Zuzana se snaží svoje děti podporovat v jejich snech. Nechce jim pošramotit sebevědomí, ale asi to přehnala. Dcera si teď myslí, že z ní bude zpěvačka. Přestože zpívá falešně, Zuzana jí vždy lhala.
Naše Evička (17) se rozhodla dát na pěveckou dráhu. S hrůzou si uvědomuji, že jsem ji ve zpěvu podporovala, přestože nemá špetku talentu. Teď se bojím, že se jí budou smát.
Naši rodiče v nás talent moc nepodporovali
Mám za to, že bychom všichni měli svoje děti podpořit v jejich snech. Ony si pak časem samy rozmyslí, na co mají, a na co ne. Moji i manželovi rodiče nás odháněli od hudebních nástrojů a štětce i plátna, abychom se raději učili. Umění nás přeci neuživí, to bychom museli mít opravdový talent. Takových je jen hrstka, a tak nemá smysl se ani snažit.
Je to smutné, protože já mám uměleckou duši, přestože jsem účetní. V dospělosti jsem se vrátila k malbě a zjistila jsem, jak mi to dělá dobře. Je úplně jedno, jestli by si můj obraz někdo koupil anebo nad ním kroutil hlavou. Manžel taky zkouší s kapelou v garáži a plní si dětský sen. Přitom je mu jasné, že na světové turné nevyrazí, ale o tom to přeci není.
Chtěli jsme předat našim dětem něco jiného, a tak jsem je odmalička podporovala naprosto ve všem. Ať už chtěla dcera dělat coby naprosté poleno gymnastiku, ať se chtěl syn kreativně vyjádřit skrz street dance a nevyhrál jedinou soutěž. Myslela jsem, že jim dáme zdravý základ. Pak přišla dcera s tím, že končí se školou, protože se chce naplno věnovat zpěvu.
Dcera ráda zpívá, talent ale nemá
Dcera pár let zpívá, nahrává si různé písničky od známých umělců a nikdy bych jí neřekla, že se to nedá poslouchat. Neměla bych to srdce. Jenže nyní se rozhodla, že přeruší studium na gymnáziu, aby mohla nahrát album. To mě naprosto vykolejilo a okamžitě jsme jí to s manželem zatrhli. Její známky se rapidně zhoršují, je stále zavřená v pokoji a nahrává.
Někdo by jí měl říct, že to nemá budoucnost. Ale já nechci být takový rodič. Napadlo nás, že bychom ji přihlásili na hodiny k profesionálnímu učiteli zpěvu. Bylo těžké narychlo někoho sehnat a stálo nás to velké peníze. Jde ale o budoucnost mého dítěte, takže to považuji za nutné. S napětím jsme čekali, s čím přijde Eva po první lekci.
Jen suše konstatovala, že ji to bavilo a pak už to více nerozebírala. Na hodiny zpěvu chodí stále, ale nahrává o něco méně. Chápu, že není snadné vzdát se svého snu, zvlášť v tomto věku. Ale moc se bojím, že by se mé dceři mohl někdo smát a tím jí ublížit na zbytek života. Po pár týdnech jsem se šla zeptat paní profesorky zpěvu, jak na tom dcera je. Čekala jsem úplně jinou odpověď.
Podle profesorky z ní nakonec může být zpěvačka
Vyvedla mě z omylu a vůbec neshazovala pěvecké nadání mojí dcery. Řekla mi, že má nesporně velké rezervy, ale zpěv jako takový se dá zásadně vylepšit poctivou prací. Eva je prý odhodlaná a zpěv vášnivě miluje. To je nejzásadnější a pak už jen záleží, zda vydrží aspoň dva tři roky na svém hlasu pracovat.
„Dost možná z ní nebude známá herečka, ale já bych se o ni nebála. Ta holka má v sobě touhu jako málokteré děti,“ usmála se na mě povzbudivě. Evě jsme ale řekli, že hodiny zpěvu stojí moc peněz. Takže trváme na tom, aby si zlepšila známky ve škole. Souhlasila nadšeně, poslední dobou je jako vyměněná. Ulevilo se mi, ale pořád doufám, že ji sen o kariéře slavné hvězdy přejde.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.