Šéfkuchař Přemek Forejt je otcem syna Tristana Williama (1) a dcery Stelly (8), přičemž s Evou Burešovou vychovává ještě jejího syna z předchozího vztahu Nathaniela (5). Magazín Lifee.cz oblíbeného kuchaře vyzpovídal, jak často s dětmi navštěvuje rychlé občerstvení, jehož je sám tváří a zda si myslí, v kontextu nedávných událostí, zda ratolesti do restaurací vůbec patří. Mají v jeho podniku děti a psi vstup povolen?
Není to tak dlouho, co jedno pražské bistro zveřejnilo podmínky, za jakých do něj mají přístup děti. To vyvolalo poměrně obsáhlou diskusi nejen na sociálních sítích. Přemek, který je majitelem vyhlášené olomoucké restaurace Entrée, se na nedávnou kauzu dívá velmi střízlivě. „Vždyť je to stejné jako se psem - když máte vychovaného psa, tak si ho s sebou vezměte. Ale když víte, že je to rošťák, který lítá po restauraci, potom naprosto chápu, že to není nejšťastnější nápad," říká pro Lifee.cz. „To už je na svědomí každého rodiče nebo majitele psa."
Rozhovor vznikal během oficiální prezentace dvou hamburgerů, hovězího a kuřecího, které vycházejí ve speciální edici známého fastfoodového řetězce, jehož je Přemek tváří. Vyjádřil se rovněž k ožehavému tématu okurek v burgerech nebo tomu, jak se udržuje ve formě.
Vaše burgery obsahují velkou porci masa a dá zabrat je spolu s bulkou celé sníst. Jak se po tom všem udržujete v kondici, pokud je kvůli práci ochutnáváte?
Ano, ta porce je opravdu velká, ale když jsem ty burgery připravoval, nedíval jsem se na nutriční a kalorické tabulky. Zajímal jsem se hlavně o to, co chci jíst a co mi chutná. Přál jsem si pořádně "nabombený" burger. Upřímně, pokud si na tom burgeru někdo bude chtít něco najít, stejně si to tam najde. Ale já jsem naprosto spokojený s tím, jak chutná a jak je šťavnatý.
Jak se tedy udržujete v kondici?
Mám toho prostě hodně, to je celé. Rozhodně nechodím denně do fitka.
V obou burgerech nechybí okurky, které jsou v provedení tohoto fastfoodu trochu kontroverzní. Mnozí je nemají rádi, vy je naopak milujete. Jak vlastně vznikají?
Ty okurky se v průběhu letní sezóny posbírají a všechny se odvezou do Develay, kde se nasolí v solném láku v kádích, ve kterých fermentují. Z nich následně putují do továrny, kde je opláchnou vodou. Jsou jako kvašáky. A teprve potom je ještě zvlášť marinují v láku, jehož přesné složení je pochopitelně trochu tajemstvím, ale obsahuje vodu, sůl, ocet a bylinky. Ty jsou právě tou tajnou přísadou. Ve finále jde o sladkokyselý nálev. My, Češi, děláme buď kvašáky, nebo nakládačky, ale oni tyhle dva postupy spojili.
Znamená to, že recepturu možná užijete i ve vaší restauraci Entrée?
To asi ne, ale rozhodně je plánuji zkusit vyrobit doma. Jsem celkově okurkový - odmalička jsem miloval kyselé a fermentované okurky, mám rád ty malé nakládačky cornichons.
Jste větší fanoušek kuřecího, nebo hovězího burgeru?
Osobně mě asi víc baví to kuře a je to proto, že je tam větší křupavý element. Ale spokojený jsem s oběma, mám to zhruba 50 na 50, ale to kuře mi možná chutná o trochu víc.
Máte už zpětnou vazbu od členů rodiny, od Evy?
Ještě ne, je to premiéra a Evča to ještě neochutnala. Ale už jsem s ní domluvený, že jí jeden odvezu na natáčení.
Chodíte vůbec s rodinou a hlavně s dětmi do fastfoodu?
No jasně. Většinou, když jsme na cestě. Není to denně a neobjednáváme si ho domů. Proto nám vyhovují ta výdejní okénka, kde si vezmete jídlo a pokračujete v cestě. Je to praktické.
Jste dvojnásobným tátou a velké téma jsou aktuálně děti v restauracích. Jak to cítíte vy osobně?
Myslím, že každý rodič bere své děti do restaurací. Ani ve své restauraci jsem nikdy nepřemýšlel nad tím, že bych tam někoho nechtěl pustit. Entrée byla vždy otevřená všem, kteří si jídlo chtějí užít. Vždyť je to stejné jako se psem - když máte vychovaného psa, tak si ho s sebou vezměte. Ale když víte, že je to rošťák, který lítá po restauraci, potom naprosto chápu, že to není nejšťastnější nápad. To je na svědomí každého rodiče nebo majitele psa. Takže ano, do restaurace je vezmeme, pokud jsou v klidu.
Takže s Evou a dětmi do restaurací chodíte?
No jasně, chodíme. Asi jsme s nimi zatím nebyli na žádné zážitkové večeři. A to je další věc - většinou jdete s dětmi na oběd. Je rozdíl mezi obědem a večeří, protože večeře bývá pokaždé honosnější. Neznám moc lidí, kteří by na večeře s dětmi chodili.
Vysvětlujete dětem doma etiketu u stolu?
Snažíme se, ale nemůžu říct, že bychom byli stoprocentně úspěšní. Děti jsou zkrátka děti.