Alena si našla mladého milence. Myslela si, že si zaslouží trochu povyražení bez hlubokých citů. Pak se ukázalo, že se do ní milenec zamiloval a přestal brát léky na deprese. Nyní se Alena obává toho, že by mohla nevěra „prasknout“.
Dominik (36) byl ideální pro milenecký poměr. Nechtěl závazky a já k němu necítila víc, než fyzickou přitažlivost. Jenomže pak se začal chovat jinak a tvrdit, že mě miluje. Svěřil se mi, že má deprese, ale nechce už brát léky.
Od milence jsem čekala jen fyzickou lásku
S manželem nám to po třiceti letech v posteli moc neklapalo, ale nedělala jsem si s tím příliš starosti. Kamarádky sice měly aférky, ale já jsem k nevěře doposud neinklinovala. Nicméně pak se objevil Dominik, o deset let mladší muž, který o mně projevil zájem. Divila jsem se tomu, co vidí na starší ženě. Ale neváhala jsem příliš dlouho.
Řekla jsem si, že po těch letech jedna nevěra manželství neublíží. Dominik nehledal žádný vážný vztah a uvědomoval si, že jsem vdaná paní. Nejprve jsme si jen zhruba jednou za měsíc užívali v jeho malém bytě a já byla konečně maximálně spokojená. Manželství klapalo hned o něco lépe, když mi nechyběla tělesná rozkoš.
Doufala jsem, že to takhle vydrží co nejdéle a absolutně by mě nenapadlo, že se do mě může Dominik zamilovat. Počítala jsem s tím, že muži si do postele svoje srdce nenosí. Navíc se Dominik netajil tím, že si s vdanými ženami užil už svoje. Neměla jsem obavy ani z vlastních citů. S milencem mi bylo sice hezky a cítila jsem se hýčkaná. Zbytek času, kdy jsme se neviděli, jsem na něj skoro vůbec nemyslela. O lásku mi tedy vážně nešlo.
Začal mi dávat dárky a skládat básně
Pak se něco změnilo. Dominik se jednou choval zcela jinak, byl z něčeho nešťastný a tu noc jsme se dokonce ani nemilovali. Potřeboval jen někoho blízkého a já mu poskytla svou náruč. Vyslechla jsem ho a došlo mi, že ten mladík má deprese. Bohužel odmítal brát léky, takže se jeho stav občas zhoršoval.
„Minulá noc mi pomohla,“ svěřil se mi, přestože jsme byli domluveni, že si nesmíme volat. Pak mi poslal básničku a na příští schůzku donesl dárek. Přestávalo se mi to líbit, protože si ke mně vytvářel silnější pouto, než jsem si představovala. Zrušila jsem naši následující schůzku.
Dominik se pak objevil v noci před naším domem. Musela jsem předstírat, že vynáším odpadky. Chtěla jsem mu vynadat, ale on mi řekl, že mě miluje. Zachvátila mě panika. Odmítnout milence v depresích by nemuselo pro nikoho skončit dobře. Uvědomila jsem si, že mě má v hrsti.
Nemůže beze mě žít
„Bez tebe to nedám,“ přiznal se mi v slzách. Zároveň se začal žárlivě vyjadřovat o mém manželovi a našem domě. Lekla jsem se, že by mohl mého muže kontaktovat a všechno mu říct. Přeposlat mu například naši soukromou konverzaci. Uvědomila jsem si, jak jsem byla bláhová.
Nyní se vídám s Dominikem ze strachu i z lítosti. Snažím se ho přimět k tomu, aby se vrátil na terapii a začal opět brát léky. „Já je ale přestal brát právě kvůli tobě, konečně je nepotřebuju,“ myslí si.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.