
V létě už jste využili také bazén?
Ano, bazén jsme měli také na předchozím domečku a byli jsme v něm hlavně v létě. Trochu jsme k tomu také přihlíželi, aby byl i v novém baráčku, ale nakonec to vlastně byla náhoda. Vždy jsem chtěla bazén hlavně proto, abych mohla šetřit čas a být víc doma s dětmi. Nechtěla jsem chodit na veřejná koupaliště nebo do sauny, proto jsme doma měli saunu a bazén. Zkouším do našeho nového bazénku chodit po ránu i teď, ale už je to očistec, voda je opravdu studená, protože není vyhřívaný.
A co taková sauna?
Saunu tady nemáme, ale budu si sem brát naši infrasaunu z fitka, kde není tak často využívaná. My si ji s manželem užijeme hezky dole, pod schody. Ta je bezvadná pro regeneraci. Mrzí mě také, že zde nemáme vanu, na kterou jsem byla hodně zvyklá.
Máte zde také některé věci, které ve vás vyvolávají vzpomínky.
Je tady lapač snů, který jsem dostala od holek z tábora. Tento dům je zařízený podle původní majitelky. Třeba kuchyň je vyloženě v jejím stylu, jídelní stůl je ale už náš, květiny také a dekorační skříňky mám jako památku po babičce. Neměla jsem proto dlouho potřebu sem něco zavěšovat nebo aranžovat, aby to zde bylo více podle mého gusta. Nedávno jsem ale byla na pobytu v Lázních Libverda a tam jsem si na trzích poprvé pořídila dekoraci sem domů. A to vlastně znamená, že se tady zabydluji. Na Točné jsem měla věcí spoustu, žili jsme tam dvacet let. Tady jsme teprve od února letošního roku.
Vyhazujete některé věci?
Neumím to. Jsou zde skříňky po mé babičce, které opečovávala i moje maminka a já v tom vidím nějakou svoji nostalgii. Budu si je s sebou určitě brát i dál.
Jak to máte v novém bydlení s vařením? Kdo připravuje svačiny, obědy nebo večeře?
Netrávím tady tolik času, kolik jsem trávila v předchozím domečku. Snažím se vařit hlavně večer a role jsme si s manželem konečně hezky rozdělili. Manžel byl dlouho s Filipem i s holkami takzvanou ženou v domácnosti, ale teď konečně vařím já.
Proč ta změna?
Kluci, tedy starší syn a manžel, si založili firmu a rekonstruují byty, proto se snažím držet režim, aby zde bylo navařeno. Skvělé na tom je, že já se potom vrátím z fitka a díky manželovi je umyté nádobí. Holá pravda ovšem je, že se tohle všechno buď zvládne, nebo ne.
Jak potom takové krize řešíte?
Hodně věcí za mě řeší zdravé hotovky od jedné české firmy z podkrkonoší, na kterou jsem natrefila. Já sama mám problémy se zažíváním a nemůžu sníst cokoli, protože mě potom trápí nafouklé břicho a zažívací problémy. Logicky si s ohledem na svoji profesi potraviny velmi pečlivě vybírám. Dokonce i svůj oblíbený vlašský salát jím bez ničeho, bez rohlíku, a vím, že mi nic nebude. Když nestíhám, máme celá rodina ohřívané hotové jídlo a je nám dobře.