Anastázie (31): Tchyně chtěla, abych si z ní vzala příklad. Ale já nechci strávit celý život úklidem a vařením

Dříve převládal názor, že žena by měla být hospodyňkou, která poslušně plní příkazy svého manžela. Moje tchyně nechtěla pochopit, že doba se změnila. Podle ní bych se měla soustředit na péči o domácnost, rození a výchovu dětí, protože "to dělá opravdová žena". Musela jsem jí vysvětlit, že každá z nás nachází naplnění jinde.

Mohlo by Vás zajímat:

Kája (34): Tchyně se k nám chodila najíst, ale vnoučatům odepřela zmrzlinu. Dala jsem jí lekci, na kterou nezapomene

S tchyní máme odlišné názory

Když jsem se vdala, záviděla jsem kamarádkám, které vycházely dobře se svými tchyněmi. Jedna říkala, že matka jejího manžela je její nejlepší přítelkyní. Další zas přísahala, že po svatbě se jí tchyně stala bližší než vlastní matka. Poslouchala jsem jejích příběhy a ptala se sama sebe: "Proč já neměla takové štěstí?"

Bylo těžké zbavit se pocitu, že mě tchyně nemá ráda. Nikdy to neřekla přímo, ale při každé příležitosti mi dávala najevo, že podle ní nejsem opravdová žena.

"Pane bože, jaký máte v bytě nepořádek!" řekla tchyně, když jednoho dne přišla na návštěvu. "Anastázie, není ti to trapné?"

"Nepřeháněj. Vůbec tu není špína. Kromě toho domov není muzeum. Nemusíme celý den běhat s prachovkou," bránil mě můj manžel Martin (32).

"Ale, synku," zavrtěla nespokojeně hlavou. "Copak ses doma nic nenaučil?"

"Žijeme si po svém a jsme s tím spokojení," ozvala jsem se. "Oba tvrdě pracujeme a ne vždy máme čas na úklid."

"Vidíš..." obrátila se ke mně, "v tom je ten problém. Místo ženy je doma. Povinností muže je zajistit rodině obživu, žena by měla pečovat o domácnost, vařit a vychovávat děti. Nevím, jak si poradíš, až budete mít děti. Nepamatuji si, že by to ve vašem bytě někdy vonělo po domácím jídle."

Mohlo by Vás zajímat:

Anna (34): Chtěla jsem dovolenou bez dětí. Nechala jsem je u tchyně a vypla telefon

Nikdy nebudu tradiční hospodyňkou

Nemám ráda, když mi někdo říká, jak mám žít. Zvláště když rady přicházejí od ženy, jejíž mládí patřilo do úplně jiné epochy. Nechápe, že časy se změnily a stereotypní obraz tradiční hospodyňky je už dávno zastaralý.

Je mi 31 let a nemám děti. Nevím, jestli někdy budu chtít být matkou. Zatím se hodlám soustředit na svou kariéru. Ne proto, že musím. Martin vydělává dobře a pohodlně bychom vyžili z jeho platu. Ale nechci být na něm závislá. Často se stává, že ženy, které se celý život spoléhají na svého partnera, se jednoho dne probudí a zjistí, že nikdy neměly svůj vlastní život. A když láska vyprchá, protože buďme upřímní, to se občas stává, zůstanou bez peněz a bez perspektivy. To rozhodně nechci.

Pracuji jako projektová manažerka ve velké firmě a nehodlám zůstat na této pozici. Chci se dostat až na vrchol kariérního žebříčku. Proto jsem studovala a získávala zkušenosti. Chci také mít čas na své záliby. Chci dbát o svůj vzhled a zdraví. Proč ne? Každý má právo žít svůj život podle sebe.

A pokud nemám vždy čas na každodenní úklid a vaření? Nikomu do toho nic není. Většinu domácích prací za mě dělá robotický vysavač a myčka nádobí. Proč bych měla vařit, když si můžu objednat jídlo z restaurace? Žiju v rychlém tempu a nemám čas hrát si na dokonalou hospodyňku. A abych byla úplně upřímná, vyhovuje mi to. Můj manžel proti tomu nic nemá, žije stejným tempem. To nás činí kompatibilními a šťastnými.

Nemám konfliktní povahu, takže jsem jednoduše ignorovala poznámky své tchyně. Mám dost stresu v práci. Další dávka nervů mi k ničemu nepomůže. Když začala své tirády, prostě jsem přikyvovala, i když jsem si v duchu myslela: "Nic ti do toho není." Ale všechno má své meze. I moje trpělivost. Poslední kapkou byla oslava mých 31. narozenin. To, jak se tehdy zachovala, jsem nemohla nechat bez komentáře...

Mohlo by Vás zajímat:

Tereza (29): Dovolená s tchyní a švagrovou byla peklo. Jedna stále remcala, druhá pila a balila chlapy

Tchyně mi dala nevšední dárky

Nikdy nepořádám velké narozeninové oslavy. Navštěvuje mě jen nejbližší rodina a několik přátel. Jako obvykle jsem objednala oběd a malý dort. Věděla jsem, že tchyně bude mít námitky, ale to byl její problém. Vaření nemám ráda, ani to neumím a nemám na to čas, takže si může říkat, co chce.

Tchyně s tchánem dorazili přesně v šest. Popřáli mi k narozeninám a tchyně mi předala dárek, nebo spíše dva dárky.

"Děkuji, ale nemusela jsi..."

"To jsou praktické maličkosti. Určitě se ti budou hodit."

"Není to zrovna maličkost..." ukázala jsem na podlouhlou krabici zabalenou v ozdobném papíru.

"Otevři to, určitě se ti to bude líbit."

Strhla jsem papír a otevřela krabici. Nevěřícně jsem zírala na její obsah. Uvnitř byl mop.

"Otevři ještě druhý dárek."

"Nějak na to nemám chuť..." namítla jsem.

"Jen do toho! Je to kuchařka. Doufám, že ti tyto věci pomohou stát se opravdovou ženou a dobrou manželkou. Mohu ti ukázat, jak to všechno používat..."

Mohlo by Vás zajímat:

Gabriela (23): Tchyně mi vynadala, že jsem nepřinesla věno. Nechápe, že moji rodiče nemají peníze

Nevydržela jsem to

Viděla jsem, že Martin chce něco říct, ale zastavila jsem ho. Chtěla jsem to vyřídit sama. Jednou provždy.

"Děkuji, ale žádný z těchto dárků nepřijmu."

"Je neslušné odmítnout dárek..." bránila se tchyně

"A myslíš si, že je slušné dělat takové nepříjemné poznámky o mém životním stylu? Myslíš si, že je vhodné využít moje narozeniny k tomu, aby ses mi posmívala? Proč? Jen proto, že nejsem snacha, jakou sis vysnila? Nejsi to ty, kdo by měl být se mnou šťastný. Pokud se budeš dál takto chovat, nemusíš nás vůbec navštěvovat. Nebo alespoň dej vědět, že přijdeš, abych mohla odejít z bytu. Dnes ti děkuji za návštěvu. Vezmi si své dárky, protože oslava skončila."

Její výraz byl k nezaplacení. Nečekala to, protože jsem dosud trpělivě snášela všechny její tirády. Odešla s výrazem uražené dámy. Tchán se za ni omluvil a také odešel.

"Dobře jsi to zvládla, miláčku! Jsem na tebe hrdý," řekl Martin. "Už dávno jsi to měla vyřešit takto."

"Asi jsem musela počkat na správný okamžik..." usmála jsem se.

Tchyně očividně potřebovala pořádnou studenou sprchu. Od té doby už nekomentuje můj životní styl. Poučila se z toho? Nemyslím si. Jsem přesvědčená, že prostě usoudila, že nestojí za to bavit se o tom se mnou. A to mi stačí...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Anna (28): Chtěla jsem pohádkovou svatbu a hostinu bez masa. Tchyně z toho udělala noční můru

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.