Kamila Šiklová (32) má s manželem Ondřejem (35) tři děti - Elliota (7), Leviho (4) a Auri (1,5). Společně cestují po světě a zážitky zprostředkovávají lidem na svém Instagramu The SIKLS travel family. V rozhovoru pro Lifee.cz influencerka vysvětluje, zda cestování může děti negativně ovlivnit a jak to funguje se školou. Co rodině doporučila psycholožka?
Kamila a Ondřej Šiklovi jsou ambasadory limonády Kinley. Značka teď otevírá otázku, kolik času si Češi denně vyhradí jen pro sebe - jde o takzvaný „me time", který je pro lidskou psychiku velmi důležitý. V rozhovoru pro Lifee.cz manželé vysvětlují, že tento čas tráví všichni společně, jako velká rodina, ideálně na pláži na Bali.
Jejich tři děti jsou díky cestování otevřenější a mají lepší jazykovou vybavenost. „Když jsme vyráželi na cestu kolem světa - kdy jsme se sebrali jen my dva s Elliotem, kterému byl tenkrát rok a půl - tak jsme řešili i duševní stránku dítěte. Šli jsme si o tom popovídat s psycholožkou, jaký vliv tohle může na dítě mít," přiznává Kamila.
Psycholožka manžele ubezpečila, že dítě považuje za základní jistotu rodiče, nikoliv prostředí, a naopak se při cestování může rozvíjet lépe než jeho vrstevníci. „Mě, jako rodiče, nejvíc zahřálo u srdce, když jsem přijel do školky na Bali a viděl, jak tam Elliot běhá s kamarády - jeden je z Indie, druhý z Ameriky, další z Afriky. Skáčou spolu do kaluže a mluví anglicky," popisuje Ondřej Šikl.
Povídali jsme si o času, který si člověk vyhradí jen sám pro sebe. Vím, že se třemi dětmi může být náročné nějaký „me time" najít. Jak jej trávíte?
Ondřej: Když nic nemusíme, tak jsme většinou v zahraničí.
Kamila: A většinou stejně s dětmi. Sami se to ještě učíme - najít si čas pro sebe. Bude to něco jiného, až budou děti větší, ale dokud jsou malé, tak člověk musí počítat s tím, že veškerý čas je vyhrazený pro ně. Ale zároveň si to užívat. Lusknete prstem a najednou jim je šest, čas hrozně letí. Zatím to tedy bereme tak, že máme malé děti a veškerý „me time" trávíme s nimi.
Ondřej: A je to velký rozdíl, když s nimi trávíme čas v České republice, nebo když jsme v zahraničí. Aktuálně trávíme nejvíce času na Bali. Tam máme zvyk, že po páté hodině jdeme na pláž, sedneme si tam a je tam hodně dětí a pořádný šrumec. Všichni se smějí a všem je tam dobře. Řekl bych, že ten „me time" nebo „family time" je pro nás tento západ slunce na pláži, kde má každý svoji zábavu. Můžeme si vydechnout a děti běhají s ostatními a hrají si.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Jste influenceři. Kolik hodin denně pracujete?
Kamila: Jsme influenceři, ale zároveň máme podnikání. Influencerem zůstávám spíš já, Ondra má své podnikání a firmy, které si spravuje. Z influencerského života se trochu stáhnul a začal si rozvíjet nějaké jiné aktivity. Zároveň si do těch řemesel oba navzájem fušujeme. Stále si pomáháme a jeden druhého zastupujeme. Kolik hodin denně pracujeme? Tomu lidé jen těžko uvěří.
Ondřej: Hlavně to nejde konkretizovat. Přes týden řeším hodně věcí já, Kamča musí trochu ustoupit, ale přijde víkend nebo večer, kdy musí Kamča zase dohánět své povinnosti - děti, podnikání, influencerství. Je to takový mix, který musí fungovat.
Kamila: Musíme si pomáhat, co se týká domácnosti i práce. Influencerství není jen o tom, že člověk za den zveřejní tři stories. Jsou to také emaily, spolupráce, pročítání smluv a jejich plnění. Je toho hodně, ale pořád je to krásné - můžeme být doma s dětmi.
Máte tři děti, jak už jsme zmiňovali, a také hodně cestujete. Jak těžké je pro vaše potomky často měnit místa?
Kamila: Auri teď budou dva roky, Levimu jsou čtyři a Elliotovi sedm let. Už když jsme vyráželi na cestu kolem světa - kdy jsme se sebrali jen my dva s Elliotem, kterému byl tenkrát rok a půl - tak jsme řešili i duševní stránku dítěte. Šli jsme si o tom popovídat s psycholožkou, jaký vliv tohle může na dítě mít. Řekla nám, ať se toho nebojíme, protože pro něj jsme základní kámen my dva, rodiče. A pokud se bude měnit prostředí, ale my budeme zůstávat, nebude to mít negativní vliv. Naopak se bude dítě více rozvíjet. Zpětně Elliota pozorujeme a bavíme se s ním o tom, protože nám spousta lidí říkala, že si z toho nebude nic pamatovat.
A pamatuje?
Kamila: On nám teď v sedmi letech vypráví, jak byla studená voda v JAR, když tam lovil tučňáky a byly mu dva roky. Tohle všechno si pamatuje. Žádný špatný vliv to na něj nemělo. Když se k němu připojili ještě Levi a Auri, tak vidíme, že čím je starší, tím lépe si hledá přátele. Do pěti let jste jeho hlavní přátelé vy, dokud nepřijde do školního kolektivu. Bavíme se o tom, jestli mu přátelé chybí. Teď to má rozdělené a má přátele na Bali, kde trávíme půl roku, a tady. Zatím je s tím takhle OK a uvidíme na další komunikaci s ním, co mu bude příjemnější a kde bude chtít být.
Ondřej: Samozřejmě, že jsme začali cestovat a chodily dotazy, jestli mu tím nezkazíme dětství. Nevěděli jsme, co přijde, ale snažili jsme se tomu předejít a zjišťovat si dostupné informace. Zpětně - Elliot už dva roky mluví plynně anglicky a telefonuje si s kamarády z druhé strany světa. Mě, jako rodiče, nejvíc zahřálo u srdce, když jsem přijel do školky na Bali a viděl, jak tam Elliot běhá s kamarády - jeden je z Indie, druhý z Ameriky, další z Afriky. Skáčou spolu do kaluže a mluví anglicky.
Kamila: Vidíme také, jak je otevřený. Ve starém slovníku bychom o něm řekli, že je světový, ale já to slovíčko nemám ráda. Elliot není světový, on je velmi pokorné dítě, ale vidíte na něm, že se nebojí. Je otevřený lidem a nemá zábrany.
Jak to má Eliot se školou, se vzděláváním? A jak to budou mít jeho sourozenci?
Kamila: Existuje několik systémů a my sami si to zatím osaháváme, protože Elliot je v první třídě. Zapsali jsme ho do první třídy v české státní škole. Před pěti měsíci jsme se vrátili na Bali, které máme jako druhý domov. Nemůžeme měnit destinace každé tři týdny a raději hledáme místo, kde bychom byli delší dobu.
S Eliotem už se musíte učit a dělat úkoly.
Kamila: Ano. Vyjeli jsme tedy na pár měsíců a všechny podklady jsme dostali ze školy a tuto osnovu musel mít splněnou. Když se vrátí, může se díky tomu zařadit do své třídy. Vrátil se a bez problémů dostal vysvědčení. Od paní učitelky jsme měli pochvalu, že se Elliot hezky zařadil zpátky. Teď řešíme, že druhou třídu už nastoupí na mezinárodní školu Cambridge na Bali. Zkusíme to z druhé strany.
Ondřej: Opět jsme probírali, kdy to je, nebo není dobré. Učitelka řekla, že druhá třída je na to ideální, protože se fixují dovednosti z první třídy. Druhou třídu jsme tedy schopni dojet v individuálním režimu, přičemž bude chodit na Cambridge College.
Kamila: Sami uvidíme. Člověku se to hezky říká a hltá všechny informace od ostatních, kteří to mají stejně. Sportovci, diplomaté, manažeři - spousta rodin žije na dvou kontinentech a školy střídá. Nakonec se stejně dozvíme teprve z komunikace s Elliotem, zda je to správná cesta. Uvidíme, co mu bude vyhovovat.
Ondřej: Nejsme ortodoxní v tom, že bychom si řekli, že tady a tady budeme dva roky. Máme to otevřené a spokojený musí být hlavně on. Musí to všechno zvládat a případně budeme improvizovat a upravovat podmínky.
Kamila: Hlavně nechceme, abychom si za deset let řekli: „Měli jsme to zkusit." Lepší je do toho jít a po chvíli vyhodnotit, co bylo dobře, a co špatně.