Minulý rok opustil navždy hvězdné nebe vynikající herec Václav Postránecký. Jeho kolegové o něm pak vyprávěli, že svůj odchod tušil již celý rok dopředu. U rakve mu navíc stálo záhadné rytířské bratrstvo. A v neposlední řadě vyšlo najevo, že těsně před smrtí sepsal knihu, kterou hodlá jeho rodina vydat.
Luboš, který pracuje jako záchranář v Alpách, přijíždí domů a o něco dříve. Jeho dcera Amálka je z toho tak nadšená, že oželí školu v přírodě, jen aby si užila tatínka. Luboš souhlasí a chce Amálku ve škole omluvit, jenomže to nakonec dopadne tak, že jede s celou třídou jako doprovod. A právě tehdy se začne odvíjet řetězec úsměvných a mnohdy také zcela nahodilých situací.
Na komedii Jak se krotí krokodýli se můžete podívat dnes ve 20:20 na Nově
Rozloučil se v Národním
Přestože byl na tom poslední rok svého života zle, trval na tom, že sám, bez zastupování, odehraje derniéru představení Tří sester. Do smíchu už mu nebylo. Stal se z něj spíše rozjímavý typ. Po posledním představení políbil prkna Národního divadla, jehož členem byl dlouhých čtyřicet let. Jako by tušil, že se už nevrátí.
Drželi ho za ruku
V posledních okamžicích života se mohl Postránecký spolehnout na svou rodinu. Po celou dobu jej drželi za ruku. Dva týdny před smrtí ho lékaři odpojili od přístrojů a poslali domů. Herec pak magazínu Blesk přiznal, že tak zle se ještě nikdy necítil.
Svůj boj s rakovinou jícnu nakonec prohrál v domě v Říčanech. Měl to tam moc rád, protože mu to připomínalo jeho dětství. Právě ony vzpomínky mu pomáhaly alespoň trochu překonat ty nejtěžší chvíle. Rakovina jícnu bývá, bohužel, objevena až v pokročilém stádiu, kdy je již jen velmi malá šance na uzdravení.
Řád rytířů
Stráž nad hercovou rakví nedrželi jen kolegové z Národního divadla, ale také skupinka tajemných lidí s připnutými řády. O koho šlo? Byli to členové Evropských rytířů vína. O Václavovi se vědělo, že je milovníkem vína, jen málokdo však tušil, že je členem této organizace.
Řád vznikl již ve 14. století, a kromě zájmu o vinařství vyznává také křesťanské hodnoty a kulturní tradice. Postránecký však nebyl jedinou českou celebritou, která v tomto společenství působila. Další členkou je kupříkladu herečka Jana Švandová.
Filozofická úvaha
Když už nemohl hrát, začal se věnovat psaní. Kdo by ale čekal memoáry či veselé historky ze zákulisí, měl by smůlu. Jde o filozofické úvahy o životě, proč něco funguje tak a ne jinak. Dobrou zprávou je, že bude veřejnosti umožněno si jeho myšlenky přečíst. Rodina chce dílo vydat, samozřejmě až poté, co si ho důkladně přečte.
Zdroj textu: čsfd, stars24, Blesk
Zdroj fotek: Nova