Už 4. března představí televize Nova nový formát oblíbeného soutěžního pořadu Na lovu, tentokrát pod názvem Superlov. Moderátor Ondřej Sokol v rozhovoru pro Lifee.cz odhaluje, proč v Londýně nejraději tráví čas na hotelovém pokoji a jaké libůstky mají tolik obávaní lovci. Skutečně otázky neznají dopředu?
Podstatou Superlovu bude to, že se parta lovců postaví soutěžícímu společně a bude jen na něm, na kolik z nich si troufne - čím více lovců, tím větší obnos peněz může získat.
Ondřej Sokol se ovšem na jaře představí fanouškům ještě v jiné roli. Platforma Voyo totiž spouští jeho stand-up Celebrity, který byl dosud známý jen v divadelním provedení. I pro moderátora samotného je někdy únavné být celebritou, na kterou se pořádají mediální hony. „K té únavě často dojde, protože psychicky je to strašně vyčerpávající. Jistě, že často dospějete k tomu, zda by nebylo lepší se na to vyprdnout. Ale zatím jsem to vždycky překonal," tvrdí herec, režisér a moderátor.
Na Voyo bude k vidění váš stand-up Celebrity. V jakém formátu se bude vysílat?
Je to jeden celovečerní stand-up, který trvá hodinu a půl.
Není na pokračování?
Není, ale vyvíjíme takový formát, který by odstartoval na Voyu stand-upový segment. Tohle je pouze jeden můj celovečerní stand-up, jehož záznam bude na Voyu. Časem se jich tam určitě objeví víc.
Říkáte, jak traumatický zážitek pro vás bylo přijít s tímto stand-upem poprvé před diváky. Hodláte tedy znovu absolvovat tyto nervy?
No, to je otázka. Mě to opravdu neskutečně baví. V tuhle chvíli je to v bodu, kdy bych si mohl říct, že v nejlepším je třeba přestat. Místo toho jsme si řekli, že v nejlepším je třeba to zaznamenat. Já si řekl, že to tím uzavřu a udělám si další stand-up. Při vzpomínce, jak strašné nervy mě stály ty začátky, se vždycky leknu. Ale doufám, že se k tomu znovu odvážím. Bylo to hrozně dobrodružné, stálo to pekelné nervy, ale je úžasné s tím žít. Zpětně si už neumím vzpomenout, jak jsem to udělal, tak snad to dám dohromady.
Předpokládám, že Celebrity jsou o světě showbyznysu, ve kterém sám žijete. Nahlížíte na něj pozitivně, nebo negativně?
Nerad bych prozrazoval. Stand-up musí být hrozně osobní. Ve chvíli, kdy hrajete nějakou postavu, tak to nemá smysl. Lidé musí cítit, že to jde z vás a z vašich zkušeností. Vím strašně moc zákulisních informací a mohl to být večer, kdy jsme se mohli zasmát, kdo všechno je debil. V rámci korektnosti to samozřejmě neudělám a celý večer je spíše o mých zákoutích a citlivých místech.
Byl jste někdy světem showbyznysu tak unavený, že jste chtěl odejít a raději pracovat třeba za kasou?
Samozřejmě, že to tak je. To povolání je nádherné a není to úplně ani práce. Mám pocit, že spousta z nás to dělá proto, že je to šíleně baví. A já jsem jeden z nich. Ale k té únavě často dojde, protože psychicky je to strašně vyčerpávající. Jistě, že často dospějete k tomu, zda by nebylo lepší se na to vyprdnout. Ale zatím jsem to vždycky překonal.
Takže vidíte fotografa a neutíkáte?
To už mě nějak nebaví.
Pořad Na lovu, který moderujete, chystá velkou změnu a stane se z něj Superlov. Máte rád vědomostní soutěže?
Strašně moc. Já miluju anglické soutěže a Chase je jedna z nich. Miluju jezdit do Londýna na divadlo a miluju, že soutěžní odpoledne na ITV. Úplně nejradši ležím v Londýně na hotelu a hraju jednu soutěž za druhou. Chase byla téměř moje nejoblíbenější. Ve chvíli, kdy mi to nabídli, jsem ani nemohl uvěřit - myslím, že bych to nikdy nezlomil do moderátora soutěžního pořadu, to mě nikdy nelákalo. Ale protože šlo o něco, co jsem šíleně zbožňoval, tak jsem na to kývnul.
Dokáže vás ještě něco překvapit? Střídají se tam různé typy soutěžících, kdo na vás v poslední době udělal největší dojem?
Myslím, že tým našich dramaturgů odvádí strašně dobrou práci a chodí tam lidé, kteří skutečně mají znalosti a možnost uspět. Málokdy se tam vyskytne nějaký samorost. Myslím, že se nám ještě nestalo, že by tam přišel někdo, kdo by nic nevěděl. Jsem na sebe strašně pyšný, když ty lidi dokážu otevřít a zbavit je stresu z kamer. Trošku na to zapomenou a najednou jako lidé vykvetou. Pak už to není anonymní soutěžící z pořadu, ale někdo, kdo má příběh.
Kde máte vy sám největší mezery?
V zeměpisu. Když začíná otázka Ve kterém samosprávném kraji... tak já vypnu. Dočtu to, ale dobře vím, že nemusím přemýšlet, protože odpověď nebudu vědět. V tom jsem nejhorší.
Většinu lidí také zajímá, zda lovci neznají otázky předem.
Neznají. Vím, že tohle lidi zajímá a že to tak působí. Skutečně to tak není a vysvětlím vám proč - naši lovci nejsou herci. Oni by neuměli zahrát, že soutěží. Neuměli by hrát, že v mysli pátrají po správné odpovědi. Bylo by to na nich hrozně vidět.
Jací jsou lovci?
Oni jsou úplně jiná rasa. Jsou to lidé, kteří to milují. Když jsme v Bratislavě točili Superlov, tak jsme dotočili, sešli se na večeři a oni už zase něco hráli! Pokládají si otázky a potom jdou na pokoj a hrají online kvízy. To je prostě neuvěřitelné. Jsou do toho absolutně zamilovaní a žijí tím.
Co máte nového v Činoherním klubu, kde děláte uměleckého ředitele?
Na podzim jsme měli premiéru hry Baby boom o třech párech v porodnici. O tom šílenství, které se kolem porodu děje. Hned potom jsem ale přešel k Bolkovi, takže já teď režíruji u Bolka Polívky ve Studiu dva a potom se budu zase vracet do Činoheráku.