Paní Alena je zklamaná z chování své dcery. Nevadí jí, že se rozešla s přítelem, to se stává. Nelíbí se jí způsob, jakým to udělala. Jenže je rozpolcená, protože sama kdysi provedla podobně nehezkou věc...
Moje dcera se rozešla se svým přítelem. Za tohle se na ni nezlobím. Je mladá a nemusí se hned vázat na celý život. Všechno má před sebou...
Myslela jsem si, že se vezmou
Nejde mi o ten rozchod, ale o to, jak proběhl. Jsem trochu v šoku z toho, jak krutě se zachovala. Johana (24) a Petr (25) spolu byli tři roky a všichni si mysleli, že tvoří šťastný pár. I já jsem měla ten dojem, když jsem je viděla spolu.
Petr pro ni doslova dýchal! Od začátku vztahu nosil Johaně květiny a dárky, aniž by čekal na nějakou zvláštní příležitost. Při pohledu na ně jsem si myslela, že se určitě vezmou. Zvlášť když jí na Valentýna dal zlatý prstýnek. O toho už je snad jenom krůček k zásnubnímu. A pak ji pozval na výlet do Paříže...
Johana nikdy nenaznačila, že by přemýšlela o tom, že vztah s Petrem ukončí. Vždycky jsem si myslela, že jsme si blízké, a až doteď se mnou mluvila o všem. Kdyby mi alespoň naznačila, co má v plánu, určitě bych jí vysvětlila, že to je prostě podlé...
Bylo mi za ni trapně
Jakmile jejich letadlo z Paříže přistálo, Johana se rozhodla vztah s Petrem ukončit.
„Rozešla ses s ním, když jste oba čekali u pásu na zavazadla?“ ptala jsem se nevěřícně.
„Myslíš, že jsem to měla odložit o den nebo dva? Byla jsem si jistá, že to chci ukončit už předtím, než jsme nastoupili do letadla...“ nadhodila a mě málem kleplo.
„Ale proč jsi to udělala? Proč jsi s ním jela do Paříže, když jsi věděla, že ho nemiluješ?“
„A co by to změnilo, když už zaplatil hotel a letenky?“ pronesla vážně. Evidentně neviděla nic špatného na svém chování.
„Myslíš, že to bylo správné?“ nemohla jsem to vydržet. „Prostě jsi ho využila! Mohl jet do Paříže s kamarádem, se svou sestrou, nebo nemusel jet vůbec! Ale to mělo být jeho rozhodnutí. Kdybys mu řekla, že se k sobě nehodíte, než ti ukázal Eiffelovku, bylo by to od tebe fér!“
„Ale já jsem chtěla vidět Paříž na vlastní oči!“ bránila se. „Sama bych si to nikdy nemohla dovolit! Petr dobře vydělává, takže ho ty dvě letenky a hotel na dva dny nezruinovaly!“
Ani já jsem nebyla lepší
Bylo těžké vysvětlit Johaně, kde udělala chybu. Ale opravdu bych ji měla odsuzovat? Sama jsem kdysi provedla něco hrozného člověku, který mě miloval. Když o tom přemýšlím, stále se cítím trapně a provinile. Nedokážu si to odpustit.
Můj vztah s Bohuslavem (58) začal, když jsme končili střední školu. Milovala jsem ho a byla jsem překvapená, že si mě vůbec všiml. Vypadal jako muž, o kterém sní každá žena, a k tomu byl ještě milý a inteligentní. Ve škole patřil mezi nejlepší studenty.
Nechápala jsem, co na mě vidí. Nešlo mi to do hlavy zejména tehdy, když jsem se dívala do zrcadla na tu obyčejnou holku, kterou jsem tehdy byla. I když mi projevoval lásku, nedokázala jsem sama sebe přesvědčit, že si to zasloužím. Místo toho, abych si užívala náš vztah, jsem se mučila myšlenkami, že mě Bohuslav každou chvíli opustí...
Nevěřila jsem, že mě miluje
Rozhodla jsem se otestovat, jak moc mu mohu věřit a jestli mě opravdu miluje. Chtěla jsem mít jistotu, že jeho city jsou opravdové.
Tak jsem vymyslela ďábelský plán – lhala jsem mu, že jsem těhotná! Věděla jsem, jak moc mu záleželo na dalším studiu. Oba jsme navíc pocházeli z ne zrovna bohatých rodin, které by nám s péčí o dítě moc nepomohly. Bohuslav by musel začít pracovat, aby nás uživil – mě a naše dítě.
Myslela jsem si, že mě opustí. Nenapadlo mě, že by se mohl zachovat jako opravdový muž a požádat mě o ruku. Ale přesně to udělal... Byla jsem tak překvapená, že jsem se rozplakala!
Vzlykala jsem, zatímco on, přesvědčený, že brečím kvůli těhotenství, mě utěšoval a ujišťoval, že to spolu zvládneme.
„Miláčku, stejně jsem tě chtěl jednou požádat o ruku. Osud to prostě zařídil dřív, než jsem čekal,“ řekl něžně.
Netušila jsem, jak se zachovat. Chtěla jsem se studem propadnout do země, ale i tak jsem přijala zásnubní prsten.
Všechno jsem zničila
Když ale Bohuslav řekl, že chce zajít za mými rodiči a požádat je o požehnání, uvědomila jsem si, že to zašlo příliš daleko! Nakonec jsem se rozhodla říct mu pravdu.
„Lhala jsi mi... Ale proč?“ zeptal se.
Neřekla jsem ani slovo.
„Chtěla jsi mě otestovat! Že je to tak?“ naštval se. „Nevěřila jsi, že tě miluji...“
„Promiň mi! Teď už vím, že jsem udělala chybu,“ pronesla jsem smutně.
Doufala jsem, že mi Bohuslav odpustí a náš vztah se vrátí do normálu. Neodpustil...
Navzdory mým prosbám a omluvám zůstal neoblomný a opustil mě. Nakonec jsem nejen ztratila nádherný vztah, ale také respekt sama k sobě. Dodnes cítím bodnutí u srdce, když si vzpomenu na své hanebné chování.
Kdybych věděla, co má Johana v plánu, odradila bych ji od cesty do Paříže. Věřím, že na ten výlet nikdy nebude mít dobré vzpomínky a časem si uvědomí, že Paříž nestála za to, co provedla...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.