Anna (28): Měl to být nejkrásnější den v mém životě. Místo toho jsem prožila šílenou zradu a ztratila dva nejdůležitější lidi

Den před svatbou. Telefon mi vibroval v ruce a já si říkala, co zas. Už jsem měla dost stresu, řešení posledních detailů, nervózních telefonátů od rodiny. Jenže pak jsem uslyšela jeho hlas a hned mi bylo jasné, že je něco špatně, ale takovou bombu jsem nečekala.

Mohlo by Vás zajímat:

Mirek (31): Manželka má románek se sousedem. Věděl o tom celý panelák, jenom já byl slepý a hluchý

Prostě ji asi miluje

Prý to nezvládne. Nemůže si mě vzít. Prostě to tak cítí. Stála jsem tam, koukala do zdi a snažila se pochopit, co to sakra mele. Hlava mi nebrala, jak se to mohlo stát takhle na poslední chvíli. Prosila jsem ho, ať mi to vysvětlí. Chvíli mlčel a pak to z něj vypadlo.

Zamiloval se. Do někoho jiného, už před několika měsíci. A já jsem o tom neměla ani páru. Začalo mi bušit srdce. Pochopila jsem, že už mi nic nevysvětlí. Ale pak řekl její jméno. „Já vím, že je to hrozné, ale nedokázal jsem si pomoct. Fakt ji asi miluju.“ A já myslela, že se mi zastaví dech.

Šlo o mojí svědkyni. Moji nejlepší kamarádku. Moje spřízněná duše, se kterou jsem plánovala ten den, vybírala šaty, smála se a sdílela všechny obavy. Celou dobu byla s ním. Za mými zády. Spali spolu. Milovali se. A já jsem jim dělala blbce.

Mohlo by Vás zajímat:

Gabriel (32): Na čundru s kamarády jsem podvedl manželku. Teď se děsím, kdo z nich jí to řekne

Musela jsem odsud zmizet

Zavěsila jsem. Neměla jsem sílu ho poslouchat. Hlava mi jela na plné obrátky. Vzpomínky se mi skládaly dohromady. Jak na sebe koukali. Jak se smáli věcem, kterým jsem nerozuměla. Jak mi říkala, že je hrozně fajn, že si s ním tak rozumí. Celou dobu to bylo před očima a já byla slepá. Měli i vlastní jazyk a vtipy. Myslela jsem si, že je super, že si můj nastávající a nejlepší kamarádka tak rozumějí.

Ihned jsem začala rušit naši svatbu, na kterou nám moji rodiče půjčili peníze. Nechtěla jsem to oddalovat. Musela jsem zavolat rodičům, hostům, zrušit všechno, co bylo nachystané. Nikdo se na nic neptal, zřejmě jim bylo jasné, že nechci mluvit. A když mi psala ona, neodpověděla jsem. Neměla jsem na to.

Druhý den jsem se probudila do prázdného rána. Měl to být nejkrásnější den v mém životě. Místo toho jsem se sebrala a odjela pryč. Daleko od nich. Daleko od všeho. Protože jestli jsem se něco naučila, tak to, že lidi můžou zradit, ale já u toho nemusím zůstávat.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Magdaléna (29): Před svatbou jsem se necítila dobře a rozhodla jsem se ji zrušit. Teď čelím ještě zásadnějšímu rozhodnutí