Facebook
Instagram
Představit partnera rodičům není žádná sranda. Ani Robertovi to nevyšlo podle představ. Jeho rodina má na jeho přítelkyni takové nároky, že ani královna Alžběta by u nich neprošla. Jak se k tomu měl postavit?
Pocházím z celkem bohaté rodiny, která má nároky, jako bychom byli jedna z habsburských větví. Odmala jsem poslouchal, jak se chovat ve společnosti, jak jíst deseti sadami příborů a tak podobně. Odmala jsem to taky nesnášel. Je to výmysl mojí mámy, která se rozhodla, že si bude hrát na aristokracii, a táta se veze.
Užíval jsem si nabyté svobody
Když jsem konečně odešel z rodného města na školu, byl jsem nadšený tím, že můžu žít svůj vlastní život. Měl jsem o něco víc peněz než všichni ostatní a žil jsem trochu luxusněji, ale konečně jsem nemusel poslouchat neustálé výčitky, že to a to dělám špatně a nepoužívám správnou sklenici na správnou odrůdu červeného vína.
Užíval jsem si jako nikdy předtím. Před rodiči jsem přiznával jen to dobré, ale jinak jsem žil divokým studentským životem, kterým by moje máma v žádném případě neschvalovala. A to z něj dělalo mnohem větší dobrodružství. To největší začalo, kdy jsem poznal Lídu.
Přítelkyně chtěla poznat moje rodiče
Byla to moje spolužačka, dlouho jsme spolu ani nepromluvili, ale vždycky jsem se na ni koukal ve třídě, hlavně na její zátylek. Když měla culík, vynikl její dlouhý krk a já miloval, když holky měly dlouhý krk. Poprvé jsme spolu mluvili na jedné párty, kde jsme na se narazili na baru, začali mluvit a jedna věc vedla k druhé.
Strávili jsme první víkend v posteli a začali spolu chodit. Měli jsme se skvěle, ale Lída se brzy začala vyptávat na moji rodinu a kdy ji prý představím rodičům. Do té doby jsem nikdy neměl přítelkyni, takže jsem netušil, jak to chodí, ale měl jsem celkem oprávněný pocit, že setkání s mojí matkou neproběhne úplně dobře, takže jsem se tomu dlouho vyhýbal.
Bál jsem se, protože Lída byla normální. Jedla jedním příborem, někdy dokonce snědla celý oběd lžící. Neměla sbírku bot ani kabelek, což byl pro moji mámu z nějakého důvodu indikátor společenského postavení. Nemohl jsem to přece Lídě udělat a vystavit ji tomu. Ale Lída neustále naléhala: „Ty se za mě stydíš, že mě nechceš představit rodičům? Snad nejsem dost dobrá?“ Snažil jsem se jí to vysvětlit, ale nakonec vyhrála.
Rodinná večeře byla trapas, jak jsem čekal
Po několika měsících vztahu jsem se ji rozhodl přivést domů. Máma připravila svoji obvyklou opulentní večeři s dvaceti chody, ačkoli jsem ji prosil, aby udělala normální. Když jsme s Lídou vešli do bytu, blahosklonně se na ni podívala, pozdravila, ale nepodala jí ani ruku. Lída hned pochopila, že naléháním na mě udělala chybu, ale už nebylo cesty zpět.
Večeře proběhla v klidu jen proto, že jsem neustále Lídu navigoval k tomu, jakým jíst příborem a snažil se jí v přestávkách vysvětlit, co říkat, a co raději ne. Moje máma se ale na ni stejně dívala, jako by byla vetřelec. Bylo mi Lídy líto, když se máma začala vyptávat na její rodiče a pokaždé řekla: „No, to je hezké, když lidé takhle pracují rukama, že jo?“ A dívala se na mého otce, který ji v tom díky bohu nepodporoval.
Když jsme odjížděli, Lída byla traumatizovaná. Nikdy nečekala, že by se za sebe mohla stydět, ale moje máma se postarala o to, aby odjížděla se zcela zničeným sebevědomím. Můj vztah s mámou to také dost ovlivnilo. Je jedna věc, když se naváží do mě, ale něco jiného, když to schytá moje přítelkyně.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
