Režisér Biser Arichtev (46) vypouští do České televize druhou sérii oblíbeného seriálu Kukačky. Jak říká v rozhovoru pro Lifee.cz, hlavní dětští hrdinové se museli během natáčení popasovat s jízdou na motorce nebo péčí o chameleona, který podmínky natáčení snášel velmi těžce a nakonec musel mít i on svého dvojníka.
Druhá série oblíbeného seriálu Kukačky odvysílá České televize v lednu. „Už po první sérii se ukázalo, že máme od celé obce dobré ohlasy. Chceme ukázat kluka s Aspergerovým syndromem v lidské rovině, ne v té extrémní, protože všechny takové nejsou. Hrajeme elementární lidské příběhy," komentuje režisér Biser Arichtev natáčení druhé řady.
Jak jste si natáčení druhé řady Kukaček užil?
Bylo to fajn, protože jsme se potkali s partou kamarádů. Celý tým dělá Kukačky hrozně rád a myslím, že je to na té práci vidět. Jak dnes říkal Theo Schaefer, jeden z našich kluků, že to loučení pro něj bylo emočně těžké, tak mu musím dát za pravdu. Byla tam super parta a člověk v takovém prostředí moc rád pracuje.
Jaká bude ta druhá řada?
Když mi řekli, že budeme točit dvojku, nebyl jsem si jistý, že ten seriál dokážeme posouvat dál. Základní otázka byla zodpovězena. Kromě toho, že ten seriál v první sérii přináší téma rodičovství, tak teď přináší téma soužití. To je strašně důležité. Najednou vidíte lidi, kteří přes sebelepší vůli neumí ve svých svazcích komunikovat, byť jsou vlastně dobří lidé, kteří nemají vyhrocené charaktery. A tohle je to napětí, které celou sérii drží. Je tam spousta situací, které divákům hrají na emoční strunu.
Opírali jste se o vyjádření odborníků? Myslím třeba psychologů nebo sociálních pracovníků?
Máme tam nějaké konzultace, ale hrajeme spíše s tím, co je na těch lidech lidské, než abychom se některým věcem technicky věnovali - třeba tomu autismu. Už po první sérii se ukázalo, že máme od celé obce dobré ohlasy. Chceme ukázat kluka s Aspergerovým syndromem v lidské rovině, ne v té extrémní, protože všechny takové nejsou. Hrajeme elementární lidské příběhy, takže to nemáme prošpikované speciálními poradci.
Theo nedávno říkal, že ho mrzí, že se v seriálu nemohl projet na motorce jako jeho postava.
To opravdu nejde. Nemůžeme dětské herce pustit na motorku, protože může dojít k čemukoli a přišli bychom o hlavního hrdinu. To bezpečnostní riziko je velké. Theo se na to samozřejmě hrozně těšil, takže bylo těžké odolat tomu neustálému tlaku. Měli jsme na to dubly - dětské jezdce, kteří byli skvělí. Byli to profíci. Tentokrát jsme měli i nějaké skokany, protože v motocrossu teď strávíme delší čas než v první sérii.
Chameleon byl také profík?
Ne, to je takový malý chudáček ze zverimexu. Ten s námi musel všechno přežít. Oni jsou hrozně choulostiví, protože je stěhujete, svítíte na ně, nesvítíte... Bylo těžké se o něj postarat.
Byl to pořád stejný exemplář?
Myslím, že není za celou sérii úplně stejný. Ale snažili jsme se, aby přežil co nejdéle.
Jak se jmenoval?
To by vám asi řekl Theo, já si to opravdu nepamatuji. Kluci mu určitě nějaké jméno dali.
Jaké jsou od fanoušků ohlasy?
Kudy chodím, tudy dostávám velmi dobré ohlasy. Lidé mají Kukačky rádi a jsou překvapení, jaké téma jsme přinesli.