Beáta má slabost pro starší muže. Jedno rande se starším gentlemanem, kterého potkala na seznamce, ji pořádně šokovalo. Když dorazila na domluvené místo, seděl tam její táta.
Vždycky mě přitahovali starší muži. Imponovali mi svými zkušenostmi a moudrostí. Asi jsem chtěla najít někoho jako můj otec. Seriózního ředitele velké firmy, pracovitého a podnikavého, který se navíc stará o rodinu.
Chodila jsem jen se staršími muži
Během univerzitních let pro mě byla věková hranice 35 let. Mladší muži mě nezajímali. Nejjednodušším místem, kde se jsem mohla potkat někoho zajímavého, byl samozřejmě internet. Fórum bylo plné lidí hledajících romanci. Dostávala jsem spoustu zpráv, ale pozornost jsem věnovala jen jedné z nich.
Byla od muže s přezdívkou Zralý gentleman, což si mě okamžitě získalo. Napsal: "Dobrý den, krásná dámo. Není dnes nádherný den?" Bylo to tak jiné než hrubé "Ahoj, kotě...", což mi muži posílali nejčastěji.
"Potkala jsem skvělého chlapa!" téměř jsem křičela do telefonu, když jsem mluvila s kamarádkou z univerzity.
"Jo, jasně," řekla pochybovačně, protože si myslela, že setkávání lidí online nevede k ničemu dobrému.
"Poslouchej," ignorovala jsem její skeptický tón. "Jmenuje se Pavel, je mu 43 let, má vysokoškolské vzdělání a z toho, co jsem zjistila, je docela dobře zajištěný. Ale především je neuvěřitelně inteligentní. Jako bychom se znali odjakživa."
"Je ženatý?" přerušila mě.
"Rozvedený."
Povzdechla si, což mi naznačilo, že si myslí, že se řítím do problémů. Ale nikdo nemohl předpovědět, jak velké budou...
Domluvili jsme se na setkání
Ani jeden z nás nevěděl, jak ten druhý vypadá, tak jsme se domluvili, že si s sebou vezme nějakou knížku. Podle toho jsem ho měla poznat. Když jsem nadšeně dorazila na domluvené místo, překvapilo mě, že jsem spatřila svého tátu, jak klidně popíjí kávu u jednoho ze stolů. Chtěla jsem ho požádat, aby se přesunul jinam.
Pak jsem ale uviděla, že má před sebou knížku a uvědomila si strašnou pravdu. Domluvila jsem si rande s vlastním otcem! Utekla jsem a doufala, že mě neviděl. S třesoucími se prsty jsem vyťukala číslo své kamarádky.
"Musíš mi pomoct... Právě jsem přišla na rande s tím Pavlem, o kterém jsem ti říkala..."
"Jo? A co, ukázalo se, že má ženu?"
"Ano. Tedy... je to můj táta."
Na druhém konci bylo ticho. Po chvíli se opatrně ozvala: "To nechápu..."
"Přišla jsem na schůzku a tam sedí můj táta. Myslím, že mě neviděl. Prosím, pomoz mi. Musím zjistit, co se děje."
Můj táta je nevěrník
Bylo těžké přesvědčit ji, aby přišla, ale nakonec souhlasila. Domluvily jsme se, že půjde do restaurace a bude předstírat, že je tou osobou, kterou můj táta pozval na schůzku. Mohla jsem to udělat sama a hned se dožadovat vysvětlení, ale pak by si jistě něco vymyslel.
Potřebovala jsem se ujistit, že je to opravdu tak, jak to vypadá. Že můj úžasný táta, který pro mě vždycky byl vzorem ideálního muže, milující manžel a morální maják, je vlastně nevěrník.
Martina si s sebou vzala diktafon, který schovala do kapsy. Poslouchat ty nahrávky bylo odporné.
"Nabídl mi dohodu," vyprávěla Martina. "Scházeli bychom se jednou týdně v bytě, který by si na to pronajal. Mohla bych tam bydlet. Kromě toho by mi dával peníze na drobné výdaje. Mimochodem, tvůj táta je docela štědrý..."
"Stop," snažila jsem se uspořádat myšlenky. "Pokoušel se tě aspoň trochu svést, přistoupit k tomu jemně?"
"Ne. Slyšela jsi nahrávku. Přešli jsme rovnou k věci. Předstírala jsem, že s tím souhlasím, aby se nevyplašil. Ale pokud v tom chceš pokračovat, budeš muset beze mě."
"Jasně," odpověděla jsem zamyšleně.
"A co s tím hodláš udělat?" ukázala kamarádka na diktafon ležící na stole.
"Já nevím..." řekla jsem.
Před mámou jsem pravdu utajila
Měla bych to pustit mámě? Při pomyšlení na to, jak moc by ji ta nahrávka ranila, mi naskakovala husí kůže. Kromě toho jsem nechtěla, aby se moje rodina rozpadla. Bez ohledu na okolnosti jsem milovala oba rodiče a nemohla jsem jen tak všechno zničit. Rozhodla jsem se nejdříve si promluvit s otcem. Nebylo to snadné rozhodnutí, ale v tu chvíli mi to přišlo jako nejrozumnější řešení. Vybrala jsem si sobotní ráno, kdy byla máma na nákupu a táta si četl noviny.
"Vím o všem," začala jsem rázně.
"Co tím myslíš, zlato?" vzhlédl od novin.
Pustila jsem mu nahrávku. Když skončila, v místnosti zavládlo napjaté ticho. Nakonec opatrně promluvil: "Pustíš to mámě?"
"To bych nechtěla..." odpověděla jsem tiše. "Ale pokud budu muset..."
"Snažíš se mě vydírat?"
Nemohla jsem uvěřit vlastním uším. "Jak to můžeš říct, tati?"
"Poslyš," povzdechl si. "Mám tvoji mámu moc rád a nechtěl bych jí ublížit..."
"Už jsi to udělal."
"Nechci, aby se všechno, co jsme za ty roky vybudovali, rozpadlo kvůli jedné chybě."
"Měl jsi na to myslet dřív. Kromě toho nevěřím, že to bylo jen jednou."
Dala jsem mu poslední šanci
"Dobře. Choval jsem se špatně. Ale ne proto, že vás nemám rád, tebe a mámu. Je to jen lidská slabost," sklopil oči, vypadal upřímně zarmouceně.
"Můžeš s tím přestat?"
Podíval se na mě a já hned pochopila, že jsem se špatně vyjádřila. Zkusila jsem to znovu: "Řeknu to takhle. Zatím mámě tu nahrávku nepustím, protože vím, že by ji to zničilo. Stačí, že to vím já a že mě to bolí. Ale pokud ti záleží na rodině, radši skonči ty... ty svoje hry, protože tu nahrávku můžu kdykoliv použít."
"Takže je to přece jen vydírání..." konstatoval, ale přesto jsem v jeho očích viděla úlevu.
"Říkej tomu, jak chceš," odpověděla jsem chladně.
Mluvili jsme spolu dlouho. S každou minutou se táta zdál pokornější a znepokojenější tím, co udělal, jako by ultimátum opravdu otřáslo jeho svědomím...
Uplynulo téměř 10 let a už jsem tátu nepřistihla při žádném "nečestném činu". Možná se jen dobře skrývá. Ale chci věřit, že když si musel vybrat mezi milenkami a rodinou, vybral si to druhé...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.