Zpěvačka Lenny (29) získala v sobotu Cenu Anděl za nejlepší sólovou interpretku. Doma už má zlatou sošku z roku 2016. V rozhovoru pro Lifee.cz se zamýšlí nad tím, kolik společného má v kariéře i osobním životě s mámou, zpěvačkou Lenkou Filipovou (69). Jak pečuje o své přírodní kudrny? A chystá se odcestovat do zahraničí?
Průlom v kariéře zažila Lenny v roce 2016, kdy získala první Cenu Anděl za debutové album Hearts. Anděly opanovala i letos a trochu ji mrzelo, že její výhru s ní na místě nemohla prožívat máma Lenka Filipová, kterou trápí nachlazení.
O jejich fyzické podobě není pochyb, ale společného mají více, než byste na první pohled řekli. „Musím říct, že můj osvětlovač Kamil, když svítí mě a mamku, říká, že jsme na pódiu úplně stejné. Myslím, že jednak je tam fyzická podoba, ale z hlediska minulosti také jistá propojenost s cizinou," zamýšlí se Lenny v našem rozhovoru. „Protože máma má svůj frankofonní trh, já zase ten anglický. Tam vidím tu společnou cestu, která se protíná."
Jaké jsou vaše pocity po získání zlaté sošky Anděla?
Je to krásné, každý chce rozhovor a já toho Anděla nosím s sebou jako mimino. Je to krásný pocit a ještě hezčí bylo, když jsme těsně potom vystupovali s kapelou. To pro mě bylo úžasné, protože člověk si potvrdí, proč tu muziku dělá a že to miluje.
Jak vzpomínáte na roky, které letošnímu předávání cen předcházely? Na své začátky?
Určitě je tohle odměna za ty roky práce, kterou do toho člověk vloží. Takže já jsem za to moc vděčná, je to moc pěkné ocenění.
Vaše další plány jsou v České republice nebo spíše v zahraničí?
Je to obojí. Mám management jak na Česko, tak na zahraničí, takže aktivní jsem na obou frontách. V zahraničí je obrovská konkurence, ale myslím, že s kapelou máme co nabídnout a festivaly jsme objížděli i tak. Já se jen těším, že toho bude víc.
Jaká byla vaše příprava na dnešní večer?
Tréma vlastně ani nebyla. Včera večer jsme měli zkoušky a tam jsem něco jako trému měla, ale jsou to spíš motýli v břiše, než tréma jako taková.
Trochu nám tady dnes chybí vaše máma.
Ona je bohužel nachlazená a mrzelo mě, že dnes nemohla přijít, protože by viděla tu výhru v přímém přenosu. Ale určitě se zase někde shledáme.
Vnímáte s mámou nějaké společné rysy? Vystupujete také společně...
Musím říct, že můj osvětlovač Kamil, když svítí mě a mamku, říká, že jsme na pódiu úplně stejné. Myslím, že jednak je tam fyzická podoba, ale z hlediska minulosti také jistá propojenost s cizinou. Protože máma má svůj frankofonní trh, já zase ten anglický. Tam vidím tu společnou cestu, která se protíná.
Varovala vás před něčím, do čeho byste v této branži neměla vstupovat?
Není to úplně varování, jsou to spíše rady, které se s postupem času mění - dle příležitosti. Co platí jako taková universální rada pro muziku, je to, že to není jen zábava, sluníčko a duha. Je to opravdu tvrdá makačka a také byznys. Člověk se na to musí připravit i v tomto směru.
Jste si v něčem fyzicky podobné, jak už zaznělo? Vlasy, oči, úsměv?
Myslím, že po té ženské linii z máminy strany jsou tam po babičce kudrnaté vlasy a po mámě mám oči. Ale kdo zná mého tátu, tak ví, že v tomto směru jsou geny hodně protkané.
Jak o své vlasy pečujete?
Vlasy mám kudrnaté od přírody, to znamená, že když si je umyju, tak mi v loknách hodně vyskočí. Ale potom je ještě upravuji. Mám svoji skvělou vizážistku, takže vždycky něco vymyslíme a dá se s tím nějak pracovat.
Když odpočíváte a nikam nemusíte, odpočívají také vaše vlasy?
Ano, snažím se je šetřit. Myslím, že za ty roky jsem úspěšně nasbírala rady od kamarádek kadeřnic. Co mě v poslední době překvapilo a nevěděla jsem to, je, že vlasy se mají po mytí sušit. To jsem nevěděla, já je vždycky nechávala jako na pláži, a potom jsem se divila, že mě třeba svědí hlava. Takže tohle je asi taková moje rada.