V roce 79 (někde se uvádí 24. srpna či 24. října) našeho letopočtu došlo k mohutné a naprosto destruktivní erupci sopky Vesuv, které se taktéž říká Pompejská erupce. Právě Pompeje anebo Herculaneum na tom byly nejhůře. Přírodní katastrofa si vyžádala až 3 500 obětí.
O nebývalé pohromě se historici dozvěděli z dochovaných kopií dopisů určených římskému historikovi Tacitusovi, jejichž autorem byl spisovatel a právník Plinius mladší. Když psaní sepisoval, bylo mu teprve sedmnáct let. Byl očitým svědkem tragédie, která následovala po erupci sopky Vesuv. Vše pozoroval z poloostrova Misenum.
Varovné signály před erupcí sopky Vesuv
V roce 62 zasáhlo Neapolský záliv velmi silné zemětřesení, které způsobilo rozsáhlé škody na majetku i zvířatech. Uhynulo až šest set ovcí. Příčinou byl prý "otrávený vzduch", což mohlo souviset se sopečnou aktivitou.
Před samotnou erupcí Vesuvu vyschly v okolí Pompejí a dalších blízkých měst všechny fontány a studny. Čtyři dny před výbuchem se začala každý den, i když mírně, otřásat zem. Lidé tím nebyli nijak znepokojení. Pro tuto oblast to byl vlastně zcela normální jev. A už vůbec nikdo si nepomyslel, že se probouzí k životu Vesuv. Sopku považovali za dávno vyhaslou.
Nemilosrdný pyroklastický proud
Obyvatele v Pompejích začal nejprve sužovat popel, ten ztěžoval dýchání. Navíc se usazoval na střechách domů, jenž se pod jeho tíhou hroutily. Další den "zaútočil" na město smrtící pyroklastický proud. Jde o fluidizovanou směs žhavých sopečných plynů, úlomků magmatu a sopečného popela. Ten smetl vše, co mu přišlo do cesty.
Ve městě zemřelo okolo 2 000 lidí. Těla mužů, žen, dětí a zvířat zůstala jakoby zamrzlá v čase. Při pozdějším průzkumu byly objeveny mrtvoly třímající cenné věci nebo objímající děti v poslední chvíli života. Sopečný popel vše dokonale zakonzervoval. Celé město, včetně maličkostí jako zavařené ovoce a upečené bochníky chleba.
Pro příští generace
Pompeje zůstaly prakticky nedotčené až do roku 1748, kdy do Kampánie dorazila skupina průzkumníků hledajících staré artefakty. Nikdo z nich určitě nepomyslel na to, že se bude kopat téměř tři století a ještě tomu není zdaleka konec. Celá lokalita tak byla prohlášena za světové dědictví UNESCO. Pompeje tak dodnes fascinují jak odbornou, tak i laickou veřejnost. Nabízejí totiž úžasný pohled do minulosti.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Erupce Vesuvu
History.com: Pompeii – Bodies, Mount Vesuvius and Heculaneum