Herec a zpěvák Milan Peroutka (32) se v showbyznysu pohybuje prakticky od narození. Jeho otcem byl totiž bubeník kapely Olympic Milan Peroutka (†49), který nečekaně zemřel po koncertu 4. května 2013. Včera od oné tragické události uplynulo přesně devět let. Milan se webu Lifee.cz svěřil, jak dnes tátu vnímá a jak se mu žilo a žije mezi slavnými tvářemi.
Svoji identitu mladý zpěvák nejvíce řešil v momentě, kdy jeho tátu našla babička na zahradě bez známek života. „Začal jsem tu tátovu část v sobě mnohem intenzivněji cítit. Řekl jsem vtip a došlo mi: 'Ten by řekl taky'," vzpomíná v rozhovoru pro Lifee.cz
Setkáváme se v Divadle Kalich u příležitosti představení nového muzikálu Biograf láska s písničkami Hany Zagorové. Co pro vás Hanka znamená?
Hanku Zagorovou samozřejmě vnímám od dětství, včetně všeho, co k ní patří. Jsou to její projev, šťastné tvářičky a milý hlásek. Muzikál složený z písniček téhle tuzemské legendy je podle mě sázka na jistotu. Myslím, že ty písničky budeme všichni znát a už jsme si v minulosti vyzkoušeli, že to funguje.
Potkali jste se osobně?
Já si s Hankou ještě ruku nepodal. Samozřejmě ji znám a ona mě také, jak jsem pochopil. Napsal jsem jí na Instagram, že ji moc zdravím a mám ji rád. Ona na to krásně zareagovala - dokonce jsem si to nahrál, protože mě to zahřálo u srdíčka. Teď jsem jí napsal, že se moc těším, až ji poznám osobně. Dokonce jsme vystupovali na stejných scénách, ale nikdy nedošlo k tomu podání ruky. Doufám, že se jí muzikál bude líbit a že bude spokojená.
V jaké roli vás v novém muzikálu uvidíme?
Budu hrát barmana v kavárně Biograf láska. Mám tam jako zákaznice hezké holky, partu kamarádek. Každá z nich bude představovat konkrétní typ ženské osobnosti. Už to samotné je skvělý námět pro komediální situace. Bude to mít velmi mladistvou energii díky písničkám a také díky režii Honzy Kříže, který se postaral i o scénografii. On je poctivák a dříč po tatínkovi, který se scénografii a herectví rovněž věnuje.
Máte výborné vztahy s Petrem Jandou. Jak jste vnímal jeho nedávné 80. narozeniny?
Byl jsem na jeho tajné oslavě. Nesměli jsme to sdílet, aby tam nepřišli novináři, za to se omlouvám. Byla to nádherná párty a dával jsem to na Instagram s tím, jestli by mi tak krásný večírek také nemohl někdo připravit. Petr netušil, že se něco chystá. Po večeři ho vzali do klubu na drink, najednou se roztáhla opona, za níž stála kapela Olympic, a on zjistil, že všichni hosté v té restauraci jsou lidé z branže.
To je jak z nějakého filmu.
Totálně, to je sen. Myslím, že Petr si to užil. Teď o něm točí dokument Olga Špátová. Té jsem také podal ruku, protože se mi její práce moc líbí. Byla tam s kamerou, takže všechno zaznamenala. Byli tam samozřejmě i jiní lidé z branže, kterých si vážím. Ani jsem nešel zazpívat, byť tam byl mikrofon k dispozici každému, kdo zpívat chtěl. Jen jsem si sednul a koukal na ty lidi, jak fungují, a čerpal z toho inspiraci. Byl to moc hezký večer.
Jak na vás reagují podobné legendy? Mají vás spojeného s tátou?
Člověk zjistí, že je to nějaký rybníček a že se všichni navzájem známe. Ale stejně mě to překvapí. Třeba když mi Leoš Mareš řekne: ,Ale ty jsi vždycky cvičil!' Takže třeba s Leošem jsme se bavili o cvičení, kterému jsem propadl. Byl jsem tam s Bárou Basikovou. Lucii Bílé jsem včera podal ruku a ona mi řekla: ,Já myslela, že už se známe! Tak čau!' Klobouk dolů před lidmi, kteří mají za sebou několik desítek let skvělé kariéry. To, že člověk zazáří - díky Bohu za to, že se to stane, nepovede se to každému - je jedna věc. Důležité ale je si kariéru udržet a pořád fanoušky bavit, stárnout s nimi a přinášet jim nové věci. To není sranda.
Máte pocit, že jste svému tátovi vizuálně podobný?
Vždycky byli lidé, kteří říkali: 'Ty jsi celá maminka.' Jiní ve mně zase více viděli tátu. Takže poznámky na svůj vzhled už neřeším, protože mi zbytečně zavařovaly mozek. Lidé se hodně vyjadřovali k mým účesům, experimentům. Když mě potkají, neustále řeší, jestli jsem zhubnul nebo přibral. Nejvíc jsem to asi řešil, když taťka zemřel. Začal jsem tu jeho část v sobě mnohem intenzivněji cítit. Řekl jsem vtip a došlo mi: 'Ten by táta řekl taky.' Ale povím vám jedno tajemství.
Povídejte...
Já vznikl tak, že moje máma měla sex s mým tátou. Po devíti měsících jsem z tohoto spojení vylezl já. Určitě tam musí být něco z mámy i táty, ale samozřejmě také prarodičů. Na některých fotkách v sobě tátu vidím víc, na jiných méně. Ale rozhodně jsem s tím v pohodě. Mám doma zajímavou knížku, která řeší genetiku. Člověk si třeba vytiskne a rozstřihne svůj obličej na polovinu, dají se dohromady dvě půlky, levá a levá, pravá a pravá. Vzniknou dva úplně odlišné obličeje. Je to ohromně zajímavé. A abych odpověděl na vaši otázku - jasně, asi u mě ta podoba bude.
Čemu se teď věnujete kromě muzikálů?
Nahrávám nové písničky a 29. října v Malostranské besedě pokřtíme s kapelou Perutě další album. 18. června už tam představíme novinky. Je to hezky na můj svátek, bude se to dobře pamatovat. Na pódiu se svou kapelou jsem asi nejsvobodnější. Tam si nejvíc připadám jako ryba ve vodě.