Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Plastická chirurgie je dnes tak běžná, že ji inzerují na billboardech podél dálnic. A pokud je lékař nadaný a zkušený, může výsledek operace vypadat zcela přirozeně. K tomu ale vedla dlouhá cesta. Vyprávět by o tom mohl britský námořník Walter Yeo, jeden z prvních pacientů, který podstoupil transplantaci kožního štěpu s tzv. kožní trubičkou.
Během první světové války byla spousta vojáků zraněna v obličeji, kvůli čemuž zůstávali po zbytek života znetvoření. Jedním z nich byl právě i Walter.
Walter Yeo vstoupil do armády už jako patnáctiletý
Walter Yeo se narodil 20. října 1890 Francisi a Rhondě Yeovým. Stát se v budoucnu vojákem měl nejspíš v genech. Jeho otec sloužil v armádě jako poddůstojník a zemřel pouhé tři týdny po synkově narození.
Do Královského námořnictva vstoupil Walter v pouhých patnácti letech. O tři roky později ho přidělili k posádce bitevní lodi HMS Bellerophon a následně na HMS Warspite. A právě zde utrpěl zranění, jejichž léčba vstoupila do historie.
Osudná bitva u Jutska
Bitva u Jutska byla největším námořním střetnutím první světové války. Zapojilo se do ní 250 lodí a 100 000 mužů. Bilance byla krvavá - 25 potopených plavidel a přes 8 500 mrtvých. Walter během bojů utrpěl vážné popáleniny obličeje. Přišel o horní i dolní víčka. Nejprve ho převezli do plymouthské nemocnice a následně do specializovaného zařízení Queen Mary's Hospital v Kentu, kde se setkal s průkopnickým chirurgem Haroldem Gilliesem, jenž je považován za otce moderní plastické chirurgie.
Když vypukla válka, vstoupil do Royal Army Medical Corps, kde se setkal s vážnými poraněními obličeje. Pro jejich rekonstrukci se tam používaly ty nejmodernější postupy. U Waltera se rozhodl pro transplantaci kožního laloku s takzvanou kožní trubičkou.
Kožní trubička zachránila Walterovi Yeovi obličej
U štěpů, už v té době běžně transplantovaných z jiných částí těla pacienta nebo od dárce, se totiž často stávalo, že kvůli nedostatečnému prokrvení odumřely nebo je tělo nepřijalo. A tak se začaly laloky transplantovat tak, že se vyříznutá část přiložila na požadované místo, přičemž zůstávala s původním místem spojená cévním systémem obaleným kůží, tím se vytvořila jakási trubička. Teprve když se tkáň po několika týdnech uchytila, cévní výživa z původního místa se přerušila.
Waltrovi vyřízli požadovaný lalok z hrudníku a následně ho přišili na znetvořený obličej. Samozřejmě i u něj se vyskytla vážná infekce (voják jednou pronesl, že má dojem, že mu nový obličej „plave v hnisu“), šlo přeci jen o jednu z prvních operací tohoto druhu, ale díky neustálému přísunu krve se tkáň uchytila.
Po několika dalších nutných operacích se Walter dokonce v roce 1919 vrátil do armády. Na jeho obličeji už sice bylo napořád znát, že za války utrpěl vážná zranění, nezabránilo mu to ale v tom se oženit, mít děti a prožít plnohodnotný život. Úsilí doktora Gilliese tak nepřišlo nazmar.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Walter Yeo
Historicflix.com: Walter Yeo - The First Plastic Surgery Patient
