Agáta (30): Můj přítel netuší, že si beru peníze ze společného účtu. Mám k tomu dobrý důvod

S Kamilem jsme plánovali společnou budoucnost, snili o cestování a založení rodiny. Všechno bylo v pořádku, přesto jsem cítila, že mi něco chybí. Chtěla jsem dokázat víc, nejen pro sebe, ale pro nás oba.

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (62): Na stará kolena jsem se rozhodla studovat. Manžel to nechápe, ale já si lepší důchod neumím představit

Chtěla jsem využít příležitost

Jednoho dne jsem náhodou narazila na inzerát nabízející studium na právnické fakultě. Bylo to, jako kdyby se mi nad hlavou rozsvítila žárovka z animovaného filmu. Najednou jsem věděla, že to je přesně to, co jsem hledala.

Tajně jsem začala studovat a financovala to z našich úspor. Cítila jsem se provinile, že to skrývám před Kamilem, ale věřila jsem, že to dělám pro naši budoucnost. Každé ráno, ještě než se probudil, jsem si tiše sedla a studovala knihy, příručky, předpisy a spoustu dalších věcí. Nebylo to jednoduché, ale věděla jsem, že musím pokračovat. Balancovala jsem mezi prací, domácími povinnostmi a studiem, přičemž jsem pečlivě plánovala každou minutu svého dne.

„Miláčku, proč si nejdeš lehnout?“ ptal se mě pravidelně Kamil, když viděl, jak jsem večer unavená.

„To nic, ještě si potřebuji něco promyslet do práce,“ odpovídala jsem vyhýbavě. Nemohla jsem mu říct pravdu, alespoň zatím ne. Také jsem mu neřekla, že část našich úspor jsem utratila za školné a studijní materiály. Cítila jsem se provinile, ale přesvědčovala jsem sama sebe, že je to investice do lepší budoucnosti.

Mohlo by Vás zajímat:

Eva (30): Manžel mi řekl, abych zůstala doma a starala se o děti. Díky tchánovi jsem však uvěřila ve vlastní schopnosti a vystudovala vysokou školu

Přišel na to, že utrácím víc

Kamil sice neměl ve zvyku kontrolovat naše úspory, ale po nějaké době si stejně všiml, že z našeho společného spořícího účtu ubyly peníze.

„Kupovala jsi něco velkého?“ zeptal se mě u snídaně.

Na okamžik jsem ztuhla. „Ano, měla jsem nějaké výdaje na domácnost. Víš, jak to chodí...“ pronesla jsem s knedlíkem v krku.

„Ale ještě nikdy si neutratila tak moc...“ podotkl a zadíval se na mě s lehkým podezřením. „Jsi si jistá, že je všechno v pořádku?“

Srdce mi začalo divoce bušit, ale nasadila jsem úsměv. „Samozřejmě. Všechno mám pod kontrolou. Nedělej si starosti...“

Nepomohlo to, viděla jsem na něm, že začíná něco tušit. Jenže co teď? Bála jsem se říct mu o studiu. Co kdyby to nepochopil? Co kdyby to považoval za zbytečné utrácení? Rozhodla jsem se pokračovat v předstírání, přestože bylo stále těžší skrývat pravdu.

Mohlo by Vás zajímat:

Adriana (42): Rozhodla jsem se studovat vysokou školu. Manžel mě za to ošklivě shazuje

Pravda vyšla najevo

Jednoho večera to stejně prasklo. „Můžeš mi vysvětlit tyhle platby za školné?“ zeptal se mě Kamil překvapeně a ukazoval mi něco na mobilu. „Ty studuješ na vysoké? Proč jsi mi to neřekla?“

Nevěděla jsem, kde začít. Moje pečlivě skrývané tajemství bylo odhaleno. „Já... chtěla jsem tě překvapit,“ řekla jsem tiše, zatímco mi do očí stoupaly slzy. „Myslela jsem, že když uspěju, zbavím se té otravné kancelářské práce. A oba se budeme mít lépe...“

„Ale proč jsi to přede mnou skrývala? Myslela sis, že tě nepodpořím?“

Nevěděla jsem, co na to říct. Nemohla jsem ho obviňovat za to, že se cítí zrazený, ale doufala jsem, že pochopí mé úmysly. Že pochopí, že jsem to dělala pro nás. „Chtěla jsem dokázat, sobě i tobě, že na to mám... Právo mě vždycky zajímalo, ale nikdy jsem neměla odvahu to zkusit. Teď jsem cítila, že mám šanci.“

„Ale proč jsi mi to neřekla dřív? Proč jsi to tajila?“ zeptal se rozpačitě.

„Bála jsem se tvé reakce,“ přiznala jsem. „Bála jsem se, že to budeš považovat za zbytečné nebo příliš riskantní...“

Na chvíli zavládlo ticho. Dívala jsem se na něj a hledala náznak pochopení. Nakonec si povzdechl a obejmul mě. „Agáto, nečekal jsem to, ale pokud jsi si jistá, že to chceš, budu tě podporovat...“

Dnes si uvědomuji, že můj přístup nebyl správný. Naučilo nás to, jak důležitá je upřímnost a vzájemné porozumění. Společně jsme se naučili, jak je důležité podporovat sny toho druhého, i když to není vždy jednoduché. S Kamilem po mém boku vím, že dokážeme překonat jakoukoliv překážku...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (40): Manžel si myslí, že žena má být doma. Nemá tušení, co dělám, když klidně spí

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.