Bedřich (34): Byt po zesnulé babičce nedokážu pronajmout. Mám pocit, že ho nikdy neopustila

Můj příběh je trošku nezvyklý. Kdyby mi někdo něco podobného vyprávěl, asi bych to nebral vážně. Ale vlastní zkušenost mi ukázala, že mezi nebem a zemí něco je.

Mohlo by Vás zajímat:

Marie (35): V noci u mě zazvonila babička a sdělila mi pravdu o mém otci. Ráno jsem zjistila, že tou dobou už byla mrtvá

Chtěl jsem pronajmout byt po babičce

Na babičku mám jen ty nejlepší vzpomínky. Když odešla, byla to pro mě velká rána. Mrzelo mě, že si nestihla užít pravnoučata. Naše Anežka (2) přišla na svět pár měsíců po babiččině smrti. Moje manželka je teď podruhé těhotná, ale zatím nevíme, jestli to bude holka nebo kluk.

Překvapilo mě, že babička zanechala závěť a její byt jsem zdědil já. Nikdy mi o tom nic neřekla. Já se jí na to ani neptal. Nepočítal jsem s tím, že jednou odejde. Když máte někoho rádi, na takové věci zkrátka nemyslíte.

Dlouho jsem do toho bytu jen chodil na "návštěvy". Bez babičky to tam nebylo ono. Nedokázal jsem se přimět k tomu, abych s bytem něco udělal. Víc jak rok mi trvalo, než jsem se odhodlal k činu. Rozhodl jsem se, že byt dám trochu do pořádku a zkusím ho pronajímat. Peníze bych pak odkládal dětem.

Mohlo by Vás zajímat:

Gabriela (32): Když jsem byla malá, kluci mě zavřeli na hřbitově. Slzy mi přišla utřít babička, která zemřela ještě před mým narozením

První nájemník nevydržel v bytě dlouho

S těžkým srdcem jsem vynášel věci po babičce. Něco šlo do charity, knihy jsem si nechal, zbytek skončil ve sběrném dvoře. Nebylo to pro mě jednoduché. Navíc jsem měl neustále pocit, že se babička kouká, co to dělám.

O několik týdnů později jsem dal na internet inzerát a čekal, jestli se někdo ozve. Občas se ukázal mladý pár, ale většinou chodili single lidé. Byt má hodně přirozeného světla a za oknem příjemný vnitroblok. Ale stejně ubíhaly měsíce a byt zel prázdnotou. Lidé mi obvykle jen napsali e-mail, že byt je hezký, ale mají z něj zvláštní pocit.

Pak se objevil nějaký chlap. Vypadal slušně, byl to vdovec a turista. Plácli jsme si a hned se nastěhoval. Po týdnu mi však volal, že se tam prostě necítí dobře. Nechápal jsem to, ale když jsme se setkali, vypadal tak vyplašeně a roztěkaně, že mi ho bylo líto. Už měl věci v krabici od banánů a rychle odešel.

Mohlo by Vás zajímat:

Karolína (25): Květina po babičce mi nosí štěstí. Nevím, jak to dělá, ale přivedla mi i muže na celý život

Babička nikdy neodešla

Procházel jsem se prázdným bytem a přemýšlel nad tím, co mi říkal ten nájemník. Měl jsem pocit, že tam je babička, ale připisoval jsem to tomu, že je pro mě ten byt s ní neodmyslitelně spjatý. Znovu jsem si dal inzerát a čekal, co bude dál.

Bylo to jako přes kopírák. Našel se nájemce, ale po pár dnech mi volal, že to prostě nejde. V tom bytě se cítili podivně, možná nezvaně, mladí lidé i starší. Nikdo tam nevydrží bydlet. A tak nevím, co s tím bytem mám dělat. Snad by se dal střelit nějaké realitce, ať je to pak jejich problém.

Ale myslím si, že to je babičkou. Ze svého bytu odešla jen fyzicky. Něco tam po ní zůstává a cizí lidé se v něm necítí dobře. Nemůžu byt jen tak prodat. Musím počkat, až ho jednou babička definitivně opustí.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Mariana (29): Mamka mi věnovala koberec po babičce. Od té chvíle je v bytě něco jinak

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.