Moderátorce Štěpánce Duchkové (50) vytvořila zahradu architektka Dana Makrlíková, odbornice, kterou známe z pořadů Polopatě, Mistři zahrad nebo Receptář prima nápadů. Štěpánka se nám pochlubila fotografiemi a odbornice v rozhovoru pro Lifee.cz radí, jak podobnou trendy a krásnou zahradu vytvořit. Jak lépe hospodařit s vodou? A je možné zahradu udržovat bez chemie?
Zahradní architektka Dana Makrlíková, která před nedávnem vydala pokračování své úspěšné knihy Zahrady od Dany 2, radí například v rozhovoru pro Lifee.cz, jaké rostlinky pěstovat společně a jaké odděleně, tak aby se všem nejlépe dařilo. I to bývá častá chyba, které se amatérští zahradníci dopouštějí.
"Například rajčata ve své blízkosti nesnáší okurky, brambory, červené zelí, ale papriky jim tolik nevadí a mají rády, když pod ně vysadíte bazalku. A je to také užitečné na salát caprese," poukazuje Dana prakticky. "Cibule zase moc nesnáší hrách. Nesmíte také sázet řadu rostlin na stejné místo. Do záhonu, kde jste loni pěstovali brambory nebo hrách, dejte něco jiného," radí odbornice, která nám ukázala fotografie zahrad svých spokojených klientů.
Ostatně, Dana Makrlíková stojí také za zahradou moderátorky Štěpánky Duchkové, která nám její fotografie rovněž poskytla. "Dana je velmi tvrdý a nekompromisní kritik. Přijede a od brány už vidím, jak ostřížím pohledem přejíždí každý metr čtvereční zahrady. Pak mi vynadá, co jsem všechno zahubila a o co se špatně starám. A nakonec mi vždy něco krásného zasadí," smála se nedávno Duchková na křtu její knihy. "Dana je velký odborník a já si od ní nechám radit ráda. Jen bych potřebovala, abych ji tu měla častěji. Mám takový nápad, zatím jsem jí ho neřekla - mohla by se k nám na zahradu nastěhovat!“
Pokud i vy stojíte o moderní a funkční zahradu, můžete se inspirovat v následujícím rozhovoru, který redakci Lifee.cz zahradní architektka Dana Makrlíková poskytla.
Jaké trendy aktuálně v otázce zahrad převažují u vašich klientů a ve světě?
Většina klientů chce v první řadě zahradu, která se hodí k domu. Tedy pokud je moderní dům, vytváříme zahradu plnou trvalek a pravidelných nášlapů. Pokud je to rekonstrukce staré vily, tam zase tvoříme romantickou zahradu plnou růží. Vše je ale samozřejmě podle toho, co si majitel přeje a aby celek působil příjemným dojmem.
Trendem jsou právě různé trvalky a trávy. Myslí se také na to, že bývají sucha, a tak se více sází suchomilné rostliny a redukuje se trávník. A nebo, pokud je trávník velký, část se nechává jen jako louka a vysekávají se v něm cestičky, nebo se nechává jen nízký trávník kolem domu. Trendem je také - pokud najdete při stavbě kameny - nechat je tam a využít na zídky a cestičky. Pokud rekonstruujete starý dům a zůstalo staré dřevo, proč jej nevyužít na vyvýšené záhony nebo z nich vytvořit pěkné sezení. Prostě vnímat změny klimatu a být šetrný k přírodě a k tomu, co už máme. Nevyhazovat za každou cenu a znovu to využít.
Je možné na zahradě skloubit její estetickou funkci a také zde efektivně pěstovat zeleninu?
Samozřejmě, i ve své knize píši, že vyvýšené záhonky mohou být krásné a dá se vše zakomponovat do zahrady tak, že to lahodí oku. A to je vlastně také velký trend současné doby. Na každé zahradě nechybí ovocné stromy a keře a samozřejmě - téměř každý chce pěstovat nějakou zeleninu. Mám z toho dobrý pocit, opět se děti učí - a nejen děti - pěstovat, a vše, co vypěstují, zase spotřebovávat a dělat si džemy nebo kompoty. Není nic lepšího, než když se ráno jdete projít po své zahradě a "nazobete si " čerstvé jahody, maliny, ostružiny, uděláte salát z domácích rajčat, okurek a paprik a utrhnete si vlastní šťavnaté jablko.
Jak vytvořit zahradu bez chemie vhodnou pro hmyz a opylovače, tak aby na ní také něco vyrostlo, tedy nejen plevel? Bez hnojiv a postřiků?
Sama osobně musím říci, že chemii téměř nepoužívám, jedině v krizové situaci. Co se týká zeleninových záhonů, tak i v mé knize najdete, které plodiny se k sobě hodí, které se mají rády a které se naopak nesnáší. Například rajčata ve své blízkosti nesnáší okurky, brambory, červené zelí, ale papriky jim tolik nevadí a mají rády, když pod ně vysadíte bazalku. A je to také užitečné na salát caprese. Cibule zase moc nesnáší hrách. Nesmíte také sázet řadu rostlin na stejné místo. Do záhonu, kde jste loni pěstovali brambory nebo hrách, dejte něco jiného.
Tyto věci najdete na internetu nebo v knihách a vyplatí se to sledovat, předejdete mnoha škůdcům a problémům. Potom také do záhonů sázím afrikány, měsíček lékařský, rozmarýn, tymián - ty hezky voní a odpuzují řadu škůdců.
Evropská unie zavádí takzvanou integrovanou ochranu rostlin. Snažíte se o totéž také při realizaci zahrad? Provádíte v tomto směru nějakou osvětu?
To zrovna není otázka pro mne. Na svých zahradách máme hodně okrasných rostlin a trvalek, které přitahují nejrůznější hmyz a snažíme se, aby nevyžadovaly tolik péče a rostly si vlastním životem.
Jak na zahradě lépe hospodařit s vodou?
V prvé řadě musí co nejvíce vody zadržovat. Myslím, že nádrže na dešťovou vodu jsou téměř nutností. Každá voda, která spadne z nebe a zůstane pro zahradu, je ideální na využití a následné zalévání. Pokud máte zavlažovací systém, tak i ten čerpá z této vody, a samozřejmě nejlepší hospodaření, jsem již říkala, je redukovat dokonalý trávník, který vyžaduje pravidelné zalévání a proměnit jej v louku, která se seká dvakrát ročně, a používat rostliny, které nepotřebují tolik vody.
Co říkáte na takzvané instantní záhony bez rytí, takzvaný no dig záhon?
Přiznám se, že ani na to nejsem moc velký odborník, myslím, že to jsou ty záhony s kartony. Proč ne, je to rychlý způsob jak rychle bez rytí vytvořit záhon. Ale já osobně jsem trochu konzervativní, mně rytí nevadí. A snažím se i vytvářet si kompost a zeminu využít na své zahradě.
Celkově se musím přiznat, že mne práce a práce na zahradě baví, a moc nechápu, proč si lidé chtějí všechno zjednodušit, mít bezúdržbovou zahradu... Já hodně pracuji, vařím, peru, žehlím, stavím domy, píši knihy, točím reportáže, projektuji a vytvářím zahrady a hrabu se v zemi. Když si vzpomenu na naše předky, jak dřeli, mám pocit, že jsme proti nim leniví.
Jaké rostliny použít do suchého stínu pod vzrostlé jehličnany?
Tak to je velký problém. Starý smrk nebo jedle vytváří dešťový stín, to znamená, že pod něj se přirozená vláha z nebe nedostane, a ještě mělce koření, takže veškerou vláhu sebere. Odpověď je tedy, že to máte bez šance, protože pod vzrostlými jehličnany neporoste vůbec nic. Stejné je to i pod borovicí, tam neporoste ani tráva.