
Gertrude Baniszewski se na první pohled jevila jako silná a obětavá žena, která se, i s omezeným příjmem, dokázala postarat o sedm dětí. Jenomže za zavřenými dveřmi se stávala krutou osobou, která se nakonec dopustila i nejhoršího...
Nejhůře ze svěřenců nelítostné chůvy Gertrude Baniszewski na tom byla šestnáctiletá Silvia Likens. Její rodiče, zaměstnanci putovního karnevalu, nechali u Gertrude svou dceru v dobré víře, že se o ni postará. Stal se však pravý opak. A nutno dodat, že v tom měla prsty i spousta dalších osob.
Zoufalé Gertrudiny vztahy a pět vlastních dětí
Gertrude se narodila 19. září 1928 v Indianapolis. Měla pět sourozenců. Otec zemřel na infarkt, když jí bylo jedenáct let. Ze školy odešla v šestnácti, aby se provdala za Johna Baniszewského, osmnáctiletého mladíka, který se brzy stal zástupcem šerifa. Měli spolu čtyři děti - Paulu, Stephanii, Johna a Marii. Vydrželi spolu deset let. Déle již Johnovo zneužívání nevydržela. Následovalo krátké manželství s Edwardem Guthriem. Pak se vrátila k Johnovi, jehož záhy vyměnila za mladšího Dennise Lee Wrighta, který ji však začal také týrat. A když mu porodila syna, opustil ji.
Jak se Sylvia Likens stala obětí sadistické Gertrude
Sylvia Likens se narodila 3. ledna 1949 jako třetí z pěti dětí. Jelikož její rodiče často cestovali, nechávali ji, spolu se sestrou Jenny, jež trpěla obrnou, u příbuzných. Jednou se ale rozhodli obě dcery nechat u paní Baniszewski, která byla, takříkajíc, rodinnou přítelkyní. Za hlídání nechtěla moc. Na týden jí stačilo dvacet dolarů. Jenomže, když se po čase začal otec dívek zpožďovat s platbami, stala se z doposud milé Gertrude šílená sadistka.
Nejprve začala obě dívky bít těžkým pádlem a přitom jim vyčítala o kolik peněz už kvůli jejích otci přišla. Když byla příliš unavená, předala pádlo své nejstarší dceři, sedmnáctileté Paule. Pak se její vztek zaměřil jen vůči Sylvii. Jenny se přidala, pod nátlakem, na stranu mučitelů. Netrvalo dlouho a místní, hlavně ti v kostele, si začali všímat, že je dívka vyhladovělá a v očividně špatném stavu. Gertrude tak do ní ještě ten den nacpala násilím několik párků v rohlíku a poté přinutila sníst vlastní zvratky.
Nepředstavitelné mučení Sylvie Likens
Někteří lidé spekulovali, že žena záviděla Sylvii mládí, krásu a potenciál. Po okolí totiž velmi rychle rozšířila fámu, že se dívka živí jako prostitutka. Stejnou nenávist chovala vůči Sylvii i dcera Gertrude, Paula. Jednou Sylvii udeřila do obličeje tak silně, až si zlomila zápěstí. Poté přišlo na řadu pálení cigaretami či mrzačení genitálií. Baniszewski také Sylvii donutila, aby do sebe pronikla prázdnou lahví od Coca Coly. Měly ji přitom pozorovat všechny děti v domě. Ty pak nebohou dívku shazovaly ze schodů, cvičily si na ní karate a sypaly sůl do otevřených ran.
Poslední kapkou bylo odepření možnosti se umýt, najíst a napít. Sylvia skončila ve sklepě, kde ji mučily i děti od sousedů, povzbuzeny zvěstmi o její údajné promiskuitě. Vrcholem bylo, když Gertrude vyryla nahřátou jehlou Sylvii na břicho slova: „Jsem prostitutka a jsem na to hrdá.“ Dívka se po pár dnech svěřila své sestře Jenny, že brzy umře. Cítila, jak její tělo z nespočtu ran začíná selhávat. Mučitelka to zřejmě také poznala, neboť jí nařídila, ať napíše rodičům dopis, v němž se „přizná“, že utekla ke skupině chlapců, kterým se nabídla. Ti ji měli poté smrtelně zranit.
Její poslední chvíle nastala, když se s vypětím posledních sil pokusila o útěk. Dostihli ji. Po ráně a dupnutí na hlavu zemřela na krvácení do mozku, šok a podvýživu. Z jejích zranění bylo jasné, že šlo o velmi trýznivou smrt. Gertrude její smrt sice oznámila na policii, zároveň ale v ruce držela vymyšlený dopis, který měl sloužit jako její neprůstřelné alibi. Jenomže tady byla ještě Jenny. Zachovala se správně a policistům vše řekla.
Odsouzení Gertrude Baniszewski
Gertrude sice stále tvrdila, že Sylvia byla prostitutkou, jenomže to následná pitva vyloučila. Jako zázrakem byla její panenská blána neporušená. Jinak se na těle našlo více než 150 ran. Dne 19. května 1966 tak byla odsouzena k doživotnímu trestu. Její právník byl přitom přesvědčený, že si zaslouží elektrické křeslo. Tři nezletilí chlapci, kteří se mučení také zúčastnili, byli po dvou letech propuštěni na svobodu. Baniszewski se po několika letech nakonec přiznala, ne však k vraždě, ale pouhému zabití. Z procesních důvodů ale musel být její případ znovu projednán. Doživotí se tak náhle změnilo na trest v délce 2 až 21 let ve vězení s možností podmínečného propuštění, na což v roce 1972 došlo. Odseděla si tak pouze šest let.
Naštěstí došlo k druhému procesu (porota měla být u toho prvního prý zaujatá publicitou), kde si vysloužila dvacet let za mřížemi. O svobodu tak znovu přišla. Po druhém podmínečném propuštění v roce 1985 si života z druhé strany mříží užila jen pět let. Podlehla rakovině plic. Její náhrobek v Iowě lze nalézt pod změněným jménem Nadine VanFossan.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Murder Of Sylvia Likens
Allthatsinteresting.com: The Disturbing Story Of Gertrude Baniszewski, The Indiana Woman Who Tortured Sylvia Likens To Death