Moderátor Honza Dědek (51) je vášnivým sběratelem šlí nebo-li kšand. Doma jich má už osmdesát a nechybí mezi nimi ani originální dárek od herečky Elišky Balzerové. V rozhovoru pro Lifee.cz Honza také prozradil, jak pečuje o svůj plnovous, který má už třetím rokem a vznikl úplnou náhodou. Jak si užívá návštěvu svého barbera?
Moderátor Honza Dědek se přestal holit před třemi lety. Dnes má vlastního barbera a od přátel dostává dárky v podobě specializované kosmetiky na pánské vousy. „Ten plnovous vlastně vznikl z lenosti na filmovém festivalu ve Varech. Vousy rostly a pořád jsem si sliboval, že se zítra oholím. Znáte to - večírky, ráno se nechce vstávat," vyzradil na sebe moderátor oblíbené televizní talk show. „Nakonec jsem to měl na tváři asi devátý den a lidé mi říkali, že to vlastně vypadá dobře," vysvětluje Dědek, kterého bychom si s hladce oholenou tváří už ani nedokázali představit.
Jaká byla vaše příprava na předávání Cen Anděl?
Kamarád mě vyzvedával v 19.50. V 19.40 jsem vypnul rozkoukaný seriál Parlament, vzal si sako, kravatu, košili a boty. Myslím, že to je ještě poslední kolekce značky Pietro Filipi. Já v módě moc nejedu. Když mi to oblečení někdo připraví, tak mě to strašně baví, ale že bych si to skládal sám, to moc neumím.
Máte dnes své oblíbené kšandy?
Nemám. Mám sako a společenské kalhoty. Kšandy nosím, jen když mám samotnou košili a to mi pro tuto příležitost přišlo jako málo slavnostní.
Je to už trapný dárek, když vám někdo přinese kšandy k narozeninám?
Přišlo mi to trapné, když jsem dostal páté nebo šesté kšandy. Ale dnes, když už jich mám doma 80 - a že jsou v mé sbírce opravdu krásné kousky, třeba od Petra Bruknera z Cimrmanů nebo od paní Elišky Balzerové - tak to už začíná být sbírka, která má hodnotu. Minimálně pro mě.
Jste jeden z mála českých mužů v showbyznysu, který nosí vous. Jak o něj pečujete?
Chodím ke stálému barberovi. Už mám vous tři roky, a dokonce se stalo to, že dostávám dárky určené k péči o něj - různé olejíčky, balzámy... Je super, když tohle používáte. Já si to občas aplikuji, občas ne. Nejsem v tom úplně pečlivý. Ale strašně mě baví chodit k tomu barberovi. Hezky si lehnu, on má zakázáno mluvit, abych já nemusel nic říkat, a prostě si jen užívám, jak mě někdo načechrává, načesává, zastřihává a zaholuje břitvou. To mě baví.
Takže k oholené tváři už se nevrátíte?
Ten plnovous vlastně vznikl z lenosti na filmovém festivalu ve Varech. Vousy rostly a pořád jsem si sliboval, že se zítra oholím. Znáte to - večírky, ráno se nechce vstávat. Nakonec jsem to měl na tváři asi devátý den a lidé mi říkali, že to vlastně vypadá dobře. Takže lenost způsobila vous.
Dlouhé roky jste byl hudební redaktor. Je v muzice někdo, koho jste chtěl napodobit? Věnoval jste se také sám hudbě?
Já zkoušel hrávat na kytaru, ale byly to takové ty táborové písničky na tři akordy. Byl jsem velký fanoušek folkové muziky, potom jsem se dostal k big beatu a kromě klasiky - 60. let - jsem měl rád třeba Beatles, Rolling Stones, Pink Floyd, U2, R.E.M. Vlastně jsou to 80. léta. V 90. letech to zase byli Oasis. A těchto kapel se držím dodnes.
Zažil jste nějaký splněný sen, kdy jste se s podobnou hvězdou mohl osobně setkat?
Splnil se mi sen nedávno, kdy mi do pořadu přišla kompletní kapela Pražský výběr, protože jsem ji měl kdysi nahranou na kazetách od kamarádů, když ta deska nesměla vyjít. Všichni jsme ji potom šířili po kazetách. Tehdy to pro mě byl silný zásah. A najednou ta kapela stojí na jevišti ve vašem pořadu a ve vašich kulisách hraje Pražákům, těm je hej. To si řeknete: „Waw, kdyby mě to před čtyřiceti lety napadlo!"
Kdo vás v tom vašem pořadu nejvíc potrápil?
Každý, kdo mluví málo nebo moc.
Málo dokážu pochopit, ale moc?
To znamená, že si sedne a vy po půl hodině jen řeknete: „Tak, to byl ten a ten!" Když je z jeho rozhovoru vlastně stand-up. Extrém je, když zase člověk nemluví vůbec. Prostě ideální je dialog.