Anna poznala muže, který jí vyhovuje po všech stránkách. Zamilovala se, jenže netušila, co ji čeká. Po rozvodu dostal děti do péče a ona má teď na starost domácnost se dvěma syny. Zjistila, že to není život pro ni.
Marek (44) je pro mě ideál, jenže nám to není souzeno. Myslela jsem, že bude mít po rozvodu děti občas na starost. Nakonec je má ve výhradní péči a ze mě se stala chůva, hospodyně a vychovatelka. Už nemám sílu a musím odejít, přestože Marka miluju.
Našla jsem si rozvedeného chlapa se závazky
Když jsem Marka poznala, byli jsme k sobě hned upřímní. Právě se rozváděl a měl sedmiletého a desetiletého syna. V mém věku už je těžké najít někoho, kdo by neměl děti z předchozích vztahů. Svobodní bezdětní čtyřicátníci jsou většinou podivíni. Do Marka jsem se zamilovala a vůbec mě netrápilo, že bude jednou za dva týdny o víkendu hlídat kluky.
Naopak jsem mu s dětmi chtěla pomoct, pro mě to bylo něco nového. Ráda organizuju výlety, sport mi není cizí a doufala jsem, že si mě kluci oblíbí. Jak to tak někdy bývá, s jejich matkou nastaly potíže, když se o mně dozvěděla. Nakonec se stala naprosto nečekaná věc. Markova bývalka to párkrát psychicky nezvládla a děti strčila rodičům nebo Markovi.
Díky tomu byly svěřeny do péče otce, protože se ukázalo, že matka se potýkala s depresemi a dalšími psychickými problémy. Všechno se tím pro nás změnilo. Dům, který jsme si s Markem zařídili pro sebe, tu byl najednou pro děti a všechno se točilo jen kolem nich. Vyzvedávání ze školy, odvoz na tréninky a nekonečné vaření. Marek navrhl, že si najmeme chůvu anebo nám bude chodit domů vařit jeho matka.
Zprvu jsem to chtěla zvládnout
Odmítla jsem, hlavně tu jeho máti, se kterou jsem si moc nesedla. Snažila jsem se s dětmi dělat úkoly, vypravovat je do školy a podobně. Bylo to ale náročné, musím říct, že kluci nebyli moc dobře vychovaní. Asi si v poslední době dělali, co chtěli. Mohla jsem akorát děkovat bohu, že neměl Marek holky. S těmi bych vycházela určitě ještě hůř.
Veškeré moje snahy přicházely vniveč. Klukům se horšily známky, moje jídlo jim nechutnalo a chtěli akorát hrát počítačové hry. Když jsem zvýšila hlas, Marek se na mě zle díval. Pak jsem jednou vyrazila s kamarádkou na víkend na chatu a uvědomila si, jak moc mi chybí moje svoboda.
Ještě si připadám docela mladá na to, abych se uvázala v baráku s cizími dětmi. Vyhlídku na vlastní děti už jsem dávno vzdala a Marek by stejně miminko nechtěl. Celý život hledám toho pravého a poprvé jsem potkala chlapa, se kterým si skvěle rozumím, zasmějeme se a klape nám to skoro ve všech směrech. Až na ty jeho děti!
Přítel zpohodlněl a já si balím kufry
Nejhorší je, že po roce už Marek pěkně zlenivěl. Zvykl si, že nejvíc práce doma zastanu já. Kluky občas kvůli něčemu vycepuje, ale všechny úkoly a každodenní usměrňování dětí je na mně. Letos jsme jeli všichni na dovolenou a prakticky jsem si neodpočinula. Byla to jen dřina a nepohodlí a takhle si svoje volno nepředstavuju. Všechno zase podle dětí, hlavně aby se nenudily.
Navíc musím říct, že i když Marka miluju, jeho kluci mi nepřirostli k srdci. Moc jsem se snažila, ale něco takového nejde na povel. V domě se dusím, a přestože mi to láme srdce, budu muset odejít. Čekat roky, než kluci vyrostou nebo se jejich matka zmátoří, je pro mě ztráta času. Život je krátký.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.