I když jsou šedivé vlasy poslední dobou trendy, Veronika Žilková (60) patří k ženám, které po nich rozhodně neprahnou. Důvodů má hned několik. Připadá si s nimi zanedbaně, a hlavně nechce dělat ostudu dceři Kordule. „Myslím, že bych zatím neměla chodit bělovlasá, obzvlášť, když mám šestnáctiletou dceru," vyznala se herečka v rozhovoru pro Lifee.cz.
Veronika Žilková letos představila v Karlových Varech nový film Spolu, ve kterém si zahrála matku autistického syna, ale objevila se také na červeném koberci po boku Bolka Polívky, jenž letos získává ocenění za celoživotní přínos české kinematografii. Objevila se s ním totiž ve filmu Zapomenuté světlo, který měl v Karlových Varech po 25 letech obnovenou premiéru.
Na červený koberec Veronika zvolila bílé šaty od návrháře Jakuba Ponera a v kadeřnickém salonu Franck Provost si nechala vytvořit objemný výčes. „Jsou to šaty s výstřihem, které si ho zaslouží," míní herečka, s níž jsme měli možnost hovořit právě během příprav na slavnostní událost.
Jak jste vy sama zručná v otázce líčení a česání? Líčíte své dcery?
Žádné dcery nelíčím ani nečešu, ale každý večer se líčím v divadle. Za těch čtyřicet let už jsem poměrně zručná. Často si do filmů nebo televize domýšlím právě stylem líčení charakterotvorné prvky pro své postavy. Nedávno jsem v televizi hrála vražedkyni, zdravotní sestru, která neustále něco desinfikuje, proto mě napadlo, že by měla mít na hlavě pravidelné kudrlinky. Když jsem dělala Tele Tele, zjistila jsem, že právě líčení a účesy stojí na samém začátku celého příběhu postavy.
Máte nějaké specifické požadavky ohledně kosmetiky?
Mám problém v tom, že jsem téměř na všechno alergická. V podstatě celý život používám Indulonu. Mohla bych být jejich tváří, protože si s ní mažu boty, kabelku i obličej. Používám ji dokonce i na odličování. Tentokrát jsem si ji zapomněla. Jsem téměř obden nalíčená, takže nejraději nechávám pleť odpočinout.
Líčíte se v civilu?
V civilu se nelíčím vůbec. Když jste dvanáct hodin nalíčená, perou do vás světla a ve studiu je prach, je dobré nechat pleť dýchat. Zabrat dávám také vlasům - když točíte seriál, mohou vás klidně pětkrát přečesávat, k tomu večer ještě dvakrát v divadle. Jsem překvapená, že mám ještě něco na hlavě. Velmi často se kulmuje, natáčí, tupíruje.
Celý život se také barvíte, že?
Ano a jsem věrná jedné jediné značce už pětadvacet let.
Nestalo se vám někdy, že by to chytlo jiný odstín, než jste chtěla?
Možná v mládí. V době covidu jsem dokonce své dceři dělala melír. Povedlo se. Mám osmadevadesátiletou maminku a když ji mám u sebe - protože si ji se sourozenci střídáme - tak jsem její dvorní kadeřnice. Dělám jí třikrát týdně vodovou ondulaci. Své partnery jsem stříhala.
Velké téma je obličejová jóga. Provozujete ji?
To je skvělá věc. Já se obecně snažím téměř denně cvičit na Instagramu, kde se ke mně připojuje více než 20 000 lidí. Teď hodně točím, takže mi to moc nevychází, ale rok jsem cvičila skutečně takhle často. Cvičení mi hodně pomáhá na záda. Dělám kombinaci pilates a jógy, někdy i tu obličejovou. Je to pro mě metoda, jak nestárnout. Věnovat se přirozenému posilování svalů v obličeji mi přijde lepší, než si to nechat přišít. K mladému obličeji potom máte šedesátiletá játra a ruce.
Jaké jsou reakce vašich fanoušků?
Začala jsem s tím v době covidu. Lékařky mi psaly, že si se mnou rády zacvičily, když se vrátily ze služby. Jsem ráda, pokud jsem některé ženy motivovala - občas jdu do obchodu, kde na mě holky volají: „My jsme také vaše cvičenky!" Někdy se mnou cvičí dokonce i chlapi. Mám sestavy, které se dají provozovat i v kanceláři. Když točím, klidně si zacvičím v oblečení, které mám právě na sobě.
Předáváte nějaké rady ohledně líčení své dceři Kordulce?
Ne, ona školí mě. Dokáže mě nalíčit naprosto fantasticky.
Asi jste jí byla inspirací.
To těžko! Ona mi pořád vyčítá, jak málo o sebe dbám. Ona se mnou do práce nechodí, takže nevidí, že se líčím opravdu často.
V Karlových Varech jste letos představila film Spolu, kde jste si zahrála se Štěpánem Kozubem. Bylo to pro vás v něčem jiné?
To je zrovna film, kde jsem si nechala tři měsíce odrůstat šedivé vlasy, protože hraji matku autisty. Podstatou je, že matka zanedbává samu sebe a svoji zdravou dceru, protože věnuje příliš opičí lásky a obětavosti svému autistickému synovi. Vymyslela jsem si tuhle berličku - jak na první pohled poznáte, že na sebe žena nemá čas? Pravidelně si nebarví vlasy. Tři měsíce jsem chodila s bílými odrosty.
Bylo vám to nepříjemné?
Kordulka trpěla. A také v divadle to nebylo příjemné, protože to opravdu působilo velmi zanedbaně. Je tam potom scéna, kdy se ta zdravá dcera rozhodne matku donutit jít ke kadeřníkovi. Já si tam obarvím vlasy a Štěpán jako autista kvůli tomu dostane záchvat a zmlátí mě. Nesnese tu změnu. Bylo to složité vymyslet s maskérkami, protože se scény točí na přeskáčku. Nemohla jsem jít na barvu a za dvě hodiny točit jiný obraz.
Jak se to vyřešilo?
Obvolávala jsem své známé, kdo má zkušenosti s něčím, co vypadá jako barva, ale může se to rychle vymýt. Zkoušela jsem to předem doma. Jsem zvyklá to nejprve zkusit, než se jde natáčet - aby nenastal problém. Zjistila jsem, že používat vlasy a líčení jako výrazový prostředek je pro mě důležitější, než jak vypadám v civilu. Doma chodím v teplákách, nenalíčená a rozcuchaná, ale v práci jsem schopná vydržet opravdu hodně. V tomhle filmu se Štěpánem Kozubem jsem ale točila také bez make-upu.
Bylo vám to nepříjemné?
To je věc odvahy. Právě v tom filmu s Bolkem Polívkou, který dnes budeme uvádět, má postava umírá na rakovinu. Režisér chtěl, abych byla nenalíčená, ale maskérka ho neposlouchala a vždycky mě nalíčila a udělala mi vlasy. Nakonec to dopadlo tak, že mě režisér vzal za ruku, odvedl na záchod a tam mi osobně umyl obličej a namočil mi vlasy. Ale dnes se mi stala neuvěřitelná věc.
Jaká?
Celou dobu lovím tady v Karlových Varech tu největší hvězdu, kterou je pro mě herec Benicio del Toro. Jela jsem nenalíčená a neučesaná výtahem a on si ke mně přistoupil. Mám s ním fotku, ale jsem nešťastná, jak na ní vypadám.
Řekli jste si něco?
No jasně! Já jsem téměř omdlela a potom jsem mu řekla, jestli se nemůžeme vyfotit, protože je nejoblíbenějším hercem mých synů. Řekla jsem mu: „Ono to nevypadá, ale já jsem česká herečka! Vypadám hrozně, omlouvám se." Byl ohromně milej a odpověděl: „Ne, jste krásná!"
Vzpomínáte na nějakou svoji výraznou proměnu?
Kdysi jsem točila Japonku a k očím mi lepili gázu a vytahovali mi je vzhůru gumičkami za ušima. Dnes se to používá pro omlazování. V jedné z pohádek měla zase má postava darovat mládí a tenkrát mi na obličej dali horkou novinku, tenkou latexovou masku. Nejprve mi obličej odlili do sádry a maskér podle toho vymodeloval, jak bych mohla vypadat v osmdesáti. Lepili mi to mastixem, byl to rok 1983, a tady to ještě nikdo neznal. René Stejskal je na to dnes velký odborník a létá kvůli tomu do Hollywoodu. Já jsem byla jeho první odlitek.
Díky tomu víte, jak budete vypadat ve stáří.
No, ale to zrovna není můj sen. A doufám, že to nebude pravda. Ale je pravda, že jsem zásadně proti všem plastickým úpravám a zásahům. Pokaždé mě vyděsí kolegyně, které se nechají napíchat a přešít, protože já je potom nepoznám!
Šedivé vlasy jsou dnes velké téma a mnoho slavných žen se barvit úplně přestalo.
Tak to já si určitě udělat nenechám. Budu se barvit, dokud to půjde. Možná, že až mi bude 98 let, jako mé mámě. Myslím, že bych zatím neměla chodit bělovlasá, obzvlášť, když mám šestnáctiletou dceru.