Facebook
Instagram
Tereza si vyčítá svůj nápad, který možná na první pohled nevypadal špatně, ale dopadl tragicky. Nabídla své tchyni a švagrové, že je vezme na dovolenou do Řecka. Už na letišti se ukázalo, že místo relaxu čeká Terezu nefalšované peklo.
Léta jsme s manželem jezdili k moři jen ve dvou, užívali si klidu a jeden druhého. Nedávno kolegyně zmínila, že na dovolenou berou nejen své děti, ale i rodiče a sourozence. Pronajmou si velkou vilu, což je v tolika lidech velmi ekonomické řešení, a všichni se skvěle baví. To mě přivedlo na nápad, že bychom mohli zkusit něco podobného.
Můj nápad měl úspěch
Moji rodiče nesnášejí jakékoliv výlety, ti to odmítli hned. Zbývali tedy tchán, tchyně a švagrová.
„Co říkáš na tohle – pozveme na dovolenou tvoje rodiče a ségru...“ navrhla jsem mému manželovi Adamovi (30). „Nikam nejezdí. A tvoje ségra také pořádně nevytáhne paty z vesnice.“
„Máš pravdu, od té doby, co dokončila školu, pomáhá na farmě. Rodiče jí pořád říkají, že na dovolenou není čas. Má to těžké...“
„Tak se postaráme o to, aby měli pořádnou dovolenou.“
Ten nápad se mi líbil čím dál víc. Během nedělního oběda u tchyně a tchána jsem představila plán společné dovolené. Tereza skoro vyskočila radostí. Už dlouho snila o tom, že se podívá k moři.
Tchán byl okamžitě proti, argumentoval, že svá zvířata nenechá napospas osudu. Nepřesvědčilo ho ani ujištění, že soused mu jistě pomůže, pokud za to dostane nějaké peníze. Tchyně reagovala o poznání lépe.
„Mamka s taťkou se včera dost pohádali, protože přišel domů opilý," pošeptala mi Tereza (27). "Tak se rozčílila, že nám teď vyjde vstříc, jen aby mu udělala na truc.“
Styděla jsem se za svou tchyni
Zábava začala už na letišti. Tchyně hlasitě vyjadřovala své názory o všem. Zpočátku jsme přitakávali - ano, letiště je obrovské, skutečně, je tady spousta lidí, jasně, z různých koutů světa, mluví různými jazyky… Čím dál tím víc jsme se styděli za její chování, když bez ostychu hodnotila vzhled a oblečení lidí okolo. Vůbec jí nevadilo, že stále jsme v Česku a většina lidí dokonale rozumí jejím nevhodným poznámkám.
„To se nehodí, je to neslušné. Ta paní tě určitě slyšela...“ šeptala jsem jí do ucha.
„No a co? Pokud si sama neuvědomuje, že má chlupy na tváři a měla by s tím něco udělat, někdo jí to musí říct...“
„Takovými poznámkami jí ublížíš.“
„Ale prosím tě, jaké ublížení... Podívej, voda za padesát korun!“
Během letu si stěžovala na nedostatek jídla zdarma, i když cesta trvala jen pár hodin. Bručela také, že posádka nerozdává cestujícím polštáře a nápoje zdarma, jak to viděla ve filmech. Jediné, co jsem mohla dělat, bylo omluvné se usmát pokaždé, když se kriticky vyjadřovala o personálu letadla.
Plánovala jsem, že až se ubytujeme, promluvím si s ní. Je to její první cesta do ciziny, možná neví, jak se chovat. Doufala jsem, že to pochopí, když jí citlivě, ale zároveň rozhodně vysvětlím pravidla vhodného chování...
Bohužel to nevyšlo
Myslíte, že se mi povedlo něco změnit? Po příletu měla poznámky na účet téměř každého kolemjdoucího. „Ach, ta je tlustá... Vidíš tu celulitidu? Tomu chlapovi by prospěla dieta. Jak to ta jeho s ním vydrží... Jak se na něj vůbec může dívat...“ říkala neustále.
„Přestaň!“ prosili jsme s Adamem. Cítili jsme se trapně. I kdyby někdo nerozuměl jejím slovům, tón hlasu a pohrdavé pohledy řekly všechno. Chtěli jsme, aby nám pomohla Tereza, ale ta každé ráno zmizela hodně brzy. A buď popíjela drinky v plážovém baru, nebo s někým flirtovala.
„Když si najdu nějakého Řeka, budete mě moct navštěvovat na dovolené!“ chichotala se, srkajíc další barevný drink brčkem.
Adam, který měl už po třech dnech plné zuby naší společné dovolené, jenom něco zabručel. Díval se na mě rezignovaně, jako by chtěl vědět, jestli mám ještě nějaké jiné nápady, které bych chtěla realizovat...
Na příští dovolenou pojedeme sami
„Po této dovolené budu potřebovat terapii...“ stěžoval si můj manžel, když jsme se večer vrátili do pokoje. Zrovna jsme za sebou měli návštěvu taverny, kde jsme chtěli ochutnat místní speciality. Tchyně kárala personál, protože podle ní byl číšník příliš pomalý, hlasitě lamentovala, že jí na talíř dali nějaké odpornosti, a že v životě se nedotkne žádných krevet ani chobotnic. Nedalo se jí vysvětlit, že to jsou místní lahůdky. Apely na trochu taktu a zdrženlivosti byly marné. Jako by do ní něco vjelo. Viděla jsem, že ostatní hosté, kteří chtěli v klidu povečeřet, na nás zírali.
„Miláčku, prosím, promiň mi tenhle nápad,“ povzdechla jsem si. „Nikdy by mě nenapadlo, že to takhle dopadne. Tvoje máma a sestra jsou v pohodě, když jsme u nich. Dá se s nimi rozumně mluvit. Ale tady je to úplně jiná písnička. Jedna nepřestává bručet, od okamžiku, kdy jsme vkročili na letiště, z jejích úst nevyšlo jediné pozitivní slovo. A ta druhá? Buď popíjí alkohol, nebo balí každého chlapa, kterého potká...“
„Už žádné další skupinové dovolené. Slib mi to,“ Adam mě objal a okamžitě jsem se cítila trochu lépe. „A zítra ráno zmizíme. Půjdeme pryč na celý den. Tereza ať se stará o mámu sama.“
Postupovali jsme podle tohoto plánu. Později, kdykoli se naskytla příležitost, vyklouzli jsme nepozorovaně pryč, což nám umožnilo užít si alespoň trochu dovolenou. Cenili jsme si těch chvil, kdy jsme byli sami. Uvědomili jsme si, jak je nám spolu dobře. Příští rok určitě vyrazíme na dovolenou jen ve dvou.
Když jsme se konečně vrátili domů, všechno se vrátilo do starých kolejí. Tchyně nenadávala a švagrová už nelila do sebe litry drinků a přestala hladově zírat na každého chlapa, kterého potkala. Tak o co šlo v tom Řecku? Byla to nějaká prázdninová změna podle pravidla „co se stane na dovolené, zůstane na dovolené“? Nevím. Každopádně obě shodně přesvědčovaly tchána, že Řecko je strašně přeceňované a nikde není tak dobře jako doma. Asi se chtěly ujistit, že pokud se ještě někdy dostanou na dovolenou, opět půjdou bez něj...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Bára Basiková o komplikovaném vztahu s matkou: Odpustila jsem jí až u rakve
Bára Basiková o komplikovaném vztahu s matkou: Odpustila jsem jí až u rakve
Související články
