Zuzana byla ve vztahu s Jirkou velmi odměřená a jeho neustálé komplimenty brala s nadsázkou. Její přítel byl velký vtipálek, tudíž i řeči o svatbě brala jako humor. Jenže on se jí pa svěřil, že se s ní necítí dostatečně milovaný a odešel.
Jirka (41) je ten nejlepší chlap pod sluncem a já ho nechala odejít. Po celý náš vztah jsem neviděla jeho citlivou duši a brala ho jako velkého humoristu. Když si chtěl dát pauzu, bylo pozdě a já ho nechala jít. Nevěřila jsem, že by odešel na dobro. Ale už má novou přítelkyni a já se trápím.
Jirka by pro mě udělal cokoliv
Jirku jsem poznala po třicítce a byl to přesně můj typ. Skvěle jsme si rozuměli, měli jsme stejný pohled na svět. Jediné, čím mě později iritoval, bylo jeho přehnané vtipkování. Člověk měl někdy pocit, že nebere nic vážně a každou věc musí zesměšňovat. Někdy se ale taková povaha docela hodila, vůbec jsme se nehádali. Dokázal všechno otočit v nadsázku.
Další věc, která byla skvělá a zároveň trochu otravná, byla jeho zamilovanost. Pořád mi říkal „lásko“, „miluji tě“ a podobně. Já se k takovým slovům uchýlila jen v zásadních momentech, když šly opravdu z mého nitra. Na jeho neustálé komplimenty jsem si tedy zvykla a taky jsem je nebrala moc vážně. Kamarádky tvrdily, že by za mně položil snad i vlastní život, ale já jim to rozmlouvala.
„On je taková kecka, dělá si pořád srandu. Neberte to doslova.“ Když jsme spolu byli osm let, ještě jsem si nebyla jistá, jestli jsem typ na vdavky. Mám dojem, že je někdy lepší zůstat „na psí knížku“ pro dobro všech. Svatba už je přežitek. Jirka se o svatbě zmiňoval tak často, že už jsem to brala na lehkou váhu. Pak mi ale po čase řekl, že mu náš vztah nevyhovuje. Prý ho neberu dostatečně vážně a myslí si, že ho ani nemiluju.
Celou dobu jsem to viděla špatně
„Kolikrát jsem ti vyznal lásku a ty mě sotva jednou. Na svatbu protáčíš panenky, ani bych se neodvážil tě oficiálně požádat o ruku. Jsi tak chladná, už mi dochází energie,“ řekl mi. Byla jsem v šoku. Netušila jsem, že řeči o svatbě myslel vážně. Věty o lásce mu šly z pusy tak snadno, jakoby je nemyslel doopravdy.
„Počkej, já myslela, že je to celé tak trochu nadsázka. Pořád jsi samej vtípek, kdo se v tom má vyznat.“ Chtěla jsem si mezi sebou všechno vysvětlit, ale ukázalo se, že už je pozdě. Jirka se dlouhou dobu vedle mě necítil dobře. Řekl mi, že je osamělý, odstrčený a neopětovaný.
Trochu jsem se urazila, protože mi to mohl říct mnohem dřív. Nikdy nedal nic najevo a teď najednou mluví o tom, že je konec. Nechala jsem ho jít s tím, že si to určitě rozmyslí. Upřímně jsem mu řekla, že je to nejlepší chlap a počítám s ním na celý život. „Mrzí mě, jestli jsem se chovala nějak odměřeně. Ale máš pravdu, pauza nám prospěje.“
Místo pauzy nastal konec
Jenže o žádnou pauzu nakonec nešlo. Jirka se ke mně už nevrátil a brzy ho „klofla“ nějaká slečna. Byla jsem z toho otřesená, vždyť mě tak miloval a já jsem v nás dva věřila! V hlavě jsem si přehrávala všechny ty situace, kdy jsem zlehčovala jeho vyznání, nebo se jim vyloženě posmívala.
Litovala jsem toho, že jsme si nepromluvili dřív a pochopila jsem, že si vedle mě asi vážně připadal nedostatečný. Byla jsem za takovou odměřenou ženskou naprosto omylem, šlo o takovou hru. Ve skutečnosti Jirku hluboce miluji a nikdy nepoznám tak dokonalého chlapa.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.