Hledání životního partnera: Do dvaceti to bývá hlavní podmínka líbivost, později ženy honí čas na děti, říká psychoterapeutka Alena Chytilová

Vztahy a seznamování v dnešním rozhovoru rozebere Bára Hlaváčková s psychoterapeutkou Alenou Chytilovou, která se věnuje poradenství při řešení náročných životních období i úplně obyčejných situací v životě. Často k ní přicházejí lidé i s tím, že vědí, co se děje, ale nevědí, jak to změnit, jak uvádí ve svém medailonku na stránkách.

"Lidé chtějí návod na to, jak najít toho pravého, ale pokud bychom jim dala ten svůj, bude platit jen pro mě. Návod můžete dát k pračce, k jednomu přesnému typu, ale ten samý nemůžete dát k jinému," říká v rozhovoru Chytilová

Mohlo by Vás zajímat:

Gabriela Lašková o osudovém muži: Po výhře v Miss mě od manžela odrazovali, nechtěli mě s ním vidět ve společnosti

Věnujte se zálibám, při nichž můžete partnera potkat

Platí ve vztazích a v lásce ta známá věta, kdo hledá, najde, nebo je to tady dost mimo?

Neřekla bych, že mimo, ale záleží na tom, co v životě potřebujeme. Záleží na životním období, zhruba do dvaceti let hledáme jenom někoho, kdo by se nám líbil. Pak je člověk starší, má trošku větší nároky a taky je víc zaměstnaný, protože má nějakou práci, a když žije sám, tak i starost o vlastní domácnost. Tam už musíte trošičku z toho prostředí vystoupit, abyste někoho potkala, protože už má člověk mnohem méně času. Pak se někdy stává, obzvlášť ženám, že přijdou do věku, kdy by třeba chtěly dítě a už je tlačí čas. V tu chvíli už jde spousta žen hledat z důvodu, že je honí čas.

Hodně lidí chce taky nějaký návod, jak najít toho pravého, existuje něco takového? 

Lidé návod chtějí, to je pravda. Vždycky říkám, že je důležité vědět, co člověk v životě chce sám pro sebe. Co my chceme, když bychom dali někomu návod, ať byste ho dala vy nebo já, tak bude platit pro vás, nebo pro mě. V terapii je to zase tak, že tam se opravdu snažíme s těmi lidmi najít to, co potřebují oni sami. Takže návod si zase najdou oni sami. Návod můžete dát k pračce, k jednomu přesnému typu, ale ten samý už pak nemůžete dát k jinému. 

Je dobrá cesta hledat někoho jenom proto, že chceme vztah? Nemělo by to být tak, že až někoho potkáme, tak s tím konkrétním člověkem si ten vztah umíme představit a chceme ho?

I tady je důležité se podívat, jak ten člověk žije. Když chodíte do práce, cestujete a procházíte se po městě, lidi potkáváte. Třetina mých klientů je doma na home office a nikam se nepodívají, takže ve chvíli, kdy jdou ven, už je těch možností někoho potkat méně. Pak se mě klient ptá: Jak mám toho člověka, kterého chci, najít? Tady je strašně důležité, jaký má ten člověk životní styl a podle toho i čas, který mu zbývá, a buď ho věnuje hledání, nebo životu, při jehož prožívání může někoho potkat. Vždycky doporučuji, pokud chcete někoho, kdo leze po horách, tak je fajn seznámit se na nějakých skupinách, výletech, kde lidé tyto aktivity pořádají a mají je rádi. Vždy je tu zároveň možnost seznámit se s někým dalším nezadaným.

Mohlo by Vás zajímat:

Recept Janka Ledeckého na šťastné manželství i po 30 letech: Nosím často květiny a myslím na ženu jako v prvním roce vztahu

Kritéria pro výběr partnera dávají smysl

Jsou tu lidé, co mají hodně kritérií, a já tomu říkám, že hledají podle určité tabulky. Nemůže se stát, že v tom samém hledání přehlédnou toho pravého?

Kolikrát jste si řekla, že si koupíte přesně takové boty, jaké jste si vysnila a šla do obchodu, kde byly přesně tyto boty z “tabulky” a vy jste si je vzala? Je důležité, co v té tabulce máme. Jak jsme zmiňovaly, ve 20 letech to bylo, aby byl hezký, pak už chce žena rodinu a uvažuje, že chce vztah, kdy budou společně žít, budovat vztah, takže ta kritéria jsou jiná. Důležité je, aby tam byla určitá základní kritéria, která jsou třeba důležitá pro to, aby ten vztah byl v pořádku. S největší pravděpodobností je dobré mít v tabulce, aby ten člověk nebyl alkoholik, závislý, gambler, abychom měli aspoň trošku podobný světonázor a měli třeba i podobná vyznání. Takové věci by člověk v tabulce mít měl. I když slovo tabulka zní dost hrozně, zažila jsem, kdy paní přišla s kontraktem a chtěla pomoct najít partnera, že neví, co dělá špatně. A jen jsem se zeptala, jak by měl vypadat, dostala jsem A4 s výpisem vlastností, schopností, movitých věcí a já si jen řekla, že tam nikde nevidím tu otevřenost, mít se rádi, budování něčeho společného a být tu jeden pro druhého. Jak je ta doba rychlá, tak nás to vede k tomu, že hledáme partnera jako NĚCO. Stále slýchám jak by měl vypadat, co by měl umět a mít, ale na to odpovídám: A co nabízíte vy? Když vytváříme vztah, je důležité vědět, jak v něm chceme být my a jestli jsme na něj připraveni.  

Osobně nemám moc ráda slovo hledání a hledat. Co vlastně hledáme? Nějaké vzorce, které máme v hlavě - jak by to mělo být, jak to máme zažité? Někdo má zažité, že je vztah svazující, chce svobodu, o kterou nechce přijít…

Tady bych se spíše zaměřila na to, jestli jsme schopní si to vykomunikovat. My můžeme něco hledat, ale jak jsem už zmínila, ve vztahu jsme dva. Když mluvíte o tom - chci svobodu, jak ta svoboda vypadá? Je to svoboda, kterou přijme i ten druhý, nebo je to svoboda, která pro něj nebude přípustná? Je důležité, jak si my sami dokážeme vykomunikovat s partnerem, co v životě potřebujeme, co hledáme. Vykomunikovat si to, co víme, to je to vědomí. Ty vzorce jsou součástí nevědomí, ty právě nevykomunikujeme a mohou dělat problémy.

Jsou vzorce, které si neseme třeba už z dětství? Často se říká, že žena hledá někoho takového, jako je její otec, nebo naopak mohla mít špatné dětství a hledá úplný opak. Ví, že hlavně tohle nechce. Jak tohle je?

Toto je velmi široké téma a zabředly bychom hrozně hluboko. To je na mnoho a mnoho rozhovorů, ale ty vzorce jsou primárně v nevědomí. Tam je pro nás strašně důležité, abychom ten vzorec přenesli z nevědomí do vědomí. Mám pocit, že Carl Gustav Jung říkal, že pokud nevědomé neučiníme vědomím, tak to nevědomé nám bude ovlivňovat život a my tomu budeme říkat osud. A to je vlastně o té chvíli, kdy člověk přijde a dělá určité věci, aniž by o tom věděl, že je dělá. Díky terapii se pak snažíme zjistit, co vlastně dělá, jak to vypadá, co se v těch vztazích opakuje. Ve chvíli, kdy zjistíme charakteristiky, které jsou třeba společné pro ty partnery, které žena, nebo muž potkávají, tak můžeme začít pracovat na tom, co to je vlastně za vzorec. Člověk si to otvírá. Jak jste zmiňovala, situaci, kdy byl otec takový a já chci buď stejného partnera, nebo naopak někoho jiného, tak to děláme vědomě. On byl takový a já to chci, nebo nechci. Ale ve chvíli, kdy nevíme, jsme ovlivněni něčím, co nemůžeme vzít do svých rukou.

Mohlo by Vás zajímat:

Bára Kodetová ukázala dospívající dcery: Partnery si vybírají podle Pavla Šporcla, starší a hodné

Opakující vzorce ve špatném výběru je třeba rozklíčovat

Sama jste zmínila, že se nějaké vzorce opakují, což slýchám často. Máme tedy pátrat v sobě? Je to v nás, proč se některé věci opakují a narážíme na podobné typy protějšků a proč se s nimi opakují určité věci?

Co myslíte, že vede lidi k tomu, aby šli do terapie? To, že se jim v životě něco opakuje a jim to začne vadit. Dokud nám to nevadí, nenapadne nás to řešit, ale ve chvíli, kdy nám ty věci začnou vadit, chceme s nimi něco udělat. Xkrát lidé přijdou a říkají, že je nic netrápí, ale vlastně jejich situace není úplně taková, jak si představovali. Říkají to více ženy, ale týká se to i mužů.  

Ještě se také setkávám s tím, že někteří, a častěji to budou ženy, hledají partnera, aby se zavděčily. Hledají takového partnera, co se od nich očekává, co očekává rodina. Jak tohle dopadá a co to může způsobit?

Říkáte hledají, aby se zavděčili, ale záleží, jestli s tím člověkem i zůstanou. Protože ve chvíli, kdy je to Xkrát: “Maminka ode mě chce, abych už měla děti, abych si našla muže, měla rodinu…,” mají ženy tendenci hledat někoho, aby to splnily. Takové to, ono by se mělo, ten veřejný anonym. Vycházíme vstříc tomu, aby bylo všechno v pořádku a nikdo nás nepomluvil a my se cítili dobře, když se těch otázek bojíme. Je důležité, jestli když toho člověka najdeme, zda s ním jsme schopni vytvořit vztah. Žena může najít toho člověka jen kvůli rodičům, aby splnila, ale pak může zjistit, že je to skvělý člověk a opravdu s ním chce být. Nebo může hledat jen proto, že splní, a tím pádem je jí jedno, s kým, a nemusí být úplně ideální. Vše záleží na tom, jak na samotném vztahu pracujeme, jestli si vše vykomunikujeme, jak poté funguje samotný vztah.

Ač jsme se bavily o oblasti hledání, důležité je, co se děje potom. Když mluvíme o vztazích a mám mladší klientky, které říkají "až budu mít partnera, až budu mít děti..." Říkám jim, že ta představa je hrozně hezká, ale je důležité vědět, že ve chvíli, kdy přijdete k cílové pásce, kde je napsáno “Žili spolu šťastně až do smrti”, že tam sice hledání končí, ale celé to teprve začíná. Začíná práce na vztahu mezi těmi dvěma lidmi, pokud se bavíme o klasickém vztahu.

Psychoterapeutka Alena Chytilová ve videorozhovoru dále mluvila do detailu o dalších zajímavých aspektech seznamování a vytváření vztahů:  

• Co je to láska a existuje opravdu ta osudová
• Kdy odejít z nevhodného vztahu
• Proč je důležité se při rozchodu s partnerem rozloučit
• Jak je důležité být na vztah připravený
• Jak můžou terapie pomoci v hledání vztahu