Facebook
Instagram
Cukrář Josef Maršálek v rozhovoru pro Lifee.cz prozrazuje, proč nedá dopustit na jihočeskou cmundu od své tchyně Emy a jakou tajnou ingredienci do nich dlouhé roky přidává. Pochlubil se nám také tím, jakou radost má ze své zahrádky, kde mimo jiné pěstuje také exotické artyčoky a fíky.
Cukrář Josef Maršálek pokřtil společně s kolegyněmi Terezou Bebarovou a vítězkou soutěže Master Chef Česko Besky, knihu plnou domácích rodinných receptů od amatérských kuchařů. Jde o pokračování úspěšné loňské kuchařky, kterou vydává nejčtenějšího web o jídle, Toprecepty.cz.
Kniha Naše kuchařka 2 je unikátní díky tomu, že jde o první tištěnou video kuchařku. „Já bych chtěl, aby se tahle kniha prodávala. Oceňuju ten QR kód, to je výborný nápad. Je to krásná práce,“ říká Josef Maršálek. Jak webu Lifee.cz prozradil, on sám tradiční recepty amatérských kuchařů miluje a nedá dopustit především na cmundu od své tchýně Emy.
Josef Maršálek je milovníkem bramboráků
Josefe, máte vy sám nějakou top vychytávku - babskou radu - kterou během vaření a pečení doma běžně aplikujete?
Jsem takový vařitel. Jsem skutečně tím kuchařem, který má rád jednoduché a klasické domácí recepty, takže u nás na stole nenajdete žádného bažanta ani ala bažanta. Moje tchyně například dělá jihočeskou cmundu, což jsou bramborové placky, bramboráky, a zjistil jsem, že tam tajně přidává ovesné vločky. Rok a půl jsem je u ní baštil a nevšiml jsem si toho. Má samozřejmě pravdu, protože vločky krásně zahušťují, vytváří šlem, a vy potom můžete přidat méně mouky, nebo škrobu a bramboráky jsou chuťově mnohem více autentické a křupavé.
Překvapují vás podobné lidové vychytávky v této internetové době?
Čím jsem starší, tím více jsem překvapený a už ani nestíhám kroutit hlavou. Mám českou kuchyni strašně rád. Kdyby mě někdo chtěl opravdu královsky pohostit, úplně by mi stačilo nasmažit pořádný talíř bramborových placek, nebo cmundy. To budu nejspokojenější na světě. Když se mě tahle tchýně, Ema, ptala, co mi má v dubnu koupit k narozeninám, nic jsem nechtěl - jen pořádný talíř cmundy.
Hodně lidí asi překvapí, že Josef Maršálek, vyhlášený cukrář, miluje slané a smažené bramboráky.
Prosím vás, opravdu je to tak, jak se říká - každý chceme to, co zrovna nemáme. My cukráři jsme celý život obklopeni sladkým, čokoládou, a přitom toužíme po bramborácích a řízcích. Je to docela přirozené, protože se potřebujeme nějak vyvážit. Málo se o mne také ví, že já jsem si kuchařské vzdělání udělal ještě před tím cukrářským.
Jak se daří vaší zahrádce? V minulém rozhovoru jsme spolu probírali, kolik máte celoročně salátů a kedlubny.
Zrovna jsem ve fázi, kdy to budu muset všechno vytrhat, protože už všechno dozrálo. Máme velké mrkve, květáky a brokolice - ty už jsou sklizené, stejně jako kapusty a zelí. Okurky, ty už sklízíme dobrý měsíc a půl. Teď nám ve skleníku dozrávají rajčata. Letos se těším na první artyčoky, se kterými v jižních Čechách experimentuji. Ale tím, jak se otepluje, tak nám tam dozrávají dokonce i fíky. Bojuji za soběstačnost, protože si myslím, že vypěstovat si vlastní jídlo je velké privilegium a když lidé mohou, tak by měli.
Fíky jsou poměrně exotické. Máte nějakou radu, jak je v našich podmínkách pěstovat?
Asi to bude klimatem. Nedovolil bych si zasadit fíkovník u nás na Moravě. Vesnice, ze které pocházím, je asi 600 metrů nad mořem. Jižní Čechy, ty jsou jen asi 150 metrů, a to už se krásně snese. Včera jsem se vrátil z jižní Moravy, z oblasti Čejče a Mikulova, a tam ty fíkovníky rostou už několik let a jsou to statné stromy. Přezimují v pořádku. Obávám se, že kvůli tomu, jak se otepluje, a čtyřicítky už u nás nejsou v létě ničím výjimečným, budou tady jednoho dne fíky a datlovníky, palmy nebo banánovníky.
Křtíme dnes kuchařku plnou receptů. Máte doma i nějakou archivní kuchařku, po které vždy rád sáhnete?
Mám rád Magdalenu Dobromilu Rettigovou. Její kuchařku jsem dostal od své babičky a ta ji má zase od své maminky. Je tak stará, že už se v ní těžko čte. Je malinká, vypadá spíše jako sešit, nebo brožura. A je také hodně ušmudlaná a voňavá. Když jsem jí listoval a byl tam recept na zázvorky, bylo tam tužkou napsáno mou praprababičkou: „Vydrží dlouho, nikdo je nejí."
Související články
