Herec a scenárista Zdeněk Svěrák (86) se po letech setkal s maďarským hercem Jánosem Bánem (66), který ztvárnil postiženého Otíka v nesmrtelné komedii Vesničko má středisková. Společně uvedli tento legendární snímek v rámci Festivalu Jiřího Menzela v Divadle Bez Zábradlí. A jak Svěrák prozradil webu Lifee.cz, měli si o čem povídat. Co oba pány rozesmutnilo a proč Zdeněk nedoporučil Jánosovi Cimrmanovy hry?
Setkání s Jánosem Bánem bylo pro Zdeňka Svěráka ohromným a velice milým zážitkem. „Dnes jsem mu říkal, že je pro ten film hotový poklad, přestože byl také úskalím," vysvětluje Svěrák. „Kdyby nebylo dramaturga Václava Šaška, který prosadil, že komedii lze udělat i s postavou duševně retardovaného člověka, tak by ten film možná ani nevznikl. Když už vznikl, tak János mu kraluje," složil kolegovi poklonu Svěrák.
Kontroverzní téma s retardovaným Otíkem
Slavný český scénárista tak potvrzuje to, co webu Lifee.cz nastínil už János Bán. Jiří Menzel točil filmy na témata, která by se v dnešní době dala považovat za kontroverzí. „Mentálně retardovaný člověk ve filmu? To je pro mě úkol! Podobný jsme řešili nedávno se synem Honzou, když jsme připravovali Betlémské světlo. Tam je zase kluk s Downovým syndromem," poukazuje Svěrák na svůj nedávný počin, který je aktuálně v kinech. „A také to má být komedie – a je. Hrozně mě těší, když můžu tenhle úkol rozlousknout. Udělat to decentně, hezky a mile," tvrdí.
János Bán jako lakmusový papírek
Postava Otíka proslavila Jánose Bána nejen v Československu. Film Vesničko má středisková byl roku 1987 dokonce nominovaný na Oscara. „János tam figuruje jako lakmusový papírek pro ostatní figury. Jak se k němu chovají, takoví jsou. Právě to, že je nečeským hercem a nikdo ho neznal, zvyšovalo jeho autenticitu," kvituje Zdeněk Svěrák hercův maďarský původ. Díky jeho anonymitě měli diváci pocit, že sledují člověka, který skutečně trpí retardací.
Zdeněk Svěrák přemítá nad stářím
Kromě vzpomínání na natáčení řešili Bán se Svěrákem také smutnější témata. „Shodli jsme se na tom, že oba tak milujeme divadlo, že si neumíme představit, co to s námi udělá, až nám ho život vezme. Já už jsem starý natolik, že je div, že na to jeviště ještě vůbec chodím," překvapil Svěrák chmurnými myšlenkami.
„Až mi osud řekne: ,Tak konec!', opravdu nevím, co si počnu," přemýšlí herec a dodává, že Žižkovské divadlo Járy Cimrmana je pro něj jako rodina, „život bez divadla jsem si okusil během covidu a je to strašný. On to má úplně stejně, jen je o dvacet let mladší."
Proč Zdeněk Svěrák nezve Jánose Bána na Cimrmana?
Zajímalo nás, zda už Svěrák pozval svého přítele Bána k sobě do divadla. Odpověď nás zaskočila. „On říká, že se mu ten sen zatím nesplnil, protože nikdy nesehnal lístky. Ubezpečil jsem ho, aby nelitoval, protože Cimrman není pro cizince," vysvětluje Svěrák, ačkoli János Bán v České republice nějaký čas strávil. „Přesah do české kultury sice můžete mít, ale když se posadíte do našeho divadla, tak z toho jako cizinec nic mít nebudete," míní dramatik a scenárista, podle kterého nepomáhá ani anglický překlad.